Datum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Datum (z latinského „dáno“) je zápis dne, nejčastěji podle kalendáře, jako kalendářní datum. Určení data a dne je datace, označení dne (doby mezi dvěma vzájemně nejbližšími půlnocemi) pomocí periodizace času a nezahrnuje zpravidla přesnější určení části dne:

  1. Zpravidla měsíční datum na roky v letopočtu, měsíce v roce a dny v měsíci.
    • roky číslováním v letopočtu (éře),
    • měsíce jeho názvem anebo číslem v roce a
    • dne jeho číslem v měsíci.
  2. Obdobně také týdení datum: v roce na týdny a dny v týdnu, zpravidla doplňkově před měsíční datum:
    • číslem týdne v roce (zpravidla se neuvádí, pokud se uvádí měsíční datum),
    • názvem dne v týdnu, např.: čtvrtek 1.2.1234.
  3. Také se používá přímé počítání dnů v tzv. Juliánské éře bez dalšího dělení. Nejedná se ovšem o letopočet, pojem éra je tu pojatý obecněji.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Slovo datum je z latiny a znamená "dáno" od dare, dávat. Na latinských listinách a dopisech se den sepsání označoval ustálenou formulí datum die ..., v češtině "dáno dne ..." a tak slovo datum dostalo svůj současný kalendářní význam. Ve filosofii označuje datum i jiné "danosti", například smyslové vjemy. Odtud i množné číslo data ve smyslu "údaje" (informatika).

Kalendářní datum[editovat | editovat zdroj]

Kalendářní datum je údaj o dni, přesný zápis dne. Dle tohoto zápisu je možné každý den historicky dohledat. Skládá se z čísla dne, čísla nebo jména měsíce a čísla roku. Používá se i neúplný zápis data, bez údaje o roku. Den v týdnu se obvykle jako součást data neuvádí, ale může být vedle data uveden jako doplňující údaj. V záhlaví dopisů a u podpisů dokumentů se zpravidla datum doplňuje jménem místa (obce), kde byl text podepsán.

Ve spisovné češtině se za kořen slova považuje jen tvar „dat“, čemuž odpovídají skloněné a odvozené tvary (bez data, datový). V obecné češtině se však prosazuje rozšíření kořene na celý tvar „datum“ (bez datumu, datumový), což mimo jiné zvýrazňuje rozlišení od obecnějšího termínu data používaného zejména v informatice. Tento tvar slova datum (skloňovaný podle mužského vzoru) je ve spisovné češtině přípustný; zejména tam, kde je třeba rozlišit kalendářní a počítačová data.[1]

Zápis data v češtině[editovat | editovat zdroj]

V České republice se nejčastěji datum zapisuje v pořadí den týdne (názvem, pokud se uvede), den měsíce (číslem), měsíc (číslem nebo názvem) a rok (letopočtem). Datum se v češtině zapisuje ve tvaru podle vzoru „15. srpna 2000“ nebo zkráceně s číslem měsíce „15. 8. 2000“, přičemž za tečkami se podle typografických pravidel mají psát pevné mezery.

Pokud je celý datový údaj v číselné formě pojat jako značka (a případná jednociferná čísla dnů a měsíců jsou doplňována nulami), tečky jsou pojaty jako dělicí znaménka na způsob desetinné čárky a nepíší se za nimi mezery (tedy 23.03.2006). Tento způsob zápisu kodifikuje ČSN 01 6910 Úprava písemností zpracovaných textovými editory (nová verze Úprava písemností zpracovaných textovými procesory 2014, kterou zpracoval Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.)[2] V praxi se však mezery při číselném zápisu data často vynechávají i v případě, kdy nuly před jednociferná čísla doplňovány nejsou.

Den v týdnu[editovat | editovat zdroj]

Před ostatními údaji data se může uvést určení dne v rámci týdne jeho názvem (pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota nebo neděle), v samostatně zapsaném datu zpravidla v 1. pádu nebo ve větě (ale i samostatně) po předložce „v“ v 6. pádu, např. „v pondělí ...“.

Den v měsíci a měsíc[editovat | editovat zdroj]

Den v měsíci se v češtině označuje řadovou číslovkou (s vynecháním slov „dne měsíce“ z původní formule např. 10. dne měsíce února), a to buď samostatně („Dnes je patnáctého“) nebo ve spojení s názvem měsíce („Patnáctého srpna“). Je-li ve větě označení dne v pozici podmětu nebo předmětu, používá se někdy i tvar, v němž se název měsíce dostává do základního tvaru (1. pádu), jako by řadová číslovka označovala pořadí měsíce a ne pořadí dne v měsíci („Patnáctý srpen je den mého narození. Proto se těším na každý patnáctý srpen.“) Slovní zápis měsíce je běžný v osobní a soukromé korespondenci, na peněžních dokladech, v právních písemnostech apod.[3] Používá se také zápis s lomítkem den/měsíc (například „9/5 1945“). Jazyková poradna ÚJČ tento způsob zápisu nedoporučuje.[3] Hrozí zde záměna s americkým způsobem zápisu, který ale začíná číslem měsíce.

V minulosti bylo v češtině běžné označovat měsíc římskými číslicemi, což umožňovalo spolehlivě rozlišit den od měsíce, avšak tento způsob zápisu je na ústupu a používají jej především starší lidé a starší mechanické pokladny nebo podobné strojky.

Letopočet[editovat | editovat zdroj]

Letopočet čili číslo roku se někdy zkracuje na poslední dvojčíslí nebo zcela vynechává. Od roku 2000 se při číselném zápisu data od tohoto způsobu zápisu ustupuje, protože nízká čísla roků v situaci, kdy se v českém prostředí objevují i anglické a americké i strojové formáty dat, vzbuzují nejistotu a mohou vést k záměně údajů. Vypuštění prvních dvou cifer roku se někdy označuje apostrofem, ale jazyková poradna ÚJČ tento způsob zápisu nedoporučuje.[3].

Dříve se rok uváděl formulkou „roku“ (zkratkou „r.“) nebo „léta Páně“ (zkratkou L. P.) a číslo roku se četlo jako řadová číslovka v 2. pádu (léta páně dvoutisícího čtrnáctého), nověji jako prosté číslo. Také při pečlivém čtení se může pro přehlednost slovo „roku“ předsunout letopočtu, i když není napsané.

Jiná uspořádání data[editovat | editovat zdroj]

V tabulkových a databázových výstupech a zápisech se čím dál více používají formáty v opačném (reverzním) pořadí zápisu (např. s oddělujícími spojovníky 2000-08-15 pro 15. srpna 2000), které usnadňují automatické řazení (tzv. třídění) do chronologické posloupnosti. Pořadová čísla dne a měsíce se v tomto případě doplňují nulami na dvojciferný formát. Tento způsob zápisu již pro některá použití akceptuje i jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR.[3]

Mezinárodní norma ISO stanovuje pro datové zpracování formát data dne bez dělicích značek v pořadí rok (4 znaky), měsíc (2), den (2), např. 20000815. Ten používají např. i některé fotopřístroje pro názvy snímků.

Před letopočtem[editovat | editovat zdroj]

Roky před epochou (počátkem) letopočtu se označují číslem následovaným doplňkem „před naším letopočtem“, zkráceně „př. n. l., někdy podle původního významu „př. Kr.“ resp. „před Kristem“.

Zápis (formát) data ve světě[editovat | editovat zdroj]

Formát data závisí na použitém kalendáři, ale také na zvycích dané země. Například v gregoriánském kalendáři je možno vyjádřit stejné datum v těchto formátech:

Den.měsíc.rok (dd.mm.rr), formát začínající dnem[editovat | editovat zdroj]

Tuto posloupnost používá většina zemí světa.

  • 16. listopadu 2003
  • 16/11/2003, 16-11-2003, 16-11-03 nebo 16. 11. 2003 (jako oddělovač se použijí tečky). Tento formát definuje ISO 8601.

Rok měsíc den (rr mm dd), formát začínající rokem[editovat | editovat zdroj]

Tato posloupnost uvádí významnější část data před méně významnou, tedy pořadí rok, měsíc a den. Tento způsob je tradiční v Asii, Maďarsku a Švédsku, běžný i v Rakousku, Slovinsku a Chorvatsku, a jeho použití se rozšiřuje do dalších zemí. Abecední a chronologické třídění dat dávají v tomto systému stejné výsledky.

  • 2010 listopad 16
  • 2010 list16
  • 2010-list-16
  • 2010-list-16 pondělí

měsíc/den/rok (mm/dd/rr), formát začínající měsícem[editovat | editovat zdroj]

Tato posloupnost se používá jen v USA, Kanadě, Mikronésii, Palau, na Belize a Filipínách.

  • Neděle, Listopad 16, 2003
  • Listopad 16, 2003
  • List. 16, 2003
  • 11/16/2003, 11-16-2003, 11.16.2003 nebo 11.16.03
  • December 7, 1941 čte Brit jako December the seventh, nineteen forty-one a Američan jako December seven/seventh, nineteen forty-one

V některých zemích se souběžně používá více způsobů zápisu.

Skloňování slova Datum a jeho rod[editovat | editovat zdroj]

Jak již bylo uvedeno v úvodu, je běžným nešvarem skloňovat slovo datum podle mužského vzoru "hrad", což je mluvnicky špatně. V komunikaci programátorů pracujících s databázemi však skloňování podle vzoru "hrad" umožňuje odlišit slovo datum od slova data (soubor informací). Pro toto rozlišení je vhodnější, přirozené a přitom věcně přesné doplňovat slovo příslušným tvarem slova „den“, např. „z dat dnů“.

Vzor skloňování slova „datum“ je "město" (rodu středního) [4]:

pád singulár plurál
nominativ datum data
genitiv data dat
dativ datu datům
akuzativ datum data
vokativ datum data
lokál datu datech
instrumentál datem daty

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Skloňování jmen středního rodu zakončených na -um, -on, -ma
  2. http://www.unmz.cz/urad/revize-csn-01-6910-c542 - Revize ČSN 01 6910
  3. a b c d Kalendářní data, často kladené otázky, Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR
  4. Pravidla českého pravopisu. 1. vyd. Praha : Academia, 2000. ISBN 80-200-0475-0. S. 115.  


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Datum ve Wikislovníku