Francesco Graziani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Francesco Graziani
V roce 1976.
V roce 1976.
Osobní informace
Datum narození16. prosince 1952 (71 let)
Místo narozeníSubiaco, Itálie Itálie
Výška180 cm
Hmotnost76 kg
PřezdívkaCiccio
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový útočník (1970–1988)
Fotbalový trenér (1990–2006)
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1970–1973
1973–1981
1981–1983
1983–1986
1986–1988
1988
Arezzo
Turín
Fiorentina
Řím
Udinese
Leichhardt
0480(11)
2220(97)
0520(14)
0570(12)
03300(8)
00200(0)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1973
1975–1983
Itálie U21
Itálie
00100(0)
0640(23)
Trenérská kariéra
Roky Klub
1990
1990
1990–1991
1992
2002
2003–2004
2004–2006
Fiorentina
Ascoli
Reggina
Avellino
Catania
Montevarchi
Cervia
Úspěchy
Mistrovství světa
Zlatá medaile 1982 Itálie
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1975/76 Turín
Pohár PMEZ
Stříbrná medaile 1983/84 Řím
Pohár UEFA
Stříbrná medaile 1989/90 Fiorentina - trenér
Další informace
Webwww.cicciograziani.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francesco Graziani (16. prosinec 1952, Subiaco, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník a trenér.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Arezzo a Turín[editovat | editovat zdroj]

Do Arezza odešel v roce 1970 z malého klubu Bettini Quadraro, kde začínal. V roce 1972 jej koupil Turín, ale ještě rok jej nechali na hostování v Arezzu. V tomhle druholigovém klubu nakonec odehrál celkem 52 utkání a vstřelil 12 branek.

Za býky poté hrál osm let a odehrál za ně celkem 289 utkání a vstřelil 122 branek, což jej řadí na 7. místo v historické tabulce střelců v klubu. Získal s nimi jeden titul a to v sezoně 1975/76. V následující sezoně 1976/77 se stal s 21 góly nejlepším střelcem v lize. Velmi si rozuměl se spoluhráčem Pulicim.

Fiorentina, Řím a Udinese[editovat | editovat zdroj]

V roce 1981 spolu s Pessim odešel do Fiorentiny, kde hrál dva roky. Pomohl klubu v sezoně 1981/82 k 2. místu v lize (o 1 bod unikl titul).

V roce 1983 se rozhodl opět odejít. Vybral si Řím, se kterým hrál finále poháru PMEZ 1983/84, kde neproměnil penaltu v penaltovém rozstřelu proti Liverpoolu. V sezoně 1985/86 pomohl opět k 2. místu v lize. Nakonec s vlky získal dvě vítězství v italském poháru (1983/84, 1985/86). Střelecky už nebyl tak efektivní a tak se v roce 1986 rozhodl odejít do menšího klubu Udinese se kterým v sezoně 1986/87 sestoupil do druhé ligy.Následující sezoně odehrál posledních 10 utkání a na novou sezonu 1988/89 odešel do Austrálie, kde odehrál dva zápasy za Leichhardt.

Hráčská statistika[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1970/71 Arezzo Serie B 2 0 IP 0 0 - 0 0 2 0
1971/72 Serie B 12 2 IP 0 0 - 0 0 12 2
1972/73 Serie B 34 9 IP 4 1 - 0 0 38 10
1973/74 Turín Serie A 22 6 IP 0 0 UEFA 1 0 23 6
1974/75 Serie A 30 12 IP 10 4 UEFA 2 0 42 16
1975/76 Serie A 29 15 IP 4 0 - 0 0 33 15
1976/77 Serie A 30 21 IP 4 1 PMEZ 4 1 38 23
1977/78 Serie A 29 11 IP 5 3 UEFA 6 2 40 16
1978/79 Serie A 23 9 IP 3 2 UEFA 2 1 28 12
1979/80 Serie A 30 12 IP 9 2 UEFA 2 1 41 15
1980/81 Serie A 29 11 IP 9 5 UEFA 6 3 44 19
1981/82 Fiorentina Serie A 29 9 IP 4 2 - 0 0 33 11
1982/83 Serie A 23 5 IP 5 2 UEFA 2 0 30 7
1983/84 Řím Serie A 24 5 IP 11 2 PMEZ 9 2 44 9
1984/85 Serie A 19 2 IP 6 2 PVP 4 2 29 6
1985/86 Serie A 14 5 IP 10 1 - 0 0 24 6
1986/87 Udinese Serie A 22 7 IP 0 0 - 0 0 22 7
1987/88 Serie B 10 1 IP 2 1 - 0 0 12 2
Celkem v Itálii 411 142 - 80 28 - 38 12 529 182

