Klára Koukalová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Klára Zakopalová)
Skočit na: Navigace, Hledání
Klára Koukalová

Klára Zakopalová na French Open 2013
Stát ČeskoČesko Česko
Datum narození 24. února 1982 (32 let)
Místo narození Praha, Československo
Bydliště Praha, Česko
Výška 166 cm
Váha 55 kg
Profesionál od 1999
Držení rakety pravou rukou; obouručný bekhend
Výdělek 3 344 269 USD
Tenisová raketa Wilson Racquet KPRO
Dvouhra
Poměr zápasů s ITF 463–372
Tituly 3 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění 20. místo (15. dubna 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2003)
French Open 4. kolo (2012)
Wimbledon 4. kolo (2010)
US Open 1. kolo (2003–2008, 2010, 2011, 2012, 2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 1. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů s ITF 85–121
Tituly 4 WTA
Nejvyšší umístění 35. místo (17. března 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2008, 2011)
French Open 3. kolo (2012)
Wimbledon 2. kolo (2010, 2011)
US Open 2. kolo (2010)
Poslední aktualizace: 7. dubna 2014

Klára Koukalová, od června 2006 do března 2014[1] užívající jméno Klára Zakopalová, (* 24. února 1982 Praha) je česká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře. Nastupuje za Tenisový klub Sparta Praha.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2013 na 20. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2014 na 35. místě. Trénuje ji Igor Brukner.

Zúčastnila se Letních olympijských her 2008 v Pekingu, kde v úvodním kole dvouhry nestačila na Španělku Nurii Llagostera Vivesovou. V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2002 utkáním prvního kola Světové skupiny s Chorvatskem, v němž vyhrála třetí dvouhru proti Ivě Majoliové. Přesto Česká republika podlehla 2:3 na zápasy. Do dubna 2014 nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 8–5 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.

Do ledna 2014[2] byl jejím manželem bývalý ligový fotbalista Jan Zakopal, za kterého se provdala 6. června 2006.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

První roky[editovat | editovat zdroj]

Debutové finále ve čtyřhře přišlo na okruhu WTA Tour během roku 2001, a to na québeckém Bell Challenge, kde společně s krajankou Alenou Vaškovou prohrály rozhodující zápas o titul s americko-italským párem Samantha Reevesová a Adriana Serraová Zanettiová. Na deblovou výhru pak čekala dalších osm let, než v červenci 2009 zvítězila na portorožském Banka Koper Slovenia Open, kde nastoupila spolu s Francouzkou Camillou Pinovou.

Premiérové finále na okruhu WTA odehrála v květnu 2001 na antverpském turnaji, kde nestačila na Němku Barbaru Rittnerovou. Ve dvouhře pak následovaly další čtyři finálové nezdary, než uspěla na šestý pokus a připsala si první výhru.

2005–2006[editovat | editovat zdroj]

První dva singlové tituly na okruhu WTA Tour získala v sezóně 2005. Nejdříve vyhrála červnový turnaj Ordina Open na trávě v nizozemském Rosmalenu, když ve finále porazila krajanku Lucii Šafářovou ve třech setech. Jednalo se o druhé finále na této události v řadě. V předchozím roce zde nestačila na Francouzku Mary Pierceovou. V září 2005 pak přidala druhý triumf z premiérového ročníku slovinského turnaje Banka Koper Slovenia Open konaného v Portoroži na tvrdém povrchu. V boji o titul přehrála domácí Katarinu Srebotnikovou ve třech sadách.

V lednu 2006 vypadla na australském turnaji v Gold Coast ve druhém kole, po porážce od bývalé světové jedničky Martiny Hingisové, která se vrátila k profesionálnímu tenisu. Do úvodního grandslamu Australian Open vstupovala jako 29. nasazená hráčka, ale předpoklady lépe postavené tenistky nepotvrdila, když v úvodní fázi podlehla Rusce Jekatěrině Byčkovové. Danou sezónu na turnajích WTA zaznamenala deset proher již v úvodním kole.

