Jan Jiří z Vartenberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Jiří III. z Vartenberka
Vyobrazení Jana Jiřího coby královského nejvyššího číšníka
Vyobrazení Jana Jiřího coby královského nejvyššího číšníka
ChoťSabina Falcko-Sulzbašská
PříbuzníOta Jindřich z Vartenberka (sourozenec)
Funkcenejvyšší číšník Království českého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jiří III. hrabě z Wartenbergu, počeštěně z Vartemberka (německy Johann Georg (III.), Graf von Wartenberg, † kolem 16. listopadu 1632[1], podle jiných zdrojů až v roce 1647[2]) byl český šlechtic, svobodný pán a hrabě z Vartenberka a Lípy a poslední člen rodu Vartenberků. Do začátku třicetileté války zastával úřad nejvyššího číšníka Království českého.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn svobodného pána Karla z Vartemberka (1557–1612) z děčínské linie rodu a jeho manželky, hraběnky Kateřiny z Mansfeldu (1555–1634), dcery hraběte Jana Jiřího I. z Mansfeld-Eislebenu († 1579) a Kateřiny z Mansfeld-Hinterortu († 1582).[3]

Byl vnukem svobodného pána Adama z Vartemberka (1516–1564/1579) a jeho druhé manželky Aleny Bořitové z Martinic. Měl mladšího bratra Otu Jindřicha a příbuzensky byl spřízněn také s hofmistrem Adamem z Valdštejna (1570–1638).

Jeho sestra Anna Sybilla se dne 22. září 1608 provdala za hraběte Arnošta VI. z Mansfeld-Hinterortu (1561–1609).

Dne 29. června 1617 se coby nejvyšší číšník království zúčastnil korunovace Fridricha Falckého v pražské katedrále sv. Víta.

Po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 coby protestant přišel o všechny své majetky a v roce 1622 byl nucen emigrovat. Statky Rohozec, panství Nový zámek a Česká Lípa odkoupil jako pobělohorský konfiskát Albrecht z Valdštejna.[4] Byl rovněž zbaven úřadu dědičného číšníka, který byl v letech 1622-1625 neobsazen. Na základě dekretu z 15. září 1625 České dvorské kanceláře ve Vídni byl úřad svěřen jeho bratrovi Otu Jindřichovi z Vartenberka, i přesto však Jan Jiří tohoto titulu užíval i v emigraci. Ota Jindřich byl číšníkem pouhých čtyřicet čtyři dny. Dne 29. října 1625 byl i s manželkou zabit vzbouřenými sedláky. Císař Ferdinand II. pak 16. listopadu 1627 tuto funkci předal Vilému Slavatovi z Chlumu a Košumberka.

Jan Jiří zemřel v Sasku někdy po roce 1630, snad 16. listopadu 1632. Údajně se tak mělo stát na hostině, kdy prý naráz vypil ohromný pohár vína na opětné slavné pozdvižení české koruny.[zdroj?] Jeho smrtí vymírá celý rod Vartenberků.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Jan Jiří z Vartemberka se dne 7. března 1625 na zámku Rottau u Pasova oženil se Sabinou Falcko-Sulzbašskou (1589, Sulzbach – 1645, Kassel) z rodu Wittelsbachů, dcerou falckraběte, vévody Otty Jindřicha Falcko-Sulzbašského (1556–1604) a jeho manželky, princezny Dorotey Marie Württemberské (1559–1639), dcery württemberského vévody Kryštofa a Anny Marie Braniborské. [5] Z jejich manželství se nenarodily žádné děti.[6] [7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Йохан Георг фон Вартенберг na bulharské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Familienstammbaum von Georg, Freiherr. Geneanet [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. (německy) 
  2. NEJVYŠŠÍ ČÍŠNÍK KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO V RODĚ PÁNŮ Z VARTENBERKA. www.heraldika-terminologie.cz [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. 
  3. Waldstein 12, genealogy.euweb.cz
  4. BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. Část 2. Praha: V kommissi u F. Řivnáce, 1883. Dostupné online. S. 844. 
  5. Wittelsbach 4, genealogy.euweb.cz
  6. Johann Georg Freiherr v.Wartenberg-Lippa, ww-person.com
  7. Johann Georg, Freiherr von Wartenberg, our-royal-titled-noble-and-commoner-ancestors.com

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]