Mochov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci nedaleko Čelákovic. O části města Hartmanice pojednává článek Mochov (Hartmanice). Další významy jsou uvedeny na stránce Mochov (rozcestník).
Mochov
Kostel sv. Bartoloměje
Kostel sv. Bartoloměje
Znak obce Mochov
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČelákovice
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 646 (2023)[1]
Rozloha9,32 km²[2]
Katastrální územíMochov
Nadmořská výška193 m n. m.
PSČ250 87
Počet domů355 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Mochov, Sokolovská 92, 250 87 Mochov
obecmochov@c-mail.cz
StarostaFrantišek Bouček
Oficiální web: www.mochov.cz
Mochov na mapě
Mochov
Mochov
Další údaje
Kód obce538507
Kód části obce98060
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mochov (německy Mochow) je obec ve Středočeském kraji v okrese Praha-východ. Leží při potoce Výmola mezi dálnicí D11 a silnicí č. 611 („stará hradecká“ silnice), východně od Prahy, přibližně 28 kilometrů od jejího centra. Obec je známá z názvů produktů, které se zde v minulosti vyráběly (např. mochovská zelenina nebo mochovská dršťková polévka).[4][5] Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy datují osídlení této úrodné lokality od starší doby bronzové, což potvrdily zejména nálezy keramiky kultury únětické a objevení pohřebiště z období stěhování národů v 5. až 6. století našeho letopočtu. První potvrzená písemná zmínka o Mochovu pochází z roku 1360.

V letech 13601377 patřil Mochov pražskému občanovi Petrovi Nymburskému. Jeho syn, Pešek Nymburský, financoval ve druhé polovině 14. století přestavbu původní kaple na gotický kostel sv. Bartoloměje. V letech 14371611 ztratil Mochov samostatnost a byl začleněn pod panství Přerovské (dnešní Přerov nad Labem). Na začátku 17. století jej tehdejší císař Rudolf II. prodal Magdaleně Trčkové, která ho připojila k panství Kounickému, později v majetku Lichtenštejnů. Během pozemkové reformy byl jejich majetek rozparcelován a z hospodářského dvora v Mochově vytvořen zbytkový statek Mochov, který měl od obce v pachtu až do roku 1939 židovský statkář p. Kummermann (společně se zbytkovým statkem Tismice).[6]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Bartolměje

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod[7]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Český Brod[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[12]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Mochov (1121 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[13] 2 lékaři, 4 autodopravci, biograf Beseda, výroba cementového zboží, cihelna, cukrář, cukrovar, drogerie, galanterie, hodinář, 5 hostinců, hotel, kapelník, dělnický konsum, továrna na likéry, obchod s máslem a vejcem, mechanik, mlýn, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, 2 pekaři, pumpař, 10 rolníků, 2 řezníci, sedlář, skladištní družstvo, zpracování slonoviny, sochař kamene, spořitelní a záložní spolek pro Mochov, okresní hospodářská záložna, studnař, 2 tesařští mistři, 2 zahradnictví, zednický mistr.

Obecní znak[editovat | editovat zdroj]

Obec Mochov používá historický znak Petra Nymburského, jehož potomci přijali rodové přízvisko Mochovští z Mochova. Znak tvoří modrý štít, na němž je doprava nakloněný gotický trojúhelníkový stříbrný štít s oddělenou zelenou patou, ze které vyrůstá modrá orlice se zlatým zobákem a červeným jazykem.

Cyklistický závod Praha-Mochov-Praha[editovat | editovat zdroj]

Mochov byl po dlouhá desetiletí místem silničního cyklistického závodu Praha–Mochov–Praha, který založil český sportovní nadšenec Rudolf Richter v roce 1905.[14] Start i cíl byl na pražské Harfě. Tradice přetrvala obě války i smrt svého zakladatele a zanikla až v období výstavby dálnice D11 na přelomu 70. a 80. let 20. století. Poté již nebyl obnoven.

Mochov dnes[editovat | editovat zdroj]

Dominantou obce je gotický kostel sv. Bartoloměje.

V katastru obce leží rozvodna 400/220/110 kV Čechy Střed, kterou provozují společnosti ČEZ a ČEPS.

Nedaleko rozvodny měla vzniknout největší paroplynová elektrárna v České republice.[15] Elektrárna měla mít instalovaný výkon 1000 MW a jejími investory měly být společnosti RWE Transgas a Atel.[16] Zastupitelé vyjádřili začátkem roku 2009 souhlas s dalším jednáním o možné výstavbě elektrárny,[17] na podzim téhož roku po protestech občanů rovnou výstavbu odmítli.[18] Projekt je tak v současné době (2019) zastaven – jak kvůli odporu místních obyvatel, tak kvůli změnám na energetickém trhu.[19]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Veřejná doprava

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ARDO Mochov s.r.o., specialista na mraženou zeleninu a ovoce. www.ardomochov.cz [online]. [cit. 2011-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  5. Mochovské mrazírny končí, výroba se přesouvá do ciziny. iDNES.cz [online]. 2009-01-06 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  6. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 24.05.1939, 34(120). s. 6. ISSN 1805-0905.
  7. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 856. (česky a německy)
  14. Informace o cyklistickém závodu Praha-Mochov-Praha
  15. Paroplynová elektrárna v lokalitě Mochov. www.rwe.cz [online]. [cit. 2010-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-26. 
  16. Představení záměru výstavby elektrárny na webu RWE. www.rwe.cz [online]. [cit. 2010-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21. 
  17. RWE chystá první elektrárnu. www.e15.cz [online]. [cit. 2009-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-18. 
  18. Usnesení zastupitelstva obce Mochov z jednání dne 4.12.2009. www.mochov.cz [online]. [cit. 2010-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-13. 
  19. PETŘÍČEK, Martin. Plyn výrobcům energie nevoní. Do stavby elektráren se nikdo nehrne. iDNES.cz [online]. 2019-06-06 [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. 
  20. SŮRA, Jan. Středočeský kraj ukončí provoz vlaků z Čelákovic do Mochova, KŽC přesune na jinou trať [online]. Zdopravy.cz, 2021-06-13 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]