Oxid dusitý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Oxid dusitý | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid dusitý |
| Anglický název | Dinitrogen trioxide |
| Německý název | Distickstofftrioxid |
| Sumární vzorec | N2O3 |
| Vzhled | Namodralý plyn (tmavě modrá kapalina nebo krystaly) |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 76,012 g/mol |
| Teplota tání | −102 °C |
| Teplota varu | 3 °C (rozklad na NO a NO2) |
| Hustota | 1,447 g/cm³ (2 °C) 1,782 g/cm³ (−195 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | 3,81·10−6 cm3g−1 (−16 °C) |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 83,76 kJ/mol 50,31 kJ/mol (kapalina) |
| Standardní molární entropie S° | 312,3 JK-1mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | 139,5 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,863 5 JK-1g-1 |
| Bezpečnost | |
 Vysoce toxický (T+) |
|
| R-věty | R26, R34 |
| S-věty | S1/2, S9, S26, S28,
S36/37/39, S45 |
| NFPA 704 |
 0
3
0
OX
|
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Oxid dusitý (N2O3) je jedním z pěti oxidů dusíku. V plynném skupenství je nestabilní, v kapalném stavu je to silně jedovatá tmavěmodrá kapalina.
Obsah |
Vlastnosti [editovat]
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Výroba [editovat]
Oxid dusitý vzniká reakcí oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) za teploty nižší než -21 °C.
- NO + NO2 → N2O3
Tato sloučenina je však stabilní pouze v pevném a kapalném stavu, při dosažení bodu varu (3 °C) se rychle rozkládá zpět na NO a NO2.
Využití [editovat]
Oxid dusitý nemá žádný technický význam. Teoreticky sice může být použitý při výrobě kyseliny dusité (HNO2):
- N2O3 + H2O → 2 HNO2,
ale takto vzniklá kyselina dusitá je velice nestabilní a rychle se rozkládá za vzniku kyseliny dusičné, oxidu dusnatého a vody:
- 3 HNO2 → HNO3 + 2 NO + H2O.
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
- Jursík F.: Anorganická chemie nekovů. 1. vyd. 2002. ISBN 80-7080-504-8 (elektronická verze)
- Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
