Kostel Obětování Panny Marie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Obětování Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresČeské Budějovice
ObecČeské Budějovice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
ZasvěceníPanna Maria
Datum posvěcení1274[1]
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky16597/3-808 (PkMISSezObrWD) (součást památky Dominikánský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášterní kostel Obětování Panny Marie se nachází na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. Je nejcennější historicko-uměleckou památkou Českých Budějovic a jednou z nejcennějších památek jižních Čech. Je součástí bývalého kláštera.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společně s klášterem jde o nejstarší budovu Českých Budějovic, která byla založena společně s městem v roce 1265. Nejstarší část kostela, jíž je presbytář, byla vysvěcena už roku 1274 v neděli po Slavnosti, ale základní stavba byla dokončena až okolo roku 1300, přesné datum není známé.[1] Později byl kostel ještě místy dobudováván a přebudováván, zejména ve 14., 17. a 19. století. Kostel je trojlodní s nevystupující příčnou lodí, která na severu ústí v barokní předsíň. Společně s klášterem jej spravovali nejprve dominikáni (12651548 a 15871784), pak piaristé (17851870)[2] a nakonec redemptoristé (18851950) a poté ještě jako duchovní služba v letech (19681985)[3]

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu areálu kláštera a kostela čerpáno 12 740 000 Kč.[4]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1997 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
částka 800 1 000 1 000 1 800 1 110 1 750 900 1 000 610 1 130 640 400 600

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dominikánský klášter (České Budějovice).

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Presbyterium

Exteriér kostela, který byl z celého komplexu dostavěn pravděpodobně jako první, si přes četné přestavby jak kostela, tak konventních budov a křížové  chodby, zachoval raně gotický vzhled. Stavba nepůsobí lehce jako vrcholně gotické budovy i přes velikost lomených oken s typicky raně gotickou kružbou – kružnicovým trojlistem, rozdělených na dvě vertikální části zakončené rovněž jeptiškami. Do exteriéru se také propisují mohutné nosné pilíře prosté jakýchkoli ozdob zakončené do rovnoramenného trojúhelníku. Východní průčelí je součástí městského opevnění, jeho součástí je i lomený výklenek s, o něco menším, oknem. Na štítě zůstalo sedm původních dekorativních výklenků, které jsou pro štíty raně gotických kostelů typické. Celým kostelem, kromě příčné lodi, probíhá ve spodní třetině jednoduchá dekorativní římsa. Jižní strana kostela je součástí klášterních budov.

Zvenku je vidět pod střechou kamenný chrlič (odváděl vodu ze střechy), připomínající žábu. Podle pověsti, až žába vyleze nahoru, bude konec světa.[5]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela si z velké části zachovává původní raně gotický vzhled, který narušují jen drobné barokní doplňky v západní části. Jedná se o trojlodní bazilikální kostel se zapuštěnou příčnou lodí, severním vstupem a je z jihu spojen dvěma portály s křížovou chodbou. Boční lodě jsou odděleny od hlavní šesti páry sloupů, které však nedosahují celé výšky hlavní lodě. Boční lodě jsou zaklenuty křížovou klenbou s profilovanými žebry v sedmi polích. Na straně blíže k hlavní lodi pokračuje profilace žeber společně se sloupy až k zemi, zatímco na odlehlých stranách jsou žebra zakončena jednoduchými podporami. Na severní zdi jsou vidět původní konzoly s vegetabilními motivy. Klenba hlavní lodi je taktéž křížová v deseti polích typických a jedním pětibokým polem nad kněžištěm. Svorníky klenby v hlavní i vedlejší lodi jsou, na rozdíl od kláštera zdobeny. Na podporách žeber hlavní lodi jsou místo vegetabilních motivů znázorněny různé lidské hlavy.

