Kyselina dusitá
| Kyselina dusitá | |
|---|---|
 | |
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Kyselina dusitá |
| Anglický název | Nitrous acid |
| Německý název | Salpetrige Säure |
| Sumární vzorec | HNO2 |
| Vzhled | Slabě namodralý vodný roztok |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7782-77-6 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 47,014 g/mol |
| Molární koncentrace cM | 28,16 mol/dm3 (20 °C, 50% vodný roztok) |
| Hustota | 1,135 g/cm3 (20 °C, 50% vodný roztok) |
| Disociační konstanta pKa | 3,37 (12 °C) 2,44 (20 °C) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselina dusitá HNO2 je nestálá, středně silná jednosytná kyselina, která je stabilní jen ve studených, zředěných, slabě modře zbarvených vodných roztocích.
Příprava
Teoreticky ji lze připravit reakcí oxidu dusitého s vodou:
- N2O3 + H2O → 2HNO2,
ale vzniklá kyselina dusitá rychle disproporcionuje za vzniku kyseliny dusičné, oxidu dusnatého a vody:
- 3HNO2 → HNO3 + 2NO + H2O.
Při reakci oxidu dusičitého s vodou vzniká směs kyseliny dusičné s kyselinou dusitou:
- N2O4 + H2O → HNO2 + HNO3.
V přírodě byla prokázána jako nepatrná součást smogu (až 10 μg/m3), kde vzniká již uvedenou reakcí oxidu dusičitého s vodní párou, ale téměř okamžitě se dále rozpadá.
Kyselinu dusitou také připravit rozkladem dusitanů silnými kyselinami, např. kyselinou chlorovodíkovou:
- NaNO2 + HCl → HNO2 + NaCl.
Kyselina dusitá tvoří jednu řadu solí, které se nazývají dusitany, a jsou stálé. Například dusitan sodný můžeme připravit reakcí oxidu dusitého s hydroxidem sodným:
- N2O3 + 2NaOH → 2NaNO2 + H2O.
Oxid dusičitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny dusité a kyseliny dusičné.[1]
- 2 NO2 + H2O → HNO3 + HNO2
Rozklad
Zředěné a chladné roztoky kyseliny dusité se rychle rozkládají na oxid dusičitý, oxid dusnatý a vodu.
V horkých koncentrovaných roztocích kyseliny dusité při rozkladu vzniká kyselina dusičná, oxid dusnatý a voda.
- 3 HNO2 → HNO3 + 2 NO + H2O
Použití
V organické chemii se používá při přípravě nestálých diazoniových solí z primárních aminů, zejména aromatických. Všeobecně reakcí s kyselinou dusitou jako činidlem lze od sebe odlišit primární, sekundární a terciární aminy; kyselina dusitá se přitom získává uvolněním z dusitanů silnou kyselinou přímo v reakční směsi.
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
- KAMEOKA, Yohji; PIGFORD, Robert. Absorption of Nitrogen Dioxide into Water, Sulfuric Acid, Sodium Hydroxide, and Alkaline Sodium Sulfite Aqueous. Ind. Eng. Chem. Fundamen.. February 1977, s. 163–169. DOI 10.1021/i160061a031.
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina dusitá na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ KAMEOKA, Yohji; PIGFORD, Robert. Absorption of Nitrogen Dioxide into Water, Sulfuric Acid, Sodium Hydroxide, and Alkaline Sodium Sulfite Aqueous. Ind. Eng. Chem. Fundamen.. February 1977, s. 163–169. DOI 10.1021/i160061a031.
