Bar-Ilanova univerzita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bar-Ilanova univerzita
אוניברסיטת בר-אילן
Právnická fakulta Bar-Ilanovy univerzity
Právnická fakulta Bar-Ilanovy univerzity
Rok založení 1955
Vedení
Rektor Joseph Menis
Prezident (CEO) Moše Kave
Viceprezident Harold Basch
Judit Chajmof
Předseda akademického senátu Chajim Glick
Sídlo Ramat Gan
webové stránky

Bar-Ilanova univerzita (BIU) (hebrejsky: אוניברסיטת בר-אילן) je izraelská univerzita ve městě Ramat GanIzraeli. Byla založena v roce 1955 a k roku 2009 je druhou největší izraelskou akademickou institucí.[1] Ke stejnému roku na univerzitě studovalo 30 700 studentů (včetně 6300 studentů, kteří studovali na detašovaných pracovištích v regionech – Aškelon, Safed, Akko a Jordánské údolí) a pracovalo 1350 akademických pracovníků a 1000 technicko-administrativních zaměstnanců.[2] Bar-Ilanova univerzita má celkem šest fakult: exaktních věd, přírodních věd, sociálních věd, humanitních věd, židovských studií a právnickou fakultu, které se dále dělí do 46 kateder.[2]

Univerzita usiluje o vytvoření užších vazeb mezi studiem a Tórou. Chtěla by „smísit tradici s moderními technologiemi a vzdělaností a učit o nepřekonatelné etice židovského dědictví (…) spojit starověké a moderní, posvátné a materiální, duchovní a vědecké.“[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První promoce na Bar-Ilanově univerzitě dne 28. prosince 1959. Uprostřed je americký velvyslanec v Izraeli Ogden Reid.

Základní kámen Bar-Ilanovy univerzity byl položen 3. června 1953.[4] Je pojmenovaná po rabi Me'irovi Bar-Ilanovi, vůdci náboženského sionismu.[5] Přestože byl sám vzdělán v ortodoxních rabínských seminářích v Berlíně, věřil v to, že je třeba instituce, která by v rámci dvojích osnov poskytovala vysokoškolská vzdělání v sekulárních akademických studiích a v náboženském studiu Tóry.

Zakladatelé univerzity doufali, že jejich absolventi budou oddáni židovské tradici, sionistické ideologii a vědě. Ještě v roce 1965 byl celý akademický sbor a většina studentů tvořena religiózními Židy. Josef Burg, jeden z předních představitelů náboženského sionistického hnutí, varoval před přijímáním příliš mnoha nereligiózních studentů, jež byl podle něj mohlo ohrozit charakter univerzity: „Pokud nalijete do lahve s vínem příliš mnoho vody, potom již nebudete mít víno.“ Dnes na univerzitě studují i sekulární a nežidovští studenti, včetně Arabů. V minulosti museli všichni muži studující na univerzitě povinně nosit kipu; dnes již toto nařízení neplatí. Pro úspěšné absolvování univerzity je, mimo jiné, vyžadováno absolvování sedmi kurzů v rámci židovských studií. Při přijímání vysokých akademických pracovníků univerzita upřednostňuje religiózní Židy, mezi akademickými pracovníky lze však nalézt i mnoho sekulárních lidí.

Univerzita provozuje kolel pro muže a midrašot pro ženy. Kolel nabízí tradiční studia ješivy s důrazem na Talmud, zatímco midraša nabízí kurzy Tóry a židovské filosofie. Tyto programy jsou přístupné všem studentům zdarma.