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Za reprezentaci odehrál 64 utkání a vstřelil 23 branek.[1] První utkání odehrál 19. dubna 1975 proti Polsku (0:0)[2] a první branku vstřelil 7. dubna 1976 proti Portugalsku (3:1).[3] Byl na dvou turnajích MS. V roce 1978 odehrál tři zápasy z lavičky, ale na zlatém mistrovství v roce 1982 odehrál všechna utkání, i když ve finále odehrál jen sedm minut. Byl také útočníkem číslo jedna na (ME 1980. Dne 29. května 1983 odehrál svůj poslední zápas v reprezentaci proti Švédsku (0:2).[4]

Statistika na velkých turnajích[editovat | editovat zdroj]

Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Itálie Itálie MS 1978 2 zápas ve skupině 6. 6. Maďarsko Maďarsko 7 0 3:1[5]
2 zápas v semifinálové skupině 18. 6. Rakousko Rakousko 18 0 1:0[6]
3 zápas v semifinálové skupině 21. 6. Nizozemsko Nizozemí 13 0 1:2[7]
ME 1980 1 zápas ve skupině 12. 6. Španělsko Španělsko 90 0 0:0[8]
2 zápas ve skupině 15. 6. Anglie Anglie 90 0 1:0[9]
3 zápas ve skupině 18. 6. Belgie Belgie 90 0 0:0[8]
o 3. místo 21. 6. Česko Československo 120 1 1:1 (8:9 na pen.)[10]
MS 1982 Zlatá medaile 1 zápas v první skupin. fáze 14. 6. Polsko Polsko 90 0 0:0[11]
2 zápas v první skupin. fáze 18. 6. Peru Peru 90 0 1:1[12]
3 zápas v první skupin. fáze 23. 6. Kamerun Kamerun 90 1 1:1[13]
1 zápas ve druhé skupin. fáze 29. 6. Argentina Argentina 90 0 2:1[14]
2 zápas ve druhé skupin. fáze 5. 7. Brazílie Brazílie 90 0 3:2[15]
Semifinále 8. 7. Polsko Polsko 70 0 2:0[16]
Finále 11. 7. Německo NSR 7 0 3:1[17]

Hráčské úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[18]

Trenérská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po fotbalové kariéře se začal věnovat trenéřině. První angažmá měl v roce 1990, když vedl poslední 4 zápasy Fiorentinu a vedl i klub ve finále poháru UEFA 1989/90, kde prohrál s Juventusem. Poté se stal trenérem druholigové Ascoli, ale pár dní před zahajovacím zápasem ligy byl odvolán, kvůli neshodám s prezidentem klubu. Krátce působil v klubech Reggině, Avellinu a Catanii (pomohl v roce 2002 k postupu do druhé ligy). Úplnou sezonu odtrénoval v sezoně 2004/05 a 2005/06 v klubu Cervia v nižších ligách.

Poté se stal komentátorem pro televizi Mediaset, zahrál si několik epizodních filmových rolí.[19] V roce 1994 neúspěšně kandidoval do Senátu za stranu Patto per l'Italia. V červnu 2014 na koupališti v Arezzu zachránil život dítěti, které se dusilo žvýkačkou.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesco Graziani na italské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]