Matyáš Žďárský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Matyáš Žďárský 1908
Matyáš Žďárský někdy kolem roku 1905

Matyáš Žďárský (česky však Matěj, neboť Matyáš vychází z německy psaného záznamu v matrice – Mathias; 24. února 1856, Kožichovice; jinde uváděno 25. února 1856, Třebíč, Táborský mlýn[1]20. června 1940, Sankt Pölten) byl jedním ze zakladatelů alpského lyžování, a vedle toho též malířem a sochařem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Matyáš Žďárský se narodil v Kožichovicích v domě čp. 40, bývalém mlýně.[2] Záhy osiřel a zbytek jeho početné rodiny se přesunul do Třebíče.[3] Středního vzdělání dosáhl roku 1874Jihlavě. V Brně studoval na učitele na německém učitelském ústavu. Po dokončení studia v roce 1878 odešel za svým bratrem do Vídně učit, nejprve jako podučitel. Od roku 1881 působil jako učitel v Elsenreithu, pak ve Steinu. Zajímal se i o ekologii a malířství. Vědomosti získával na německy mluvících vysokých školách (Mnichov, Curych). Roku 1889 se zakoupil v obci Marktl na Lilienfeldsku (horský statek Habernreith).

V čase, kdy se lyže rozšířily ze Skandinávie do střední Evropy, avšak ukázalo se, že nejsou vhodné do alpských poměrů, vyvinul nový druh vázání; jeho vázání umožnilo pohyb paty nahoru a jízdu v obloucích s krátkým poloměrem (snazší zatáčení). Jako vzděláním učitel se stal pravděpodobně prvním rakouským lyžařským instruktorem. Pro lyže horlil nejen pro jejich sportovní využití, ale i pro jejich využití pro překonávání vysokého sněhu, v alpských poměrech neopominutelného činitele ztěžujícího dopravu. Za tím účelem roku 1896 sepsal první učebnici alpského lyžování na světě doplněnou o více než čtyři desítky fotografií a pořádal výukové kurzy, a to i pro vojsko. Zorganizoval též první závod ve sjezdu (1901) a o čtyři roky později i ve slalomu na dvoukilometrové trati s 85 brankami.

Matyáše Žďárského provázely zdravotní problémy: neviděl na levé oko a v roce 1916 se zranil, když se účastnil lavinové záchranné operace. Přestože si následky tohoto úrazu nesl po zbytek života, dokázal se takřka k samému sklonku svého života dál stavět na lyže a lyžovat.

Památka[editovat | editovat zdroj]

Matyáš Žďárský zemřel v Sankt Pöltenu, do něhož se přestěhoval, když už nebyl schopen se sám o sebe postarat. Některá města na jeho počet pojmenovala svou ulici (Třebíč, Lilienfeld). Obce s ještě těsnějším vztahem k němu zřídila i památník nebo muzeum (pamětní síň vlastivědného muzea v Lilienfeldu, pamětní deska v Kožichovicích).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. TROJANOVÁ, Eva. Matyáš Žďárský. Horácké noviny. 12. 9 1990, roč. 1, čís. 21, s. 3.  
  2. Zpravodaj města Třebíče, 9/1992, str. 11
  3. Matyáš Žďárský na stránkách obce Kožichovice