Přeskočit na obsah

Marie, kněžna lichtenštejnská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Aglaé, kněžna lichtenštejnská
Kněžna lichtenštejnská, hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova
Marie kněžna lichtenštejnská
Marie kněžna lichtenštejnská
Úplné jménoJejí Jasnost kněžna Marie Aglaé Lichtenštejnská
Narození14. dubna 1940
Praha
Úmrtí21. srpna 2021 (ve věku 81 let)
Grabs
PohřbenaKnížecí hrobka ve Vaduzu
PředchůdceGeorgina von Wilczek
Manželvládnoucí kníže Jan Adam  II.
PotomciAlois z Lichtenštejna
Maxmilián Lichtenštejnský
DynastieKinští
OtecFerdinand Karel Kinský
MatkaHenrieta Ledeboursko-Wichelnská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lichtenštejnská knížecí rodina
Lichtenštejnská knížecí rodina
Kníže

Rozšířená knížecí rodina

  • Princ Philipp
    Princezna Isabelle
    • Princ Alexandr
      Princezna Astrid
      • Princezna Theodora
    • Princ Wenzeslaus
    • Princ Rudolf
      Princezna Tılsım
      • Princezna Laetitia
      • Princ Karl Ludwig
  • Princ Nikolaus
    Princezna Margaretha
    • Princezna Maria-Anunciata
    • Princezna Maria-Astrid
    • Princ Josef-Emanuel
      Princezna Maria-Claudia
      • Princ Leopold
  • Princezna Nora

Potomci prince Aloise

  • Princ Andreas
    Princezna Silvia
  • Princ Gregor
  • Princezna Marie Pia
  • Princezna Katharina
  • Princezna Brigitta

Princezna Marie Kristýna

  • Princezna Maria Assunta
  • Princezna Isabelle, hraběnka z Erbach-Fürstenau
  • Princ Christoph
  • Princezna Marie Helene
  • Princezna Georgina, hraběnka von Waldburg zu Zeil und Trauchburg
  • Princezna Michaela

Princezna Amalie

  • Princezna Maria Elisabeth
  • Princ Hubertus
  • Princezna Marie Terezie

Marie Aglaé, kněžna lichtenštejnská rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (14. dubna 1940 Praha21. srpna 2021[1] Grabs[2]) byla lichtenštejnská kněžna, manželka lichtenštejnského knížete Jana Adama II.

Původ a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako čtvrté dítě hraběte Ferdinanda Kinského (1907–1969) a Henrietty hraběnky z Ledebour-Wichelnu (1910–2002). Její otec pocházel z knížecí větve českého rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Byla vnučkou českého šlechtice a meziválečného československého senátora za německé křesťanské sociály Eugena Ledebur-Wichelna.[3] Byla též pravnučkou Jindřicha hraběte Larisch-Mönnicha, majitele uhelných dolů na Karvinsku. Dětství prožila s rodiči do roku 1945 na zámku v Horažďovicích, poté se odstěhovali do Bavorska.

Její otec převzal řízení velkostatku v Horažďovicích v roce 1928 a o pět let později se sem s manželkou přestěhoval. Byl předsedou Junáka v Horažďovicích, čestným předsedou Sportovního klubu Horažďovice a členem dalších organizací. Její matka se naučila velmi dobře česky. V době druhé světové války se nespolčili s nacisty, naopak intervenovali u okupačních úřadů ve prospěch českých spoluobčanů. Přesto byli po válce vyslýchání a jako čeští Němci podle tehdejších zákonů vysídleni do Bavorska.

V letech 1946–1950 navštěvovala základní školu sester benediktinek ve Wald CloisterBádensku-Württembersku, kde vystudovala i reálné gymnázium. V roce 1957 odjela na studium angličtiny do Spojeného království. Zde také vystudovala Akademii užitého umění, které zůstalo její velkou vášní. Během pobytu v Paříži si osvojila francouzštinu. V roce 1965 začala pracovat jako grafička v německé tiskárně.

V neděli 30. července 1967 se ve vaduzské katedrále svatého Florina provdala za tehdy korunního prince Jana Adama. Již v létě následujícího roku 11. července 1968 se knížecímu páru narodil první syn, dědičný princ Alois z Lichtenštejna. Další syn princ Maxmilián se narodil 16. května 1969, následoval princ Konstantin dne 15. března 1972 a 10. dubna 1973 se narodila princezna Tatjana. Potomci dnes již mají děti a tak má současná knížecí rodina 15 vnoučat.

Státnická role

[editovat | editovat zdroj]

Jako manželka hlavy státu se účastnila politických akcí v knížectví, i v zahraničí. V Lichtenštejnsku se angažovala v oblasti kultury, školství a sociální péče. Mezi lety 1985 a 2015 byla prezidentkou Lichtenštejnského červeného kříže[1] a Society for Therapeutic-Pedagogical Aid. Jako znalkyně umění byla cennou rádkyní knížete Jana Adama při nákupech uměleckých děl do proslulých knížecích sbírek, které její manžel rozmnožil o více než třetinu. Její rodina uvítala rekonstrukci obou lichtenštejnských paláců ve Vídni, které byly poškozeny za druhé světové války. 

Vztahy k rodné zemi

[editovat | editovat zdroj]

S členy z rodu Kinských, kteří žijí v Česku, udržovala stále kontakty. Samostatné Česko poprvé navštívila se svým manželem v březnu 2012, při příležitosti otevření výstavy o životě a díle knížete Jana Adama I., která byla uspořádána na zámku v Mikulově. Město Horažďovice udržuje kontakty s rodem Kinských, často je navštěvoval zejména kněžnin starší bratr Ferdinand Kinský (1934–2020), který je čestným občanem města. Jeho druhorozený syn Johannes (1964–2008) byl známým bankéřem a členem představenstva Erste Bank a České spořitelny.

Knížecí pár má čtyři děti:

Podle lichtenštejnského práva jí náležely tituly vévodkyně Opavská a Krnovská a hraběnka z Rietbergu.[4]

  1. a b Marie, Princess of Liechtenstein has died at the age of 81. royalcentral.co.uk [online]. 2021-08-21 [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. V 81 letech zemřela lichtenštejnská kněžna Marie, rodačka z Prahy. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  3. Princess Marie [online]. theroyaluniverse.com [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. 
  4. Hausgesetz des Fürstlichen Hauses Liechtenstein (26. Oktober 1993)], Liechtensteinisches Landesgesetzblatt, Jahrgang 1993, Nr. 100 [1] Archivováno 19. 9. 2015 na Wayback Machine. [2] Archivováno 19. 9. 2015 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Georgina von Wilczek
Znak z doby nástupu Lichtenštejnské kněžny
19892021
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Sophie z Lichtenštejna
(manželka korunního prince)