Matyáš Žďárský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Matyáš Žďárský
Matyáš Žďárský 1908
Matyáš Žďárský 1908
Narození 25. února 1856
Kožichovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. června 1940 (ve věku 84 let)
Sankt Pölten
RakouskoRakousko  Rakousko
Občanství Rakousko
Povolání sjezdový lyžař
Některá data se získávají z datové položky.
Matyáš Žďárský někdy kolem roku 1905

Matyáš Žďárský (česky však Matěj, neboť Matyáš vychází z německy psaného záznamu v matrice – Mathias; 25. února 1856, Kožichovice[1]20. června 1940, Sankt Pölten) byl jedním ze zakladatelů alpského lyžování, a vedle toho též malířem a sochařem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Matyáš Žďárský se narodil v Kožichovicích v domě čp. 40, bývalém mlýně.[2] Záhy osiřel a zbytek jeho početné rodiny se přesunul do Třebíče.[3] Středního vzdělání dosáhl roku 1874Jihlavě. V Brně studoval na učitele na německém učitelském ústavu. Po dokončení studia v roce 1878 odešel za svým bratrem do Vídně učit, nejprve jako podučitel. Od roku 1881 působil jako učitel v Elsenreithu, pak ve Steinu. Zajímal se i o ekologii a malířství. Vědomosti získával na německy mluvících vysokých školách (Mnichov, Curych). Roku 1889 se zakoupil v obci Marktl na Lilienfeldsku (horský statek Habernreith).

V čase, kdy se lyže rozšířily ze Skandinávie do střední Evropy, avšak ukázalo se, že nejsou vhodné do alpských poměrů, vyvinul nový druh vázání; jeho vázání umožnilo pohyb paty nahoru a jízdu v obloucích s krátkým poloměrem (snazší zatáčení). Jako vzděláním učitel se stal pravděpodobně prvním rakouským lyžařským instruktorem. Pro lyže horlil nejen pro jejich sportovní využití, ale i pro jejich využití pro překonávání vysokého sněhu, v alpských poměrech neopominutelného činitele ztěžujícího dopravu. Za tím účelem roku 1896 sepsal první učebnici alpského lyžování na světě doplněnou o více než čtyři desítky fotografií a pořádal výukové kurzy, a to i pro vojsko. Zorganizoval též první závod ve sjezdu (1901) a o čtyři roky později i ve slalomu na dvoukilometrové trati s 85 brankami.

Matyáše Žďárského provázely zdravotní problémy: neviděl na levé oko a v roce 1916 se zranil, když se účastnil lavinové záchranné operace. Přestože si následky tohoto úrazu nesl po zbytek života, dokázal se takřka k samému sklonku svého života dál stavět na lyže a lyžovat.

Památka[editovat | editovat zdroj]

Matyáš Žďárský zemřel v Sankt Pöltenu, do něhož se přestěhoval, když už nebyl schopen se sám o sebe postarat. Některá města na jeho počet pojmenovala svou ulici (Třebíč, Lilienfeld). Obce s ještě těsnějším vztahem k němu zřídila i památník nebo muzeum (pamětní síň vlastivědného muzea v Lilienfeldu, pamětní deska v Kožichovicích).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Zpravodaj města Třebíče, 9/1992, str. 11
  3. Matyáš Žďárský na stránkách obce Kožichovice