Republika Dubrovník
Republika Dubrovník (chorvatsky Dubrovačka Republika, latinsky Respublica Ragusina, italsky Repubblica di Ragusa) byla aristokratickou městskou republikou existující na jihu chorvatské Dalmácie v okolí Dubrovníku od 14. století do roku 1808. Republika postupně vystřídala vazalský poměr k Byzanci, Benátské republice, Uhersku, Habsburské monarchii a Osmanské říši a stala se významnou námořní městskou republikou konkurující Benátské republice. K jejímu zániku došlo 31. ledna 1808, kdy ji zrušil francouzský maršál Auguste Marmont, velící francouzským jednotkám, které území republiky okupovaly od roku 1806.
Dějiny [editovat]
Dějiny Dubrovnické republiky mohou být rozděleny na tři období.[1] První (byzantinská) doba trvala až do roku 1205 (tedy dočasného rozpadu impéria okupovaného západními státy). V této době byl Dubrovnik pod nadvládou Byzantské říše, občas zde ovšem moc získala Benátská republika, či Normané. V jednom případě se také podařilo chorvatskému králi Tomislavovi připojit území bohatého jadranského města ke své državě.[2][3] Ve dvanáctém století se pak začala tvořit dubrovnická spolenost, s vlastními správními institucemi, která postupně získávala stále větší míru autonomie.
Druhé (benátské) období je vymezeno lety 1205-1358, kdy Dubrovnik uznal suverenitu hlavy státu Benátské republiky, tedy Dóžete.
Třetí období začíná rokem 1358, kdy Ludvík I. Zadarským mírem získal do správy celou benátskou Dalmácii a zároveň Višegradskou dohodou potvrdil všechny atributy státnosti Dubrovnické republice. V této době dosáhla republika svého vrcholu. Až do roku 1808 existovala jako námořní síla, územně nepříliš mocná, disponující ovšem značnou obchodní váhou a loďstvem. Konec Dubrovnické republiky přišel se začátkem 19. století. Změny v regionu, které vyvolávala napoleonovská Francie, zprvu republiku značně vyčerpávaly (Dubrovnik byl například nucen poskytovat finanční částky Francii). V lednu 1808 byla okupační Francií republika formálně rozpuštěna a po porážce Francie se stal Dubrovník součást Dalmátského Království, habsburskou korunní zemí.
Reference [editovat]
- ↑ Ferdo Šišić, Hrvatska povijest, Zagreb, 1913.
- ↑ Pravni leksikon, Leksikografski zavod Miroslav Krleža, Zagreb, 2006.
- ↑ Rudolf Horvat, Povijest Hrvatske I. (od najstarijeg doba do g. 1657.)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dubrovačka Republika na chorvatské Wikipedii.