2008–2009[editovat | editovat zdroj]

Do finále se probojovala v únoru 2008 na jediném ročníku chilského turnaje ve Viña del Mar, kde odešla poražena od nejvýše nasazené Italky Flavie Pennettaové. Za stavu 6–4 a 5–4 na gamy pro Italku, utkání skrečovala pro natažené vazy v kotníku. Následně se odhlásila z bogotské události Copa BBVA Colsanitas, kde předchozí rok 2007 dosáhla na čtvrtfinálovou účast.

Na španělském turnaji Andalucia Tennis Experience 2009 v Marbelle si připsala největší výhru dosavadní kariéry, když v úvodním klání porazila světovou jedničku a vítězku deseti grandslamů Serenu Williamsovou po setech 6–4, 3–6, 6–1. Ve čtvrtfinále však skončila na raketě Španělky Suárezové Navarrové, na kterou uhrála pouhé tři gamy. Williamsová ji porážku oplatila na antukovém French Open 2009, když opět v prvním kole turnaje vyhrála výsledkem 6–3, 6–7, 6–4.

2010[editovat | editovat zdroj]

Triumfu nad hráčkou první pětky žebříčku WTA dosáhla v úvodním kole Mutua Madrileña Madrid Open, kde na ni po dvou tiebreacích 7–61, 7–63 nestačila Ruska Dinara Safinová. V první fázi turnaje Polsat Warsaw Open zaznamenala obrat v utkání. Po prohrané úvodní sadě 4–6 s nasazenou čtyřkou a světovou čtrnáctkou Francouzkou Marion Bartoliovou, dokázala zápas otočit a další dva sety hladce vyhrála poměrem 6–1, 6–2. Poté však podlehla Maďarce Grétě Arnové, jíž patřilo až 205. místo na žebříčku, výsledkem 6–4, 6–4.

Ve Wimbledonu postoupila poprvé v kariéře do čtvrtého kola na grandslamu. Na cestě do osmifinále porazila turnajovou osmnáctku Francouzku Aravane Rezaïovou a nasazenou desítku Flavii Pennettaovou. V něm pak skončila na raketě kvalifikantce Kaie Kanepiové z Estonska.

Na premiérovém ročníku e-Boks Danish Open podlehla až ve finále třetí hráčce světa Dánce Caroline Wozniacké. Předtím postupně porazila de los Ríosovou, Malekovou, Cîrsteaovou a Li Na. Na dalších čtyřech turnajích sezóny ji zastihl pokles formy, když se do druhého kola probojovala pouze na rakouském Generali Ladies Linz, kde ji stopku vystavila Švýcarka Patty Schnyderová po jednoznačném průběhu utkání 6–2, 6–0.

2011[editovat | editovat zdroj]

Sezónu zahájila na australském kontinentu účastí na Moorilla Hobart International poté, co se předtím odhlásila z události Brisbane International. V Hobartu zdolala mezi posledními osmi nejvýše nasazenou Francouzku Marion Bartoliovou, aby v semifinále vypadla se svou deblovou spoluhráčkou Jarmilou Grothovou.

Na úvodním grandslamu Australian Open přehrála v první fázi Američanku Melanie Oudinovou ve třech setech, ale ve druhém dějství zůstala na raketě krajanky Šafářové. Výhra v úvodním kole pro ni představovala první vyhraný zápas v Melbourne Parku první od roku 2003.

Do pařížského French Open vstupovala jako 31. hráčka. Byla tak na grandslamu poprvé nasazená od sezóny 2006. Nepřešla však úvodní kolo, když vypadla z tchaj-wanskou kvalifikantkou Jung-žan Čanovou. Poté odcestovala do Kodaně obhajovat finálovou účast na e-Boks Danish Open, kde jako turnajová dvojka opět vypadla v prvním kole. Její přemožitelkou se stala Němka Kathrin Wörleová.

V přípravě na třetí grandslam sezóny si připsala premiérový titul kariéry ve čtyřhře, když na nizozemském UNICEF Open hraném na trávě spolu s Barborou Záhlavovou-Strýcovou vyhrály finále až v supertiebreaku 10–7 nad slovensko-italským párem Dominika Cibulková a Flavia Pennettaová.

