Matěj Kopecký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Matěj Kopecký (kresba Mikoláše Alše)
Hrob Matěje Kopeckého v Týně nad Vltavou

Matěj Kopecký (24. února 1775 Libčany3. července 1847 Koloděje nad Lužnicí[1]) byl český loutkový divadelník. Mezi nositeli českého národního obrození zaujal navždy význačné postavení.

Život[editovat | editovat zdroj]

Matěj Kopecký byl synem loutkáře Johanese Kopeckého, proto také do školy chodil jen krátce. Jeho cesta k loutkařině však byla klikatá a dlouhá. Jako šestnáctiletý se stal z vůle svých rodičů poddaným malého panství Lažanského na Blatensku. Odtud odešel do Prahy, kde se vyučil hodinářem. Po vyučení se oženil v Miroticích s Rozálií Holzäpfelovou[2] a po vzoru svého tchána se stal trhovcem. V roce 1798 byl povolán na vojnu, odkud byl propuštěn až v roce 1809. Z poslední vojenské kapitoly svého života se vrátil jako vojenský vysloužilec – invalida. Pokračoval v obchodnickém životě (obchodoval mj. s knoflíky a velbloudí srstí), ale už zájmově provozoval loutkové divadlo.

V roce 1819 se rozhodl pro loutkářský život a podal si žádost ke krajskému úřadu v Písku o propůjčení jednoroční licence „K provozování mechanických představení“. Tu musel poté každoročně prodlužovat.

V Kvíčalovské chalupě v Miroticích (Rybářská ul. čp. 112) žil v letech 17951836. Pak se přestěhoval do Přečína (místní část Vacova u Strakonic). Zde pokračoval v provozování loutkářských představení.

Poslední měsíce svého života prožil v Kolodějích nad Lužnicí u svého přítele Václava Šonky, kde také zemřel. Byl pochován v Týně nad Vltavou.

Měl 15 dětí, dospělosti se dožilo jen šest. Tři z nich – synové Josef, Václav a Antonín – se také věnovali loutkářství. Byl rovněž předkem známého komunistického ideologa Václava Kopeckého.[zdroj?]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kopecký byl vlastenec, hrál česky a je přezdíván „patriarcha českého loutkářství“. Jeho hlavní témata byla Faust, český Honza a čerti.

Hry: Oldřich a Božena, Loupežníci na zámku.

Tradice a ohlasy[editovat | editovat zdroj]

V rodě Matěje Kopeckého se v loutkářské tradici dosud úspěšně pokračuje. Na jeho tvorbu navazují Jiří Trnka a Hermína Týrlová.

Jeho popularitě významně pomohl Mikoláš Aleš (rodák z Mirotic), který nakreslil jeho podobiznu. O Matěji Kopeckém se zmiňuje také Josef Václav Frič, který ve 40. letech 19. století navštívil jeho představení Doktor Faust. Slavná postava Matěje Kopeckého byl také Kašpárek.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční zápis úmrtí Matěje Kopeckého (5. shora)
  2. Matriční zápis 15. 10. 1795 (3. shora) svatby Matěje Kopeckého a Rozálie Holzäpfelové

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu