Koloděje nad Lužnicí

Šablona:Infobox - sídlo Koloděje nad Lužnicí (německy Kaladey an der Lainsitz) je vesnice, část města Týn nad Vltavou v okrese České Budějovice. Nachází se asi 3 km na sever od Týna nad Vltavou. Prochází zde silnice II/105. Je zde evidováno 263 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 198 obyvatel.

Koloděje nad Lužnicí je také název katastrálního území o rozloze 5,27 km². V katastrálním území Koloděje nad Lužnicí leží i Vesce.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1295, kdy je uváděn název Kaladý. Do poloviny 16. století náležela obec panství Březnice; poté ji Jan Čabelický ze Soutic připojil k panství Týn nad Vltavou. Jeho syn Adam po otcově smrti vybudoval v letech 1565–1570 v Kolodějích renesanční tvrz na půdorysu lichoběžníku opevněnou vodním příkopem. Po Adamově smrti je obec v dědickém řízení již konkrétně zmíněna. V 17. století měnilo panství i obec majitele až se roku 1704 dostalo v dražbě do rukou Václava Norberta Oktaviána Kinského, jehož dcera Marie Alžběta se provdala za Františka Wratislava z Mitrowicz. V držení Wratislavů zůstal zámek až do roku 1943, kdy rod vymírá po meči a panství přechází sňatkem Marie Terezie Wratislavové do majetku Dercsényiů. Za panování Františka Karla z Mitrowicz byla tvrz v letech 1737–1741 přestavěna na barokní zámek a byla k němu přistavěna kaple sv. Anny, která je ve své podobě ovlivněna dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera a je dílem architekta Jana Hybnera, autora kaple sv. Rocha v Rakovníku. V roce 1777 byla v obci zřízena škola, pro jejíž účely byla pak v roce 1878 upravena budova bývalého hostince na levém břehu řeky Lužnice. Roku 1842 byl vybudován mlýn, zdemolovaný v 60. letech 20. století v důsledku budování přehrady Orlík. Ve stejném období bylo mezi Kolodějemi a Týnem objeveno ložisko grafitu, které bylo následně vytěžováno. V souvislosti se stavbou jaderné elektrárny Temelín a vodního díla Hněvkovice byl v 80. letech demolován i kolodějský jez.

Historie Koloděj jako samostatné obce se však uzavřela již dříve, v prosinci 1976, kdy byla obec přičleněna k Týnu nad Vltavou jako jeho městská část.

Židé v Kolodějích nad Lužnicí

V roce 1680 vypukla v sousedním Týně nad Vltavou morová epidemie, z jejíhož vzniku byli obviněni týnští Židé a v důsledku toho byli z města vypovězeni. Majitelé několika okolních obcí jim dovolili usadit se na svých panstvích, mezi nimi tehdejší majitel kolodějského panství Jan Brandensstein z Oppurku a v Kolodějích tak imigrační vlnou v letech 1681–1682 vzniká většinově židovská obec. Stavba synagogy byla započata v roce 1695 a v říjnu 1697 se zde začaly konat pravidelné bohoslužby. V obci působili dva krajští rabíni: Samuel Löw Kauder a Jakub (Jacob) Mahler, který je pohřben na zdejším hřbitově v nejhonosnějším hrobě s tzv. tumbou. Na přelomu 18. a 19.století žilo v Kolodějích zhruba 600–700 Židů v přibližně 85 domech. Největšího rozmachu došla místní židovská komunita v polovině 19.století, kdy zde kromě synagogy byla i židovská škola, nemocnice a řada obchodů, řemeslníků, řezníků ad. Po zrovnoprávnění židovského obyvatelstva monarchie v roce 1867 se místní Židé začali masově stěhovat z obce. Počet Židů v Kolodějích rychle klesal: zatímco v roce 1862 bylo při sčítání lidu napočítáno v obci 692 židovských obyvatel, v roce 1908 jich zde zbylo pouze 35. Po 1.světové válce zůstalo v Kolodějích již jen asi 10 Židů. Historii židovského osídlení v Kolodějích pak uzavřel holokaust, který přežili jen bratři Radokové a Miloš Vogl, jehož rodiče byli zavražděni v koncentračním táboře.

Památky a zajímavosti

• Barokní zámek s kaplí sv. Anny. Vratislavům z Mitrovic zámek patřil až do roku 1943.
• Při povodni v roce 1768 byla do Koloděj z Tábora vodou přinesena dřevěná mostní socha Jana Nepomuckého, pro niž pak obyvatelé nechali v obci vystavět kapli. Současnou kapli sv. Jana Nepomuckého pocházející z roku 1838 dal vystavět Karel Vratislav z Mitrovic na místě té původní, samotnou sochu z roku 1765 si lze prohlédnout v Městském muzeu v Týně.
• U silnice z Týna nad Vltavou stojí od roku 1771 sýpka, postavená jako reakce na neúrodu, v důsledku které v Čechách podlehlo hladu asi půl milionu obyvatel. Sýpka je zapsána na seznamu ohrožených kulturních památek NPÚ, protože v roce 2003 nechal tehdejší majitel z budovy vyřezat a odvézt všechny horizontální dřevěné konstrukce, včetně některých částí krovu.
• V obci se narodili bratři Emil a Alfréd Radokové. U mostu přes Lužnici stojí Radokova vila.
• 3. července 1847 zde zemřel známý loutkář Matěj Kopecký. Ve vsi stojí od roku 1947 jeho pomník v podobě plačícího kašpárka s protrženým bubnem, který je dílem sochaře J. Jiříkovského.
• Severovýchodně od obce leží židovský hřbitov, místní synagoga byla bourána od 18. listopadu 1947 a zbytky zdiva byly použity při stavbě místního kina.
• v červnu 2014 zakoupil bývalou vilu baronky Kocové z Dobrše hlavní opat Tygřího kláštera v Thajsku a od července téhož roku v ní žije prvních pět buddhistických mnichů.
• Dva mohylníky
• Hradiště Na Hradci

Odkazy

Literatura

• JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Koloděje nad Lužnicí, s. 128–130. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Koloděje nad Lužnicí na Wikimedia Commons
• Územně identifikační registr ČR (katastr:668516)

Město Týn nad Vltavou
k. ú. Týn nad Vltavou (Týn nad Vltavou • Malá Strana) • k. ú. Hněvkovice u Týna nad Vltavou (Hněvkovice na levém břehu Vltavy) • Jarošovice • Předčice • Netěchovice • Nuzice • k. ú. Koloděje nad Lužnicí (Koloděje nad Lužnicí • Vesce)

Portály: Česko | Geografie