MBB/Kawasaki BK 117

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
BK 117
BK 117 letecké záchranné služby v Německu
BK 117 letecké záchranné služby v Německu
Určení víceúčelový užitkový vrtulník
Výrobce Německo Messerschmitt-Bölkow-Blohm (nyní Eurocopter)
Japonsko Kawasaki
První let 13. června 1979
Zařazeno 9. prosince 1982
Uživatel Austrálie Austrálie
Kanada Kanada
Francie Francie
Nový Zéland Nový Zéland
Německo Německo
Řecko Řecko
Keňa Keňa
JAR Jihoafrická republika
USA USA
Chile Chile
Kolumbie Kolumbie
Irák Irák
Vyrobeno kusů 400+
Varianty Eurocopter EC 145
BK 117 letecké záchranné služby v Německu
BK 117 patřící ADAC
BK 117 v policejní verzi v Austrálii

BK 117 je dvoumotorový víceúčelový vrtulník střední váhové kategorie, který byl vyvíjen ve spolupráci německého výrobce Messerschmitt-Bölkow-Blohm (MBB) a japonské společnosti Kawasaki. Společnost MBB byla později odkoupena společností Daimler-Benz a nakonec se stala součástí skupiny Eurocopter Group. BK 117 je populární jako transportní vrtulník pro osobní dopravu i VIP lety. Osvědčil se také jako letecký jařáb při stavebních pracích a v některých zemích je využíván i pro potřeby letecké záchranné služby. Tento typ vrtulníku je znám také z německého akčního seriálu Medicopter 117. Nástupcem vrtulníku je Eurocopter EC 145, který byl vyvinut z verze BK 117 C-1.

Historie a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Eurocopter EC 145.

Vrtulník BK 117 byl vyvíjen ve spolupráci společností MBB a Kawasaki na základě dohody uzavřené 25. února 1977. Každá ze společností vyvíjela do té doby samostatné dvoumotorové vrtulníky - MBB pracovala na modelu BO 107 a Kawasaki vyvíjela stroj KH-7.[1] Vývoj samostatných strojů byl pozastaven a započala spolupráce, která byla financována oběma výrobci stejnou částkou. Na model BK 117 byla využita rotorová hlava z typu MBB Bo 105 a převodovka z KH-7. Společnost Kawasaki zodpovídala za trup, palivové a převodové systémy a za elektrické zařízení. Každá společnost měla vlastní výrobní linku určenou pro místní trhy.[2]

Každá ze společností vyrobila vlastní testovací prototyp. Německý prototyp vzlétnul poprvé 13. června 1979 z bavorského města Ottobrunn, japonský prototyp vzlétnul poprvé 10. srpna téhož roku v Gifu.[2] Vývoj vrtulníku byl pomalejší, než bylo plánováno. Očekávalo se, že se osvědčení o letové způsobilosti dosáhne do konce roku 1980 a poté začne docházet k certifikacím, ale z nedostatečného množství kvalifikovaného personálu u MBB získal BK 117 první cerfifikace až 9. prosince 1982 v Německu. V Japonsku bylo certifikace dosaženo 17. prosince a v USA29. března 1983.[3]

Jednomotorová testovací verze označená BK 117 A-3 byla krátce pronajata kanadským vzdušných silám ke zkušebním testům v programu CH-143. Když program skončil, vrátil se vrtulník k MBB.

Nástupce BK 117, vrtulník Eurocopter EC 145, kombinuje originální design BK 117 s větší kabinou a moderní technologie z lehkého vrtulníku Eurocopter EC 135.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • BK 117 P-2: Německý prototyp, poprvé vzlétnul 13. června 1979.
  • BK 117 P-3: Japonský prototyp, poprvé vzlétnul 10. srpna 1979.
  • BK 117 A: První verze určená pro komerční účely.
  • BK 117 A-1: Vrtulník je poháněn dvěma motory Lycoming LTS 101-650B-1.
  • BK 117 A-3: Verze A-3 má modernizovaný ocasní rotor včetně modernějších listů a zvýšenou maximální vzletovou hmotnost na 3200 kg. Vrtulník byl představen v roce 1985.
  • BK 117 A-4: Model představen v roce 1986, měl modernizovanou rotorovou hlavu a zvýšený výkon. Německý model měl navíc další vnitřní palivovou část pro ještě vyšší výkon.
  • BK 117 A-3M: Vojenská verze představená v roce 1988. Může přepravovat až 11 pasažérů a nést různé typy zbraní, které jsou umístěny pod trupem.
  • BK 117 B-1: Vrtulník byl představen v roce 1987 a je poháněn dvěma motory LTS 101-750B-1; navíc má zvýšenou užitečnou hmotnost o 140 kg.
  • BK 117 B-1C: Zvláštní verze pro Spojené království.
  • BK 117 B-2
  • BK 117 C-1: Poháněn dvěma motory Turbomeca Arriel 1E, novější verze jsou poháněny motory Arriel 1E2.
  • BK 117 C-2 (Eurocopter EC 145): Poháněn dvěma motory Arriel 1E2.
  • NBK 117: Licenčně vyráběný model v Indonésii.
  • BK 117 850D-2: Verze představená v roce 2010.[4][5]

Specifikace (BK 117 B-2)[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1 pilot, až 10 pasažérů
  • Délka: 9,91 m
  • Průměr nosného rotoru: 11,0 m
  • Výška: 3,85 m
  • Prázdná hmotnost: 1727 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 3350 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × Textron Lycoming LTS 101-750B-1
  • Výkon pohonných jednotek: 442 kW

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 130 KIAS (250 km/h)
  • Dolet: 541 km
  • Dostup: 4575 m
  • Stoupavost: 11,0 m/s

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BK 117...a Terrestrial Space Ship. Air International. 1989-08, s. 163. ISSN 0306-5634. (anglicky) 
  2. a b Air International, srpen 1989, str. 164 (anglicky)
  3. Air International, srpen 1989, str. 164-165 (anglicky)
  4. Honeywell Announces LTS101-850B-2 Engine Upgrade for Eurocopter BK117 [online]. Honeywell, 2009-02-22, [cit. 2011-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Hot and High: Helicopter Performance Modelling and Flight Testing of the BK117-850D-2 Helicopter [online]. Institute of Professional Engineers New Zealand, [cit. 2011-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]