Silikon
Silikony (nebo také polysiloxany) jsou anorganicko-organické polymery s obecným vzorcem [R2SiO]n, kde R je organický substituent. Kostra je tvořena řetězcem, ve kterém se střídají atomy křemíku a kyslíku. Tato chemická skupina je velmi stabilní a může z ní být připraven prakticky nekonečný řetězec. Veškeré organické skupiny (např. HO nebo CH3) jsou chemicky vázány pouze na volné vazby atomů křemíku. [1]
Vlastnosti [editovat]
Mezi hlavní vlastnosti, které silikony odlišují od jiných polymerů, patří relativní stálost vlastností v širokém rozmezí teplot - inertnost. Dlouhodobá tepelná odolnost silikonových pryží se pohybuje v intervalu od −60 do + 180 °C (speciální typy -100 až +260 °C, krátkodobě až +320 °C).
Díky svému umělému původu jsou silikony poměrně inertní vůči živým organizmům. Z dalších vlastností je dobré zmínit relativní nehořlavost, dobré elektroizolační vlastnosti, dlouhodobou odolnost vůči UV záření a povětrnostním podmínkám, vodoodpudivost (hydrofobnost) a paropropustnost, adheze. Fluorované silikony jsou i olejovzdorné, čehož se využívá zvláště v automobilovém průmyslu.
Využití [editovat]
- oleje a pasty (zdravotně nezávadné, vykazující velmi dobré tepelně vodivé a zároveň elektroizolační vlastnosti)
- např. malé množství silikonové pasty se používá na lepší chlazení mezi procesorem počítače a chladičem. Je výhodou, pokud tato pasta je tepelně vodivá (parametr tepelné vodivosti ve W/m.K), ovšem zlepšení výkonu nastane, již po pouhém vytěsnění vzduchu pastou zpod chladiče.
- emulze silikonových olejů
- impregnační laky na stany, bundy
- jednosložkové tmely vulkanizující vzdušnou vlhkostí za normální teploty - tzv. RTV silikony (Room temperature vulcanizing)
- inertní pružný materiál složený z polysiloxanového polymeru, silikonového plastifikátoru a různých plniv či barviv.
- Vyrábějí se dva různé vulkanizační systémy (adiční a kondenzační).
- dvousložkové kaučuky vulkanizující po přídavku katalyzátoru, pro výrobu pružných forem a k zalévání součástek, zapouzdření napěťových (nebo proudových) zdrojů
- hydrofobizační přípravky (po aplikaci odpuzují vodu)
- laky (vysoce tepelně odolné)
- tmely - ochrana osazených desek plošných spojů
- odpěňovače
- ploutve
- koupací čepice
- prsní implantáty
- reklamní silikonové náramky
- pěny - těsnění (např. kabelových průchodů)
- kuchyňské náčiní - formy na pečení, vály
Rozpustnost silikonů ve vodě [editovat]
Silikony se mohou dle rozpustnosti ve vodě řadit do tří skupin:
- Rozpustné ve vodě - Silikony úplně rozpustné ve vodní lázni, např. Dimethicone Copolyol, Lauryl Methicone Copolyol, Amodimethicone (a) Trideceth-12 (a) Chlorid Cetrimonium
- Nerozpustné ve vodě - Silikony, které nereagují a jsou netečné ve vodní lázni, např. Cetearyl Methicone, Dimethicone, Simethicone
- Částečně rozpustné ve vodě - Silikony, které alespoň částečně reagují a rozpustí se ve vodní lázni, např. Disiloxane, Trisiloxane, PCA Dimethicone [2]