Ve Wimbledonu přehrála jako nenasazená nejdříve Britku Emily Webley-Smithovou startující na divokou kartu, a poté oplatila porážku turnajové jednatřicítce Šafářové. Ve třetí fázi ji zastavila pozdější finalistka turnaje Maria Šarapovová, jíž podlehla 2–6, 3–6.

Na budapešťském Poli-Farbe Grand Prix se probojovala do semifinále, v němž ji zdolala vítězka turnaje Roberta Vinciová a následně zaznamenala ještě čtvrtfinálovou účast na Internazionali Femminili di Tennis Palermo, kde se její přemožitelkou stala Slovinka Polona Hercogová.

2012[editovat | editovat zdroj]

Tradičně úvodní australskou část sezóny zahájila třemi prohrami v prvních kolech. Nejdříve podlehla na Brisbane International až 154. hráčce světa Nině Bratčikovové, poté na Hobart International Rumunce Simoně Halepové a nakonec na melbournském grandslamu Australian Open patnácté nasazené Anastasii Pavljučenkovové.

Po návratu do Evropy zaznamenala vzestup formy, když se probojovala do semifinále turnaje kategorie Premier, a to pařížském Open GDF Suez, kde si připsala 200 bodů a 30 500 dolarů. V osmifinále zdolala Bulharku Pironkovovou a ve čtvrtfinále šestou nasazenou Görgesovou. Mezi posledními čtyrmi nestačila na francouzskou dvojku turnaje Bartoliovou 6–7, 0–6.

Na americké části sezóny vyhrála tři kola v Indian Wells, kde přešla přes devatenáctku Hantuchovou a devítku Zvonarevovou, než skončila v osmifinále na raketě Li Na. Následovala vyřazení v úvodních či druhých kolech, až na květnovém turnaji ITF Sparta Prague Open v rodné Praze dosáhla na finálovou účast. V boji o titul jako druhá nasazená podlehla turnajové jedničce Lucii Šafářové ve dvou sadách.

Na antukovém French Open se podruhé v kariéře probojovala do osmifinále dvouhry, když ve druhé fázi vyřadila turnajovou šestnáctku Kirilenkovou a ve třetí pak dvacet dvojku Pavljučenkovovou, jíž oplatila prohru z lednového Austraian Open. Ve čtvrtém kole nestačila po třísetové bitvě na další Rusku, světovou dvojku a pozdější vítězku Marii Šarapovovou.

2013[editovat | editovat zdroj]

Sezónu zahájila jako nasazená pětka na premiérovém ročníku turnaje Shenzhen Open hraném v čínském Šen-čenu, kde ve finále podlehla čínské turnajové jedničce a světové sedmičce Li Na po setech 3–6, 6–1 a 5–7.

Finálové účasti na turnajích WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Zakopalová na US Open 2010
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
WTA Tour Championships (0–0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (0–0)
Tier II / Premier (0–2 Č)
Tier III, IV & V / International (3–11 D; 4–3 Č)

Dvouhra: 15 (3–12)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 1. 14. května 2001 Belgie Antverpy antuka Německo Barbara Rittnerová 3–6, 2–6
Finalistka 2. 8. července 2002 MAR Casablanca antuka AUT Patricia Wartuschová 7–5, 3–6, 3–6
Finalistka 3. 28. července 2003 Polsko Sopoty antuka Izrael Anna Smašnovová 2–6, 0–6
Finalistka 4. 14. června 2004 Nizozemsko ‘s-Hertogenbosch tráva FRA Mary Pierceová (6)6–7, 2–6
Finalistka 5. 9. srpna 2004 Polsko Sopoty antuka ITA Flavia Pennettaová 5–7, 6–3, 3–6
Vítězka 1. 13. června 2005 Nizozemsko ‘s-Hertogenbosch tráva Česko Lucie Šafářová 3–6, 6–2, 6–2
Finalistka 6. 18. července 2005 ITA Palermo antuka ESP Anabel Medinaová Garriguesová 4–6, 0–6
Vítězka 2. 19. září 2005 SLO Portorož antuka SLO Katarina Srebotniková 6–2, 4–6, 6–3
Finalistka 7. 11. února 2008 CHL Viña del Mar antuka ITA Flavia Pennettaová 4–6, 4–5skreč
Finalistka 8. 8. srpna 2010 Dánsko Kodaň tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká 2–6, (5)6–7
Finalistka 9. 26. září 2010 KOR Soul tvrdý RUS Alisa Klejbanovová 1–6, 3–6
Finalistka 10. 5. ledna 2013 CHN Šen-čen tvrdý CHN Li Na 3–6, 6–1, 5–7
Finalistka 11. 11. ledna 2014 AUS Hobart tvrdý ESP Garbiñe Muguruzaová 4–6, 0–6
Finalistka 12. 23. února 2014 BRA Rio de Janeiro antuka JPN Kurumi Narová 1–6, 6–4, 1-6
Vítězka 3. 1. března 2014 BRA Florianopolis tvrdý ESP Garbiñe Muguruzaová 4–6, 7–5, 6-0

