Městec Králové
| Městec Králové | |
|---|---|
 kostel svaté Markéty | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Městec Králové |
| Obec s rozšířenou působností | Poděbrady (správní obvod) |
| Okres | Nymburk |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′26″ s. š., 15°17′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 873 (2023)[1] |
| Rozloha | 19,87 km²[2] |
| Nadmořská výška | 212 m n. m. |
| Počet domů | 1 037 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. Republiky 1 289 03 Městec Králové Pavlik |
| Starosta | Milan Pavlík |
| Oficiální web: www | |
  Městec Králové | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 537489 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Městec Králové (německy Königstädtel[4]) se nachází v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, asi 16 km severovýchodně od města Poděbrady. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel. Součástí města jsou i vesnice Nový a Vinice.
Historie
Archeologické nálezy dokládají zdejší osídlení již v pravěku. Podle pověstí se nejspíš v roce 1233 v Městci narodil Přemysl Otakar II.: „Královna Kunka, choť krále Václava I., vracela se po kladské silnici z Červ. Hradce do Prahy a v Městci porodila syna Přemysla, potomního krále. Své rodiště vyznamenal Přemysl Otakar II. tím, že mu propůjčil erb lva a mnohá privilegia městu královské komory udělil.“[5] Město bylo založeno za velké kolonizace ve 2. polovině 13. století jako město královské. První písemná zmínka pochází z roku 1300. Své postavení si však neudrželo a již ve 14. století se stalo městem poddanským. Jeho původní funkci převzal nedaleko založený a rychle se rozvíjející Nový Bydžov. V roce 1790 město postihl velký požár, jehož vinou se v obci nedochovaly starší stavební památky. Kostel sv. Markéty postavený po požáru města byl v roce 1856 novorománský přestavěn. V letech 1832–1833 byl v Městci zřízen poštovní úřad.[6]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[7]
- 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
- 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[9]
- 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady
Rok 1932
Ve městě Městec Králové (2950 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní úřad, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, synagoga, nemocnice, městské muzeum, obchodní grémium, sbor dobrovolných hasičů, Czernínský cukrovar, knihtiskárna, 4 továrny na knoflíky, mlékárna, mlýnské výrobky, mlýn, pila, 3 brusírny skla, stavitel, 2 tkalcovny, velkostatek Děpold Czernín, továrna se ženilkovým zbožím.
- Služby (výběr): 3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, 6 nákladních autodoprav, 3 autodrožky, velkoobchod s barvami, biograf Sokol, 2 drogerie, fotoateliér, geometr, 8 hostinců, 4 hotely (Dvořák, Novák, Radnice, Stará pošta), 2 kapelníci, 2 knihaři, lázně, lékárna U české Koruny, 4 obchody s motocykly, 4 papírnické obchody, 2 puškaři, Okresní hospodářská záložna v Městci Králové, Spořitelna v Městci Králové, Živnostenská záložna v Městci Králové, včelařský spolek, zubní ateliér, 2 velkoobchody se železářským zbožím.
Ve vsi Vinice (236 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Městce Králové) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, kovář, 2 tesařští mistři, obchod se smíšeným zbožím, trafika.
Osobnosti
- Bořek Dočkal (* 1988), český fotbalista
- Ladislav Hruška (* 1978), redaktor TV Prima (dříve TV Nova)
- Jiří Jehlička (* 1977), aktivista, podnikatel
- Karel Kněžourek (1857–1920), český učitel a přírodovědec
- Lída Plachá (1921–1993), herečka Národního divadla
- Tomáš Michálek (* 1977), bývalý český fotbalový záložník, který působil v prvoligovém týmu FK Baumit Jablonec.
- Karel Schulz (1899-1943), spisovatel
Pamětihodnosti
- Kostel svaté Markéty na náměstí Republiky
- Socha svatého Floriána v parku u kostela
- Socha svatého Jana Nepomuckého v parku u kostela
- Socha svatého Václava
- Pomník Františka Palackého
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/324 Hradec Králové - Nový Bydžov - Městec Králové - silnice I/32 a II/329 Jičíněves - Městec Králové - Kolín.
- Železnice – Městem je vedena železniční Trať 062 Chlumec nad Cidlinou - Městec Králové - Křinec. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v úseku trati mezi Městcem Králové a Křincem zahájena roku 1882, mezi Městcem Králové a Chlumcem nad Cidlinou roku 1901.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Z města vedly autobusové spoje např. do těchto cílů: Hořice, Kolín, Nymburk, Pec pod Sněžkou, Poděbrady, Praha, Trutnov.
- Železniční doprava – Po trati 062 mezi Městcem Králové a Křincem jezdilo v pracovních dnech 9 párů osobních vlaků, o víkendech 5 párů osobních vlaků, mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové v pracovních dnech 10 párů osobních vlaků, o víkendech 4 páry osobních vlaků.
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. 3. vyd. Praha: Selbstverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. 434 s.
- ↑ Jan František Beckovský
- ↑ Pošta v Nymburku vznikla v 16.století, MF DNES 01/06.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 818. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1845. (česky a německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městec Králové na Wikimedia Commons - Městec Králové v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
