Kostel svatého Jakuba Staršího (Přepeře)
| Kostel svatého Jakuba Staršího v Přepeřích | |
|---|---|
 Kostel sv. Jakuba Staršího v Přepeřích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Semily |
| Obec | Přepeře |
| Souřadnice | 50°34′56,45″ s. š., 15°6′47,17″ v. d. |
  Kostel sv. Jakuba Staršího v Přepeřích | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | turnovský |
| Farnost | Přepeře |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | pozdní gotika |
| Výstavba | 16. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 37579/6-2743 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Jakuba Staršího v Přepeřích je pozdně gotická sakrální stavba.[2] Od 3. května 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie
_2012-09-30_13-07-27.jpg)
_2012-09-30_13-06-36.jpg)
Kostel ve svém pozdně gotickém základu pochází z let 1545 a 1557.[2] O přestavbě roku 1545 svědčí deska s aliančním znakem Adama z Vartenberka a Sybily, rozené Šlikové, s datem, deska je dnes zazděná nad vchodem do sakristie. O dokončení přestavby roku 1557 svědčí deska uvnitř lodi na jižní stěně u svazku žeber vedle vchodového portálu. V letech 1871-1873 byl rozšířený.[4]
Architektura
Kostel tvoří síňové dvoulodí, které vzbuzuje dojem nedostavěné trojlodní haly. Má obdélný, polygonálně uzavřený presbytář s obdélnou sakristí po severním boku. Na sakristii se nachází tesaný alianční znak Valdštejnů s letopočtem 1545. V západním průčelí kostela je hranolová věž. Kostel má severní předsíň. Kolem kostela jsou opěráky. Presbytáři jsou hrotitá okna s původními kružbami.[2]
Dvoulodí je rozděleno čtyřmi válcovými pilíři na širší jižní loď a severní užší loď. Obě lodě jsou sklenuty žebrovými kříži, které vybíhají bez podpěr. Na desce pod cípy žeber mezi okny jižní lodi je letopočet 1551. Kruchta je novogotická a spočívá na čtyřech sloupech. Triumfální oblouk je hrotitý. Presbytář má v klenbě jedno pole žebrové křížové klenby. Závěr je sklenut parsčitým žebrovím. Výběh žebra je proložen reliéfními deskami, které jsou polychromované a představují portréty. Do sakristie vede sedlový profilovaný portál. Sakristie a depozitář, a rovněž oratoř na ním, je otevřená obloukem do presbytáře. Tyto prostory jsou sklenuty valeně.[2]
Zařízení
Zařízení kostela je ze 16.-19. století. Hlavní oltář je barokní, portálový a sloupkový s akantovými křídly. Pochází z počátku 18. století. Jsou na něm obrazy sv. Jakuba a sv. Kateřiny od L. F. Bernarda z roku 1872 a nové sochy, oproti vzniku oltáře, nacházející se na portálech s perspektivními špaletami. Boční oltáře jsou dva. Jedná se o barokní, sloupové, portálové, dvoupatrové oltáře, obtočené rozvilinami. Pocházejí z konce 17. století. Na levém oltáři je obraz sv. Barbory z roku 1879, který je rovněž dílem L. F. Bernarda. Na pravém oltáři je socha sv. Kryštofa. Renesanční kazatelna, která byla raně barokně upravená nese reliéfy emblémů čtyř evangelistů a sochu Dobrého pastýře. Křtitelnice je raně barokní z konce 17. století. Jsou na ní tesané andílčí hlavy a rozviliny. V kostele je také rozvilinový rám z období kolem roku 1700 s obrazem Čtrnácti sv. pomocníků. Dřevěný pozdně gotický krucifix pochází z počátku 16. století. Dveře severní předsíně jsou barokní. Mají řezané rozvilinové výplně z období kolem roku 1700.[2]
Ve věži je zachován jediný zvon sv. Barbora zřejmě ulitý roku 1566 (na zvonu datace M D VXVI, správně snad M D LXVI) s českými nápisy vyvedenými kapitálou od mistra Petra z Mladé Boleslavi. Zachovaný je i sanktusový zvon s nerozluštěným nápisem gotickou minuskulou, který J. V. Šimák pokládal za nejstarší zvon v celém Pojizeří a datoval ho do 14. století.[5]
Okolí kostela
Na cestě k Příšovicím se nachází barokní socha sv. Agáty z 18. století. Socha má novou hlavu. Socha sv. Jana Nepomuckého je barokní z roku 1733. Na jejím soklu jsou reliéfy sv. Josefa, sv. Jiří, sv. Jana Křtitele a Madony. Na rozcestí silnice Liberec – Turnov se nachází empírový pyrám datovaný do roku 1813.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 160.
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Přepeře (Semily), s. 171-172.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-20]. Identifikátor záznamu 149501 : Kostel sv. Jakuba Většího, Přepeře. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 181.
- ↑ http://www.farnostprepere.estranky.cz/clanky/zvony.html
Literatura
- ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století, Politický okres turnovský. Praha 1909, s 84–99. [2]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Jakuba Staršího, Přepeře (katalog biskupství litoměřického)