Na Bar-Ilanově univerzitě studoval i vrah Jicchaka RabinaJigal Amir, který zde studoval informatiku.[6] Jeho studium na univerzitě vyústilo v obvinění, že se škola stala ohniskem politického extremismu. Jedním z kroků, který univerzita po atentátu podnikla bylo podnícení dialogu mezi levicově a pravicově orientovanými studenty univerzity a snaha o „smíření věřících se sekularizovanými.“[7]

Pod vedením současného prezidenta univerzity Mošeho Kaveho prošla univerzita výraznou expanzí, včetně výstavby nových budov v severní části kampusu. Vznikly nové vědecké programy, včetně interdisciplinárního centra výzkumu mozku[8] a centra nanotechnologií.[9] Jednou z priorit, kterou si univerzita vytyčila je archeologický výzkum, zahrnující vykopávky v Tel es-Safi/Gatu[10] a nedávno vytvořený společný program archeologických věd Bar-Ilanovy univerzity a Weizmannova institutu věd.[11]

Wohlovo centrum

Fakulty[editovat | editovat zdroj]

  • Fakulta židovských studií
  • Fakulta humanitních věd
  • Fakulta sociálních věd
  • Právnická fakulta
  • Fakulta přírodních věd
  • Fakulta exaktních věd

Speciální studentský program[editovat | editovat zdroj]

Univerzita nabízí přípravný program, který připravuje nové imigranty pro izraelské vysoké školy. Kromě toho univerzita provozuje jednoroční zámořský program s názvem Tochnit Tora Im Derech Erec, který kombinuje tradiční studium Tóry v kolelu v dopoledních hodinách zvlášť pro muže a ženy a všeobecná univerzitní studia a hodiny židovských dějin v odpoledních hodinách. Mnozí američtí studenti standardních studijních programů si zapisují hodiny židovských dějin, aby splnili požadavky na absolvované kurzy židovských studií.

Projekty[editovat | editovat zdroj]

Univerzitní on-line projekt responsa byl v roce 2007 oceněn Izraelskou cenou.[12] Jiným univerzitním projektem je „projekt Bible,“ v jehož rámci je Tanach a jeho komentáře aktualizován, vysvětlován apod. Projekt však byl v důsledku škrtů v rozpočtu ohrožen a nakonec byl zachráněn díky anonymnímu dárci.[13] V roce 2010 univerzita spustila projekt online mezinárodního vědeckého periodika s názvem International Journal of Jewish Education Research.[14] Periodikum, která má vycházet v několika jazycích se má zaměřovat zejména na židovské vzdělávání, má být bezplatně dostupné přes internet a jako takové má být jediné svého druhu na světě.[14]

Slavní absolventi[editovat | editovat zdroj]

Držitelé čestných doktorátů[editovat | editovat zdroj]

Podle internetových stránek univerzity patří mezi vybrané držitele čestných doktorátů z Bar-Ilanovy univerzity následující osobnosti:[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bar-Ilan University na anglické Wikipedii.

  1. RONEN, Gil. Bar-Ilan University Blasted for Conference ‘Befitting Bir Zeit’ [online]. Aruc Ševa, 2009-06-03, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online.  
  2. a b Facts & Figures [online]. Bar-Ilanova univerzita, rev. 2009-08-18, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. The Bar-Ilan Mission [online]. Bar-Ilanova univerzita, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha : Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 72.  
  5. BARD, Mitchell Geoffrey; SCHWARTZ, Moshe. 1001 Facts Everyone Should Know about Israel. Lanham : Rowman & Littlefield Publishers, 2005. Dostupné online. ISBN 0-7425-4358-7. S. 95. (anglicky) 
  6. ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2009. ISBN 978-80-87029-39-8. S. 246.  
  7. KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha : Vyšehrad, 1999. ISBN 80-7021-265-9. S. 203.  
  8. Gonda Multidisciplinary Brain Research Center [online]. Bar-Ilanova univerzita, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Center for Advanced Materials and Nanotechnology [online]. Bar-Ilanova univerzita, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. The Tell es-Safi/Gath Archaeological Project [online]. Bar-Ilanova univerzita, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Kimmel Center for Archaeological Science: Inter-University Program [online]. Weizmannův institut věd, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. The Bar Ilan Responsa Project (Global Jewish Database) [online]. Digento, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ILANI, Ofri. Bar-Ilan University Bible project [online]. Haaretz, 2006-12-03, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b Bar-Ilan University launches Jewish education journal [online]. Ynetnews, 2010-03-12, [cit. 2010-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. A Brief History of Bar-Ilan University [online]. Bar-Ilanova univerzita, [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]