Disproporcionace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Disproporcionace nebo též dismutace je termín používaný u dvou specifických typů chemických reakcí[1]:

  • Reakce typu 2A → A' + A", kde A, A' a A" jsou různé chemikálie. Většina, ne však všechny, jsou redoxní reakce. Například 2H2O → H3O+ + OH- je disproporcionace, ale nikoli redoxní reakce.
  • Reakce (zvratná nebo nezvratná), ve které se látka současně redukuje a oxiduje, takže tvoří dva různé produkty.

Opakem disproporcionace je synproporcionace.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První detailně studovanou disproporcionační reakcí byla:

2 Sn2+ → Sn + Sn4+

Byla zkoumána na vínanech Johanem Gadolinem v roce 1788. Ve švédské verzi svého elaborátu ji nazval 'söndring' (K. Sv. Vet. Acad. Handl. 1788, 186-197; Crells chem. Annalen 1790, I, 260-273).

Příklady[editovat | editovat zdroj]

3Cl2 + 6OH → 5Cl + ClO3 + 3H2O
Jako reaktant má elementární chlor oxidační číslo 0. V jednom z produktů, Cl, má oxidační číslo -1, čili byl redukován; v druhém produktu (chlorečnanovém iontu) má oxidační číslo +5, což znamená, že byl oxidován.
2O2 + 2H+ → H2O2 + O2
O2 má v aniontu superoxidového volného radikálu oxidační číslo -1, v peroxidu vodíku -2 a v molekulárním kyslíku (dikyslíku) číslo 0.
  • Disproporcionace peroxidu vodíku na vodu a kyslík katalyzovaná enzymem katalázou:
2H2O2 → 2H2O + O2
2CO → C + CO2

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Disproportionation na anglické Wikipedii.

  1. disproportionation - IUPAC. Compendium of Chemical Terminology, 2nd ed. (the "Gold Book")
  2. Charlie Harding, David Arthur Johnson, Rob Janes, (2002), Elements of the P Block, Published by Royal Society of Chemistry, ISBN 0-85404-690-9