Kabardino-čerkeština

Kabardino-čerkeština (Къэбэрдей-шэрджэсыбзэ - Qeberdjej-šergesybze)
Rozšíření:	Rusko, Turecko, Blízký východ
Počet mluvčích:	1 500 000
Klasifikace:	Severokavkazské jazyky Severozápadokavkazské jazyky
Písmo:	cyrilice
Postavení
Regulátor:	není stanoven
Úřední jazyk:	Kabardsko-Balkarsko, Karačajevsko-Čerkesko
Kódy
ISO 639-1:	není
---	kbd (B) není (T)
ISO 639-3:	kbd
SIL:	není
Wikipedie
kbd.wikipedia.org

Přepis jednotlivých kabardino-čerkeských abeced; 1 - azbuka Š. Nogmy (30. léta 19. stol.), 2 - azbuka (přelom 19. a 20. stol.), 3 - latinská abeceda (1924), 4 - latinská abeceda (1930), 5 - projekt nové azbuky (1970), 6 - současná azbuka (1938)

Kabardino-čerkeština nebo kabardo-čerkeština (vlastní název: Къэбэрдей-шэрджэсыбзэ nebo адыгэбзэ) je severozápadokavkazský jazyk Kabardinců a Čerkesů. V Kabardino-balkarské a Karačajevo-čerkeské republice Ruské federace má status úředního jazyka, dále je užíván v ruském Krasnodarském kraji a Adygejsku, v Turecku a na Blízkém východě. Počet mluvčích se odhaduje na 1,5 milionu, z toho 515 672 v Ruské federaci (sčítání lidu 2010). Kabardino-čerkeština se dělí na dva dialekty: kabardštinu a čerkeštinu.

Sporné postavení

Kabardino-čerkeština je některými lingvisty považována spolu s adygejštinou za jeden adygský jazyk. Sami Adygejci, Čerkesové a Kabardinci označují své jazyky společným termínem adygebze (адыгэбзэ).

Zápis

První zápisy kabardino-čerkeštiny pocházejí z 18. století a jsou pořízeny arabským písmem. Po připojení Kabardska a Balkarska k Ruskému impériu byla ve 30. letech 18. století vytvořena první abeceda na základě cyrilice. Zásadní reforma přišla po vzniku Sovětského svazu, kdy se roku 1924 zavedla abeceda na základě latinky. O dva roky později vznikla mírně odlišná kabardino-čerkeská latinská abeceda v Sýrii. Roku 1936 byla na nátlak sovětského vedení, stejně jako u ostatní neslovanských jazyků SSSR, zavedena abeceda na základě upravené cyrilice. Při zápisu tímto systémem se užívalo neúměrné množství apostrofů, proto v roce 1938 proběhla další reforma, při které byla zavedena současná azbuka. Ta je kritizována pro užívání značného množství di, tri a tetragrafů (především písmeno кхъу). Návrh nové azbuky z roku 1970, který tento problém řešil, nebyl uveden do praxe.

Současná azbuka

А а	Э э	Б б	В в	Г г	Гу гу	Гъ гъ	Гъу гъу
Д д	Дж дж	Дз дз	Е е	Ё ё	Ж ж	Жь жь	З з
И и	Й й	К к	Ку ку	КI кI	КІу кІу	Къ къ	Къу къу
Кхъ кхъ	Кхъу кхъу	Л л	Лъ лъ	ЛI лI	М м	Н н	О о
П п	ПI пI	Р р	С с	Т т	ТI тI	У у	Ф ф
ФI фI	Х х	Ху ху	Хь хь	Хъ хъ	Хъу хъу	Ц ц	ЦI цI
Ч ч	Ш ш	Щ щ	ЩI щI	Ы ы	ъ	ь	Ю ю
Я я	I	Iy

Rozšíření

• 

  Rozšíření kabardino-čerkeštiny na Kavkaze (označeno k)

• 

  Rozšíření kabardino-čerkeštiny v Turecku (označeno k)