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář je dílem lineckého řezbáře Rinta. Deskový obraz Panny Marie Budějovické na tomto oltáři je kopie obrazu, který údajně pocházel z Itálie (1410). Boční oltáře sv. Vojtěcha a sv. Josefa Kalasántského jsou rovněž dílem řezbáře Rinta. V boční kapli je část postříbřeného oltáře, pocházejícího z roku 1678. Kazatelna je rokoková z roku 1759. Barokní varhany pocházejí ze 17. stol.[6] [7]

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Chrlič – drak (tradičně označovaný jako žába)

V kostele postaveném v gotickém a novogotickém stylu lze nalézt i mimořádně cenné fresky ze 14. století, unikátní je dvojitá freska ve výklenku naproti severnímu vstupu do příčné lodi: starší vrstva je tvořena obrazem Panny Marie s Kristem a klečícím donátorem, vrchní Pietou. Vlevo od výklenku nad vedlejším oltářem je umístěna největší freska sv. Kryštofa v České republice (téměř 10 metrů).

V kostele pohřbené osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

V kostele se koná mše svatá ve středu od 19 hodin, v neděli od 11:00 řeckokatolická bohoslužba a večer v 19:30 mše v době letních prázdnin.[8]

3. ledna 2010 se kostel Obětování Panny Marie stal jediným kostelem na území českobudějovické diecéze, v němž byla pravidelně (jednou za čtrnáct dní v neděli) sloužena tzv. tridentská mše (o tuto výjimečnost přišel v roce 2011, kdy začala být každodenně vysluhována ve vyšebrodském klášteře). V roce 2012 byly bohoslužby v tridentském ritu přesunuty do kostela Panny Marie, Královny Andělů v Nových Hodějovicích, ale v létě 2015 byly vráceny zpět. V říjnu 2018 byla jejich frekvence zvýšena na min. 3 týdně a jejich vysluhování převzal P. Jakub V. Zentner FSSP.

Od 11. června 2011 do 1. června 2013 sloužil jako hlavní českobudějovický kostel po dobu rekonstrukce katedrály.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Třetí díl série videí o dominikánském klášteře v Českých Budějovicích – Gotická podoba kláštera (v čase 5:20). Provází inženýr Jiří Míchal.
  2. Mgr. Juraj Thoma, PhDr. Jan Müller Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. Encyklopedie Českých Budějovic [online]. Č. Budějovice: NEBE, 2013 [cit. 2015-01-05]. Kapitola dominikánský konvent. Dostupné online. ISBN 978-80-904100-8-4. 
  3. doc. PhDr. Miroslav Novotný, CSc. Encyklopedie Českých Budějovic [online]. Č. Budějovice: NEBE, 1998–2016 [cit. 2016-05-05]. Kapitola redemptoristé. Dostupné online. ISBN 978-80-904100-8-4. 
  4. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97. 
  5. PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic: Kamenná žába [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  6. PLETZER, Karel. České Budějovice : královské město na jihu Čech. České Budějovice: Jihočeské nakl. Růže, 1991. Dostupné online. ISBN 80-7016-032-2, ISBN 978-80-7016-032-9. OCLC 32207568 
  7. Bohoslužba Římskokatolické církve z kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. Témata [online]. 2012-03-04 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  8. TRABALÍK, Vladislav. Kostely [online]. České Budějovice: město České Budějovice, 2005-01-03, rev. 2005-01-03 [cit. 2012-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-14. 
  9. Biskupství českobudějovické. Bohoslužby v Českých Budějovicích a okolí [online]. České Budějovice: Biskupství českobudějovické [cit. 2012-06-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRANIŠ, Josef. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém. VIII.Politický okres česko-budějovický. Praha, 1900
  • HOSPODKOVÁ, Martina. Středověké nástěnné malby v klášterním kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích [online]. 2009 [cit. 2014-06-14]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milena Bartlová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/110309/ff_m />.
  • KUTHAN, Jiří. Gotická architektura v jižních Čechách – Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Praha : Academia, 1975.
  • LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury do husitských válek. Praha: Unicornis, 2001.
  • MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-05. 
  • SOUKUPOVÁ, Helena. Rekonstrukce dominikánského kostela Panny Marie v Českých Budějovicích.In: Umění 13. století v českých zemích: příspěvky z vědeckého zasedání (2.–14. prosince 1981, Praha) = Kunst des 13. Jahrhunderts in den böhmischen Ländern: Beiträge der wissenschaftlichen Tagung (2.–4. Dezember 1981, Prag). Praha: Československá akademie věd, Ústav teorie a dějin umění, 1983.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]