Gustav Nezval

Gustav Nezval
1937
Rodné jméno	Augustin Nezval
Narození	18. listopadu 1907 Řečkovice, ČR
Úmrtí	17. září 1998 Praha, ČR
Aktivní roky	1937 – 1997

Gustav Nezval (18. listopadu 1907 Řečkovice – 17. září 1998 Praha) byl český herec.

Ve filmech působil ze začátku především v rolích milovníků, po válce pak účinkoval především v různých vedlejších rolích. Jeho nejvýznamnější rolí byla postava Jana Cimbury ve stejnojmenném filmu, natočeném podle oblíbeného románu Jindřicha Šimona Baara. Za tuto roli získal v roce 1942 Národní cenu. Co se týče divadelní kariéry, hrál krátce v Národním divadle, pak u několika venkovských společností, v Divadle Vlasty Buriana a od roku 1942 až do konce své divadelní kariéry působil ve Vinohradském divadle. Byl ženatý s tanečnicí Trudi Nortenovou (vlastním jménem Gertruda Nettlová), s níž měl dva syny, Petra a Jiřího.

Život

Narodil se v rodině zámečníka Františka Nezvala a jeho ženy Aloisie. Ačkoliv si maminka přála, aby se stal knězem, vystudoval průmyslovku, odešel do Prahy a začal zde pracovat jako stavební kreslič . V roce 1926 uspěl v konkurzu do Národního divadla a dva roky tam působil jako elév ND . Poté vystřídal několik angažmá u různých divadelních společností, působil mimo jiné v Brně, Českých Budějovicích nebo v Praze. V roce 1942 přišel do Divadla na Vinohradech, kde zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 1976 . V osmdesátých letech v tomto divadle občas hostoval, své poslední divadelní představení tam odehrál v listopadu 1997, kdy Vinohradské divadlo (podobně jako Nezval) slavilo své devadesáté výročí. V roce 2005 vydala Pavlína Vajčnerová o Nezvalovi profilovou knížku Gustav Nezval: Oči spíše sympatické.

V červenci 1937 se oženil s Trudi Nortenovou, s níž prožil šťastné manželství, které ukončila až její smrt v roce 1994. Byl jedním z mála herců, který se zastal své kolegyně Jiřiny Štěpničkové, když byla obviněna z kolaborace.

Filmografie

• 1937 Armádní dvojčata (npor. Zdeněk)
• 1937 Jarčin profesor (dr. Karel Stržický)
• 1938 Děti na zakázku (MUDr. Karel Matys)
• 1938 Ideál septimy (Ing. Ivan Kareš alias skladatel Michal Martan)
• 1939 Dvojí život (povaleč Slaba)
• 1939 Osmnáctiletá (Antonín Perný)
• 1939 Ženy u benzinu (sedlák Karel Loukota)
• 1940 Babička (Černý myslivec)
• 1940 Maskovaná milenka (Leon z Costy)
• 1940 Muzikantská Liduška (Toník Jareš)
• 1940 Pelikán má alibi (vrchní komisař Moudrý)
• 1941 Jan Cimbura (Jan Cimbura)
• 1941 Noční motýl (npor. Varga)
• 1941 Muži nestárnou (lesník Jan Parner)
• 1941 Tanečnice (princ Maxmilián ze Sylvánie)
• 1944 Děvčica z Beskyd (Tomáš Hanulík)
• 1944 Počestné paní pardubické (rychtářský písař Prokop Trubka)
• 1946 Muži bez křídel (Petr Lom) - Film oceněný Zlatou Palmou na MFF v Cannes 1946
• 1947 Nikola Šuhaj (Nikola Šuhaj)
• 1948 Ulica Graniczna (role neurčena)
• 1949 Vzbouření na vsi (Valenta)
• 1950 DS 70 nevyjíždí (dr. Vítek)
• 1950 Veselý souboj (mjr. Zahrádka)
• 1952 Plavecký mariáš (Šebek)
• 1953 Expres z Norimberka (plk. Prokop)
• 1953 Ještě svatba nebyla (Francek Gajdoš)
• 1956 Nevěra (Lang)
• 1957 Legenda o lásce (hvězdopravec)
• 1958 Hlavní výhra (číšník)
• 1958 Zatoulané dělo (plk. Hanzlík)
• 1959 Mstitel (zedník Kryštof)
• 1959 Zkouška pokračuje (herec)
• 1961 Malý Bobeš (Libra)
• 1962 Prosím, nebudit (Petr Parléř)
• 1962 Vánice (chatař na Výrovce)
• 1969 Hvězda (Roman)
• 1970 Velká neznámá (profesor)
• 1971 Šance (překladatel)
• 1973 Dny zrady (dr. Kamil Krofta)
• 1974 Sokolovo (mjr. Vrbenský)
• 1975 Akce v Istanbulu (Kment)
• 1982 Šílený kankán
• 1987 Šašek a královna
• 1998 Je třeba zabít Sekala (sedlák Štverák)

Odkazy

Literatura

• Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 68
• Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 178–180, 196, 225, 231, foto 465, 466, 471, 473, 474, 518, 615, 636
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 168, 292, ISBN 978-80-200-1502-0
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 402, 478, 486, 499, 660–1
• Adina Mandlová: Dneska už se tomu směju, vyd. Čs. filmový ústav, 1990, str. 119-121
• Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 68, 130, 166, 235–6, ISBN 80-86182-51-7
• Stanislav Motl: Prokletí Lídy Baarové, Rybka Publishers, Praha, 2002, str. 120, 137, 176, 214, ISBN 80-86182-61-4
• V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907 – 1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
• František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 259, 349, 350
• Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 61, 65, 83, 183, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
• Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 120, 132, 181, ISBN 80-85837-35-8
• Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 104, ISBN 978-80-7388-552-6
• Pavlína Vajčnerová: Gustav Nezval: Oči spíše sympatické, Brána, Praha, 2005, ISBN 80-7243-265-6
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 155, 177, ISBN 80-207-0485-X
• Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

• Gustav Nezval v Česko-Slovenské filmové databázi
• (anglicky) Gustav Nezval v Internet Movie Database
• Gustav Nezval na Kinoboxu.cz
• Lída Baarová a Gustav Nezval ve videoklipu z filmu z roku 1940 „Maskovaná milenka“ natočeného podle příběhu H. Balzaca
• Stránky Národního divadla v Praze: http://archiv.narodni-divadlo.cz/