Nosorožec sumaterský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Nosorožec sumaterský

Ilustrace od Friedricha Wilhelma Kuhnerta
Ilustrace od Friedricha Wilhelma Kuhnerta
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď: nosorožcovití (Rhinocerotidae)
Rod: nosorožec (Dicerorhinus)
Binomické jméno
Dicerorhinus sumatrensis
(Fischer, 1814)
původní a současné rozšíření nosorožce sumaterského
původní a současné rozšíření nosorožce sumaterského
Synonyma
  • nosorožec polopancéřový
  • nosorožec sumatránský
  • Didermoceros sumatrensis

Nosorožec sumaterský možno také sumatránský (Dicerorhinus sumatrensis) je nejmenší a druhý nejvzácnější nosorožec světa (další je nosorožec dvourohý (Diceros bicornis)), kterého řadíme spolu s dalšími pěti 5 druhy do čeledi nosorožcovitých (Rhinocerotidae). Obývá převážně Kalimantan (možno také Borneo) a Sumatru.

Původně se vyskytoval v Barmě, Thajsku, Malajsii, Sumatře, Borneu a možná i v Laosu.

Nosorožec sumaterský je (jak už bylo výše zmíněno) nejmenším druhem čeledi nosorožcovitých. Délka jeho těla je sotva 230 – 320 cm, výška v kohoutku 110 – 140 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 1 tuny. Od ostatních druhů nosorožců se liší nejčastěji tmavě hnědou, poměrně hustou srstí, která vyrůstá na hřbetě, bocích, břiše, vnějších stranách končetin i v uších. Nejvíce osrstěná jsou mláďata. Jeho dalším typickým znakem je to, že má jako jediný z asijských nosorožců dva rohy.

Tito nosorožci jsou převážně samotářští, i když se někdy sdružují do párů. Za potravou se vydávají hlavně brzo ráno a večer a jejich jídelníček tvoří listy, větvičky, plody s bambusovými výhonky. Někdy ohýbají a lámou mladé stromky, aby se dostali k jejich listům. Podobně jako jiní nosorožci mají dobrý sluch a čich a velmi slabý zrak.

Po asi 15 až 16 měsících březosti rodí samice pouze jedno mládě o které pečuje minimálně dva roky.

Nosorožci sumaterskému stejně jako jeho příbuznému nosorožci dvourohému hrozí akutní hrozba vyhubení. Stejně jako i u jiných nosorožcovitých je i nosorožec sumaterský loven hlavně pro své rohy. Současný počet žijících nosorožců sumaterských se pohybuje jen kolem 300 kusů[1] - jedná se tedy o zvíře velice zranitelné a v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUNC) je zapsán jako „kriticky ohrožený druh“.

U nosorožce sumaterského rozeznáváme celkem tři poddruhy, z toho je nosorožec severní, který dříve obýval Indii a Bangladéš, už vyhynulý. Poddruhy jsou uvedeny zde:

Český název Latinský název Poddruh popsal Rozšíření
Nosorožec sumaterský východní Dicerorhinus sumatrensis harrissoni Groves, 1965 Borneo
Nosorožec sumaterský severní Dicerorhinus sumatrensis lasiotis Buckland, 1872 Indie a Bangladéš
Nosorožec sumaterský západní Dicerorhinus sumatrensis sumatrensis Fischer, 1814 Sumatra

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.rozhlas.cz/nosorozci/vseonosorozcich/_zprava/240985

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]