Lepidlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Bílá lepicí pasta
Tento článek pojednává o přípravku pro lepení přednětů. O knize skotského spisovatele Irvine Welshe pojednává článek lepidlo (kniha).

Lepidlo je látka, která umožňuje přilnutí povrchů pevných předmětů a tím jejich pevné spojení. Lepidlo mohou tvořit přírodní směsi nebo syntetické materiály. Využívá se v různých dílnách, kancelářích, průmyslu. Speciální velmi kvalitní lepidlové směsi pak využívají konstruktéři a modeláři.

Obsah

[editovat] Historie

První lepidla byla z přírodní gumy a pryskyřice. První prokázané použití lepidla je z doby 4000 př. n. l. Archeologové studováním pohřebních míst prehistorických kmenů našli rozbitou keramiku, která byla opravená lepkavými pryskyřicemi ze stromové šťávy. Nalezené sochy z babylonských chrámů měly oči ze slonoviny klížené do očních důlků. Tento tér jako lepidlo držel téměř 6000 let. První zmínky o lepidle a umění používat jej pocházejí přibližně z roku roku 2000 př. n. l. Popisují jednoduché způsoby výroby a použití živočišného lepidla.

V období 1500 - 1000 př. n. l. se lepidlo stalo metodou montáže. Obrazy a nástěnné malby ukazují detaily lepení dřeva. Urna z hrobky Krále Tuta ukazuje použití lepidla při stavbě. 'Ceská muzea dnes obsahují četné umělecké objekty z hrobek egyptských faraonů, které jsou spojené nebo laminované nějakým typem živočišného lepidla.

V období prvních 500 let našeho letopočtu Římané a Řekové vyvinuli umění dýhování a intarzie, která spočívají v lepení vrstev dřeva. Z výroby živočišného a rybího lepidla byly vyvinuty další druhy lepidel, jako lepidlo z vaječných bílků používané k úpravě pergamenů se zlatými listy. Kromě vaječných bílků, používali lidé další přírodní přísady jako krev, kosti, kůži, mléko, sýr, zeleninu a zrna. Římané byli jedni z prvních, kteří použili tér a včelí vosk k utěsnění lodí.

Tajemstvím houslí, které vyrobil Antonio Stradivari, byl zvláštní proces lepení ušlechtilého dřeva. Jeho princip byl zapomenut a nebylo jej možné zjistit dokonce ani dnešními sofistikovanými metodami.

Kolem roku 1700, díky rozšíření používání lepidel nastaly rychlé změny v jeho výrobě. První komerční továrna na lepidla byla otevřena v Holandsku. Lepidlo (klih) se zde vyrábělo ze zvířecí kůže.

Asi v roce 1750, byl vydán Británii první patent na výrobu rybího lepidla. Patenty poté byly rychle vydány i pro lepidla vyráběná z přírodního kaučuku, zvířecích kostí, ryb, škrobu, mléčné bílkoviny (kasein). Do roku 1900 vyrostlo mnoho továren vyrábějící lepidlo z uvedených materiálů

Průmyslová revoluce způsobila explozi v zásadních technických objevech, díky nimž mohly být pro výrobu lepidla použity nové materiály. První syntetizovaný polymer byl nitrocelulóza, termoplastický materiál odvozený z celulózy dřeva. Jeho první použití bylo při výrobě kulečníkových koulí, které byly do té doby vyráběny ze slonoviny.

Éra plastů začala objevem bakelitu v roce 1910. Během jednoho roku se lepidla používající fenolové pryskyřice dostala na trh. Ve 20., 30. a 40. letech byly syntetizovány spousty nových plastů a pryží, mnoho dalších pak během druhé světové války. Ačkoli lepidla jsou známá asi 6000 let, většina technologií pro jejich výrobu byla vyvinuta během posledních 100 let.

[editovat] Druhy lepidel

Vteřinové lepidlo
  • vteřinová
  • epoxidová = dvousložková
  • silikonová
  • UV lepidla
  • konstrukční a montážní
  • pro upevňování válcových spojů
  • pro těsnění
  • poruchany


Podle látky, která je jejich základem
  • živočišná:
    • kostní
    • kožní
    • albuminové (krevní)
    • kaseinová (mléčná)
  • rostlinná:
    • škroby
    • mouky
    • pryskyřicová
    • kaučuková (lepíme plastické hmoty)
  • syntetická


[editovat] Mechanizmy vytvrzování lepidel

  • anaerobní reakcí
  • vystavení UV světlu
  • anionové reakci (kyanoakryláty)
  • aktivačním systémem (modifikovaná akrylická lepidla)
  • vytvrzení vlhkostí prostředí (silikony, uretany)
  • vytvrzení teplem (epoxidy)

[editovat] Výběr lepidla

Při výběru lepidel je třeba zvážit vhodnost jeho použití na aplikaci a to vzhledem k několika faktorům. Jsou to zejména, materiály lepených ploch, požadovaná pevnost spoje a mechanické namáhání všeobecně, rychlost fixace, těsnost spoje, vzhled spoje, tepelné nebo chemické namáhání spoje, elektrické vlastnosti a obecně vlastnosti po vytvrzení.

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu