Nosorožec indický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Nosorožec indický

Samec nosorožce indického v Zoologické zahradě San Diego, Kalifornie, USA
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď: nosorožcovití (Rhinocerotidae)
Rod: nosorožec (Rhinoceros)
Binomické jméno
Rhinoceros unicornis
Linné, 1758
Rozšíření nosorožce indického (klikněte pro zvětšení)
Rozšíření nosorožce indického (klikněte pro zvětšení)
Sesterský druh
nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus)

Nosorožec indický známý také jako nosorožec pancéřový[1] (Rhinoceros unicornis) je jeden z 5 recentních (žijících) druhů z čeledi nosorožcovitých (Rhinocerotidae), který se vyskytuje na území Indie (odtud také název indický).

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nosorožec indický při spásání trávy

Nosorožec indický je největším druhem asijských nosorožců. Má silnou, tmavošedou kůži posetou drobnými hrbolky. Kůže vytváří pláty spojené hlubokými záhyby, takže nosorožec vypadá jako by byl v brnění. Tento druh nosorožce má pouze jeden roh - samice podstatně menší než samec. Mají masivní hlavu a pružný horní pysk, kterým si trhají a podávají tuhou rostlinnou stravu.

Nosorožec indický je masivní zvíře, které váží 1,6 - 2,6 t, čímž patří mezi nejtěžší živé suchozemské živočichy. Dorůstá délky až 420 cm a jeho kohoutková výška se pohybuje kolem 190 cm. Má také asi 75 cm dlouhý na konci ochlupený ocas. Čich a sluch má nosorožec indický velice citlivý, ale hůře je na tom zrak - jsou totiž krátkozrací. Nosorožci indičtí mají stejně jako všichni zástupci nosorožcovitých na všech končetinách tři prsty: druhý, třetí a čtvrtý. První a pátý prst zakrněly. Osa končetiny probíhá třetím prstem. Jeho kůže může mít barvu od šedé po tmavě hnědou až světle černou.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

(zleva doprava) Mládě, samec a samice nosorožce indického v Zoologické zahradě San Diego

Nosorožec indický je výborný plavec, který se dokonce dovede potápět a hledat pod hladinou potravu. Nosorožci se rádi válejí v bahně, což napomáhá jejich kůži a chrání ji proti parazitům, v horkých dnech je bahno ochlazuje a ochraňuje proti spálení. Jsou přirozeně zvědaví a je známo, že následují zvuk, který je zaujme. Proto je tak snadné ulovit je a zabít.

Nosorožci indičtí jsou většinou samotáři, kteří se ráno a večer vydávají za potravou a po zbytek dne odpočívají. Nejsou příliš vybíraví - jejich jídelníček tvoří různé listy, tráva, různé rostliny a větvičky. Ačkoliv by se mohlo zdát, že svůj roh mají k boji, používají ho k tomuto účelu spíše zřídka.

Březost u samic nosorožců indických trvá zhruba 13 měsíců a rodí jediné mládě. Mládě je pohyblivé velice brzy po narození a saje mateřské mléko až 2 roky.

Na první pohled působí nosorožec indický spíše neohrabaně, ale jde o poměrně pohyblivé zvíře. Umí slušně skákat a dokáže běžet až 35 - 40 km za hodinu.[2][3]

Rozšíření a početnost[editovat | editovat zdroj]

Nosorožec indický se přirozeně vyskytuje v Nepálu a v severovýchodní Indii, kde obývá travnatá místa v mokřadních oblastech. Drží se často v těsné blízkosti vody, v které tráví také poměrně dost času.

Jeho příkré snížení početnosti způsobilo především nelegální pytláctví, ale i legální lov pro jeho rohy, prášek z rohu nosorožce je totiž součástí některých lidových léčiv a afrodisiak. Nejčastěji se u pytláků stává, že lovec který nosorožce ulovil, uřeže jen jeho roh a zbytek mrtvého těla nechá rozložit.

Tyto a jiné důvody způsobily, že i když je nosorožec indický nejhojnějším asijským nosorožcem (jeho počty dosahují něco mezi 2000 a 2500 jedinců[4]), zůstává druhem ohroženým vyhubením. Tato hrozba u něj není tak aktuální jako například u jeho příbuzného nosorožce sumaterského (Dicerorhinus sumatrensis), který je kriticky ohrožen. Nosorožec indický obývá pouze tři rozvojové státy tropické Asie (Indie, Nepál, Bhútán) a jen ve dvou rezervacích (NP Čitwan v Nepálu a NP Kaziranga v Indii) žije více než 100 těchto nosorožců. Je tedy druhem velice zranitelným a v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUNC) je zapsán jako „ohrožený druh“. Chov nosorožců indických v lidské péči je tedy založen na dovozech pocházejících výhradně z těchto dvou rezervací.

Na světě existuje několik sdružení, které se snaží o záchranu nejenom nosorožce indického, ale i o jiné druhy z čeledi nosorožcovitých.

Vývoj populací si můžete prohlédnout na této tabulce a na obrázku:

Vývoj populací nosorožce indického od roku 1910 do roku 2005
Rok Souhrn Indie Nepál
1910 100
1952 350 300 50
1958 700 400 300
1963 600
1964 625 440 185
1966 740 575 165
1968 680
1971 630
1983 1000
1984 1500
1986 1711 1334 377
1987 1700
1990 1700
1994 1900
1995 2135 1600 535
1997 2095
1998 2100
2000 2500
2002 2500
2005 2400

Kam do zoologické zahrady[editovat | editovat zdroj]

V ČR je pár nosorožců indických chován zoologickou a botanickou zahradou v Plzni ve zcela nových expozicích. Jedná se o samce Baabuua (nar. 4. 11. 2004) a samici Manjulu (nar. 28. 4. 2008) narozenou v Tierparku Berlin. Samice Manjula porodila svého prvního potomka dne 2. 2. 2014, jde o samičku a v historii čtvrté mládě nosorožce indického narozené v ČR.

V ČR dosud žilo 6 indických nosorožců – Zoo Dvůr Králové importovala postupně 2 samce a 1 samici, poprvé roku 1980. Narodila se zde 3 mláďata, odchován byl samec a samice. Samec "Nim", odchovaný ve Dvoře Králové, žil 12 let v Zoo Liberec. Na snímku ze Zoo Ostrava ve fotogalerii jsou nosorožci tuponosí jižní "Natal" a "Dinah".

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Nosorožec indický v malířství[editovat | editovat zdroj]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id33430/
  2. BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz. Dostupné online.  
  3. http://www.zadarmo.cz/index.php?task=va&article=1512&lang=1
  4. http://www.zoo-ostrava.cz/index.php?lang=cz&akce=ochrana&page=umrtnost_noso

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu