Bělušice (okres Most)
| Bělušice | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Most |
| Obec s rozšířenou působností | Most (správní obvod) |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°26′57″ s. š., 13°45′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 217 (2023)[1] |
| Rozloha | 10,82 km²[2] |
| Nadmořská výška | 333 m n. m. |
| Počet domů | 90 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bělušice 64 43401 Most 1 obec |
| Starosta | Veronika Pochobradská |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Bělušice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567051 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bělušice (německy Bieloschitz) jsou obec 10 km jihovýchodně od města Mostu v Ústeckém kraji v nadmořské výšce 333 m na úpatí hory Bělouš (399 m). Na území obce se nachází hora Kamenný vrch (842 m. n. m.). Katastrální výměra obce činí 1082 ha. V obci se nachází tvrz, která byla vyhlášena kulturní památkou. Žije zde 217[1] obyvatel.
Historie obce
Nejstarší písemná zpráva o Bělušicích pochází z roku 1231, kdy je vlastnil Vít z Bělušic. V roce 1240 je jako majitel doložen Boleslav z Bělušic. Potomci tohoto vladyckého rodu tu sídlili i ve 14. století (v roce 1377 Jindřich a Bozděch z Bělušic, v roce 1404 Jan z Bělušic).
Zdejší tvrz je sice poprvé v písemných pramenech doložena až v roce 1408 jako majetek vladyky z Vchynic, o němž je zmínka ještě roku 1421, ale pravděpodobně zde musela stát již ve 14. století. V roce 1465 držel tvrz spolu se vsí Jiří z Truzenic.
Bělušice se později staly střediskem většího statku, jenž vlastnil v roce 1523 Jan Charvát z Berštejna. V roce 1566 získali Bělušice páni z Bílé, ale už v roce 1570 se vrátily opět do držení Charvátů. V roce 1623 byl Jan Charvát osvobozen z obvinění na účasti ve stavovském povstání v letech 1618–1620, takže mu majetek nebyl zabaven. Po něm držela Bělušice Alžběta Charvátová, která se provdala za Karla Chotka z Chotkova. Majetkem Chotků zůstala ves do roku 1848 a statek si podrželi až do první pozemkové reformy v roce 1925. Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím. Obec patřila do farního obvodu Bečov.
Do roku 1948 byl statek v majetku rodiny Baňků, kdy jim byl zkonfiskován. Poté zde do roku 1990 hospodařily státní statky. V restituci byl majetek vrácen zpět rodině Baňků. Část původní tvrze se pravděpodobně zachovala v obytném domě statku (čp. 1). K areálu patří také salla terrena (čp. 56) postavená kolem roku 1700. Objekt byl v nedávné době zrekonstruován. Hlavní obytná část je obdélníková patrová budova s valbovou střechou, k níž přiléhají hospodářská stavení. Je zpevněna opěrnými pilíři, sahajícími skoro do poloviny její výšky.
Obecní symboly
Bělušice získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 22 ze dne 13. 5. 2003.[4]
Znak
V červeném štítě se zvýšeným zlatým trojvrším s černými vidlemi (podávky bez násady) stříbrný běžící kůň.
Vlajka
List tvoří dva vodorovné pruhy, červený s bílým běžícím koněm a žlutý. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Pamětihodnosti
- Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1725 v jihozápadní části návsi
- Boží muka
Věznice Bělušice
Na jižním okraji obce se nachází věznice, která byla v roce 1958 zřízena jako nápravně pracovní tábor. Do roku 1989 sloužila pro odsouzené do I. nápravně výchovné skupiny (NVS), což byli pachatelé nejméně závažné trestné činnosti. Postupně přibývali odsouzení II. NVS, kam byli zařazováni recidivisté a prvopachatelé závažnější trestné činnosti. Svou profilací se Věznice Bělušice řadí mezi věznice s ostrahou pro výkon trestu mužů s délkou trestu do 15 let.
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 297 | 282 | 290 | 296 | 305 | 267 | 263 | 169 | 126 | 117 | 113 | 85 | 89 | 791 |
| Domy | 45 | 45 | 46 | 52 | 59 | 52 | 62 | 59 | 81 | 38 | 37 | 41 | 42 | 43 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Bedřichův Světec a Odolice. | ||||||||||||||
| Rok | 1971 | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 269 | 261 | 269 | 264 | 269 | 265 | 278 | 273 | 267 | 275 | 245 | 234 | 217 | 216 | 195 | 187 | 170 | 165 | 148 |
| Rok | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 132 | 174 | 163 | 147 | 125 | 166 | 161 | 162 | 165 | 167 | 172 | 185 | 182 | 181 | 178 | 170 | 177 | 180 | ... |
Části obce
- Bělušice
- Bedřichův Světec
- Odolice
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Obecní znak a vlajka
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
- ↑ Český statistický úřad ve formátu .xls
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělušice na Wikimedia Commons - Bělušice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Historie na stránkách obce Bělušice
- Stránky Věznice Bělušice