Čtyřhra: 9 (4–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 17. září 2001 Kanada Québec hala Česko Alena Vašková USA Samantha Reevesová
ITA Adriana Serra Zanettiová
5–7, 6–4, 3–6
Finalistka 2. 25. července 2009 SLO Portorož tvrdý FRA Camille Pinová Německo Julia Görgesová
Česko Vladimíra Uhlířová
4–6, 2–6
Finalistka 3. 24. října 2009 RUS Moskva tvrdý RUS Maria Kondratěvová RUS Maria Kirilenková
RUS Naděžda Petrovová
2–6, 2–6
Vítězka 1. 18. června 2011 Nizozemsko 's-Hertogenbosch tráva Česko B. Záhlavová-Strýcová Slovensko Dominika Cibulková
ITA Flavia Pennettaová
1–6, 6–4, [10–7]
Finalistka 4. 16. července 2011 ITA Palermo antuka Česko Andrea Hlaváčková ITA Sara Erraniová
ITA Roberta Vinciová
5–7, 1–6
Finalistka 5. 22. června 2013 Velká Británie Eastbourne tráva RUS Monica Niculescuová RUS Naděžda Petrovová
SLO Katarina Srebotniková
3–6, 3–6
Vítězka 2. 21. července 2013 SWE Bastad antuka ESP A. Medina Garriguesová ITA Flavia Pennettaová
ROM Alexandra Dulgheruová
6–1, 6–4
Vítězka 3. 4. ledna 2014 CHN Šen-čen tvrdý ROU Monica Niculescuová UKR Ljudmila Kičenoková
UKR Nadija Kičenoková
6–3, 6–4
Vítězka 4. 11. ledna 2014 AUS Hobart tvrdý ROU Monica Niculescuová USA Lisa Raymondová
CHN Šuaj Čangová
6–2, 6–7(5–7), [10–8]

Chronologie výsledků dvouhry na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 W–L
Australian Open 3R 1R 2R 1R 1R 1R 1R 1R 2R 1R 2R 1R 5–12
French Open 1R 2R 2R 1R A 2R 1R 2R 1R 4R 1R 7–10
Wimbledon 1R 2R 1R 1R A 1R 1R 4R 3R 3R 3R 10–10
US Open 1R 1R 1R 1R 1R 1R LQ 1R 1R 1R 1R 0–10
výhry–prohry 2–4 2–4 2–4 0–4 0–2 1–4 0–3 4–4 3–4 5–4 3–4 0–1 22–42
Tituly na okruhu 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3
Žebříček WTA 62. 46. 36. 125. 62. 75. 95. 41. 41. 28. 35.
Obecné termíny
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
(V–P)
výhry-prohry
Legenda tabulky
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
LQ prohra v kvalifikaci #k (R) prohra v daném kole turnaje
QF (ČF) prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji


Postavení na žebříčku WTA na konci sezóny[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 708. 479. 183. 138. 120. 62. 46. 36. 125. 62. 75. 95. 41. 41. 28. 35.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 202. 812. 836. 813. 675. 223. 113. 114. 52. 76. 76.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klára Zakopalová na anglické Wikipedii.

  1. Zakopalova heißt nach Scheidung jetzt wieder Koukalova [online]. 6 April 2014, [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (německy) 
  2. http://isport.blesk.cz/clanek/blesk-sport/194699/tenistka-zakopalova-a-explzensky-fotbalista-rozvod.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]