Grabs
| Grabs | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°11′ s. š., 9°26′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 476 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | St. Gallen |
  Grabs Grabs, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 54,65 km² |
| Počet obyvatel | 7 238 (31.12.2021) |
| Hustota zalidnění | 132,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 9470 Werdenberg 9472 Grabs |
| Označení vozidel | SG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Grabs je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem. Žije zde přes 7 000 obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Grabs leží v údolí Rýna mezi městy Buchs na jihu a Gams na severu. Na západě se dotýká obce Wildhaus-Alt St. Johann, na jihu obce Sevelen a na jihozápadě obce Walenstadt. K obci Grabs patří rozsáhlé rozptýlené osady na Grabserbergu a Studnerbergu a městečko Werdenberg.
K obci patří rozsáhlé alpy i rozsáhlé lesní plochy; obec Grabs je největším vlastníkem lesů v kantonu St. Gallen. Mezi horami se na území obce rozkládá jezero Voralpsee, které leží v nadmořské výšce 1123 metrů.
Grabs patří do volebního obvodu Werdenberg a se svou rozlohou 54,64 km² je větší než kanton Basilej-město. Obec má velký podíl na úpatí Alp. Pohoří patří do skupiny Alvier (nejvyšší hora: Gamsberg 2385 m n. m.) a také Churfirsten (nejvyšší hora: Hinterrugg 2306 m n. m.). Nadmořská výška se pohybuje od 443 m n. m. v Ochsensandu až po Gamsberg 2385 m n. m.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historie města Grabs sahá až do římských dob. Tehdy stály na území obce Grabs dvě římské věže, tzv. forty, které byly postaveny k zabezpečení římské cesty na levém břehu Rýna ze Sargansu do Gamsu. Jedna stála v dolní části Grabserberge, druhá pod Margelchopfem nad Obergatterem. Obě místa se dnes nazývají Gästelen.[1]
Dobytí údolí Rýna vedlo k romanizaci původního obyvatelstva a vzniku rétorománského kmene. Ještě v současnosti mnoho místních a polních názvů odkazuje na osídlení románským obyvatelstvem. Románského původu je i místní jméno Grabs; rané doklady jako Quadrabitis, Quaradaves, Quadravedes (9. století), později pak de Grabdis (1235) naznačují caput rapidae, což znamená „začátek (nebo konec) peřejí“, či také „začátek (nebo konec) strmého stoupání“.[2]
Od raného středověku až do raného novověku byl Churrätien označením pro část pozdně římské provincie Raetia prima, do níž patřilo i území obce Grabs. V době stěhování národů se Alamani tlačili od severu proti Rýnu; jejich nápor prozatím zastavil pouze Hirschensprung - úzký průsmyk mezi Alpsteinem a Rýnem, ale ani ten nebyl nepřekonatelnou překážkou. Již v 8. století žili mezi rétorománským obyvatelstvem Alamani. Proces přesídlování obyvatelstva se urychlil, když oblast ovládla hrabata z Werdenbergu.
Se zánikem dynastie v roce 1484 připadl Werdenberg po krátkém panování různých pánů v roce 1517 Glarusu jako hofmistrovství. Jejich vláda trvala až do vpádu Francouzů v roce 1798. Pět let, do roku 1803, byl Grabs součástí okresu Werdenberg v nově založeném kantonu Linth. Kanton Linth se skládal z bývalé spolkové lokality Glarus a jejího poddanského území Werdenberg, bývalých poddanských území Schwyzu (Höfe, March, Einsiedeln) a lokality Curychu (Sax), bývalých společných panství Uznach, Gaster, Sargans a města Rapperswil a také Obertoggenburgu, který dříve patřil knížecímu opatství St. Gallen.
Kanton Linth byl opět zrušen Napoleonovým zprostředkovatelským aktem z roku 1803, kterým Švýcarsko získalo novou ústavu. Jeho území bylo rozděleno mezi nové kantony Schwyz (Höfe, March, Einsiedeln), Glarus a St. Gallen (Rapperswil, Uznach, Gaster, Sargans, Werdenberg s Grabs, Sax, Obertoggenburg).[1]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1816 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2019 | ||||
| Počet obyvatel | 2354 | 3272 | 4411 | 4516 | 6297 | 6381 | 6842 | 6929 | 7147 | ||||
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Po kantonální nemocnici je největším podnikem v Grabsu mezinárodně působící výrobce etiket a etiketovacích strojů Pago.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Andreas Sprecher von Bernegg (1871–1951), botanik
- Curt Goetz (1888–1960), spisovatel a herec
- Hans Martin Tschudi (* 1951), politik
- Martin Gantenbein (* 1959), hudebník a skladatel
- Ursula Konzettová (* 1959), lichtenštejnská lyžařka
- Pipilotti Rist (* 1962), vizuální umělkyně
- Klaus Tschütscher (* 1967), bývalý premiér Lichtenštejnska
- Vinzenz Wohlwend (* 1969), řádový duchovní, opat cisterciáckého opatství Wettingen-Mehrerau
- Simon Ammann (* 1981), švýcarský reprezentant ve skoku na lyžích
- Peter Jehle (* 1982), lichtenštejnský fotbalista
- Cengiz Biçer (* 1987), lichtenštejnský fotbalista
- Seyhan Yildiz (* 1989), lichtenštejnský fotbalista
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grabs na německé Wikipedii.
- ↑ a b c GÖLDI, Wolfgang. Grabs [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-01-09 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 401. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grabs na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
