Svatá Agáta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatá Agáta
{{{název}}}
Mučednice
Narození 225?, Catania nebo Palermo, Sicílie
Úmrtí 251?, Catania
Svátek 5. únor
Uctívána církvemi římskokatolická církev, pravoslaví, východní pravoslavné společenství
Významné zasvěcené kostely Katedrála svaté Agáty v Katánii
Atributy ňadra na podnosu
Patronkou tkalců, zvonařů, zlatníků, havířů, pasaček; před nádory prsu

Svatá Agáta (asi 225–251), česky dříve častěji zvaná Háta, byla sicilská panna a křesťanská mučednice. Patří mezi prvomučednice, je jednou ze sedmi žen (vyjma Panny Marie), které jsou jmenovány v římském kánonu při mši svaté. Je hlavní patronkou města Katánie, ochránkyní před zemětřesením a erupcemi sopky Etny. Od 20. století se uctívá také jako patronka chránící před nemocemi (nádory) prsu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Lebka sv. Agáty

Narodila se na Sicílii, buď v Katánii nebo v Palermu, některé zdroje uvádějí období vlády římského císaře Decia kolem roku 225[1]. Umučena byla přibližně v roce 251 v Katánii.

Podle legendy, zapsané v římském martyrologiu a ve Zlaté legendě [2]., vytrvale odmítala milostné návrhy a příslib sňatku mocného římského prefekta Quintiana, který ji obvinil z křesťanské víry a odsoudil. Nejdříve byla zavřena do nevěstince, který vlastnila Afrodisia. Ani množství zákazníků tam její přesvědčení nezlomilo. Následně podstoupila mučení římskými vojáky, mimo jiné jí buď uřízli (či kleštěmi utrhli) obě prsa. Proto bývá často zobrazována při tomto mučednickém aktu, a v reprezentačních vyobrazeních je jejím ikonografickým atributem podnos, na kterém nese svá prsa. Tvar jejích uříznutých prsou dal vzniknout legendě o Agátě jako té, která zavedla užívání zvonů.[zdroj?] Jako poslední stupeň mučednictví zhrzený nápadník Agátu odsoudil k smrti upálením. Agáta byla tehdy údajně zachráněna zázračným zemětřesením. Zemřela později na následky svých zranění ve vězení.

Pohřbena je v sicilském městě Katánie v Katedrále sv. Agáty. Její lebka byla v polovině 14. století oddělena od těla a vložena do stříbrné relikviářové bysty, která se dodnes uchovává v tamním biskupském chrámovém pokladu. Ukazuje se pouze jedenkrát ročně v její svátek.

Uctívá se jako údajná zachránkyně města Katánie před soptěním Etny. Při její ničivé erupci v polovině 17. století měla Agáta na přímluvu místních zbožných obyvatel zastavit proud žhavé lávy u hradu, takže město zůstalo uchráněno. Archeologický průzkum hradu v letech 2004 - 2009 opravdu zjistil a obnažil okraj tohoto ztuhlého přes tři metry hlubokého lávového pole.[zdroj?]

Její svátek se slaví 5. února.|

Zbožná tradice[editovat | editovat zdroj]

Světice ve zbožné venkovské tradici dala jméno Agátiným chlebíčkům pro dobytek, Agátiným cedulkám a Agátiným svíčkám na ochranu proti ohni.[1]

Patronka[editovat | editovat zdroj]

Uvádí se dále jako profesní patronka řemesel - tkalců, zvonařů, zlatníků, havířů, a pasaček.[3]

Dále je svatá Agáta patronkou mnoha měst a obcí:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRAUNFELS, Wolfgang ed.). Lexikon der christlichen Ikonographie. Rom - Basel - Freiburg - Wien : Herder, 2005.  
  • RAVIK, Slavomír. O světcích a patronech. Praha : Levné knihy KMa, 2006. ISBN 80-7309-343-X.  
  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ravik S. str. 123
  2. Lexikon der christlichen Ikonographie, díl I, str. 79
  3. Ravik S. str. 122-123

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Životopis na abcsvatych.com