BTR-50
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| BTR-50 | |
 BTR-50 |
|
| Základní charakteristika | |
|---|---|
| Posádka | 2 + 20 |
| Délka | 7,07 m |
| Šířka | 3,14 m |
| Výška | 2,03 m |
| Hmotnost | 14,5 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | do 10 mm |
| Hlavní zbraň | 1x kulomet ráže 7,62 mm |
| Pohon a pohyb | |
| Pohon | V6 diesel 240 hp |
| Max. rychlost | 44 |
| Poměr výkon/hmotnost | 16,6 hp/t |
| Dojezd | 400 km |
BTR-50 byl sovětský pásový obojživelný obrněný transportér z padesátých let 20. století. Sériově vyráběné stroje se dostaly do výzbroje sovětské armády roku 1954. Podle tohoto obrněnce vznikla i jeho československá značně upravená verze OT-62, která se v Československu vyráběla.
Obrněné transportéry BTR-50 byly ve výzbroji Československé lidové armády.
Verze [editovat]
- BTR-50P (1952) – původní verze s nezakrytým prostorem roje
- BTR-50PA (1954) – stejná verze jako BTR-50P bez nakládacích ramp a s 14,5 mm kulometem
- BTR-50PK (1958) – verze s pancéřovou ochranou na celé ploše střechy korby, zařízením pro ochranu osádky proti účinkům zbraní hromadného ničení a kulometem ráže 7,62 mm
- BTR-50PU (1959) – velitelské vozidlo
- BTR-50PK(B) – obojživelné vyprošťovací vozidlo
- MTP – vozidlo technické pomoci
- MTK – odminovací vozidlo
Uživatelé [editovat]
Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Angola, Bulharsko, Československo, Egypt, Finsko, Guinea, Indie, Írán, Irák, Izrael, Jugoslávie, KLDR, Libye, Maroko, Polsko, Rumunsko, SSSR, Somálsko, Súdán, Sýrie, Vietnam
