Hrbov (Polná)
| Hrbov | |
|---|---|
 Náves v Hrbově | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Polná |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′21″ s. š., 15°44′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 278 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hrbov (7,16 km²) |
| Nadmořská výška | 510 m n. m. |
| PSČ | 588 13 |
| Počet domů | 69 (2011)[2] |
  Hrbov | |
| Další údaje | |
| Web | www |
| Kód části obce | 47953 |
| Kód k. ú. | 647951 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrbov (německy Herbau) je místní částí města Polná. Nachází se 3 km severovýchodně od Polné v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název Hrbov nejspíš vznikl jako přivlastňovací jméno Hrbův dvůr od osobního jména Hrb.[3] V roce 1318 obec nesla název Hyrbow, 1480 Hrbov, a v letech 1547 a 1654 Hrbow.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Majitelem osady v roce 1318 se stal Vikart z Polné,[4] v roce 1356 obec patří k polenskému panství.[4] V roce 1380 vydal Jan Ptáček z Pirkštejna dekret, kterým udělil svobodnické právo Václavu Dvořákovi z Hrbova a jímž jeho rod zbavil poddanství.[4] V roce 1502 byla místním vydána tzv. „odúmrtní listina“, která povolovala právo odkázat majetek komukoliv.[4]
V letech 1869–1880 spadal Hrbov pod okres Polná, v letech 1880–1961 pod okres Německý Brod (později Havlíčkův), v letech 1961–1988 patřil pod okres Jihlava. 1. ledna 1989 se stal místní části města Polná, do té doby byl samostatný.[5]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Hrbov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jihozápadně od Špinova a 6,5 km jihozápadně od Nížkova, 9 km západně od Poděšína, 6 km severně od Záborné, 3 km severovýchodně od Polné a 3 km jihovýchodně od Brzkova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Havlíčkobrodské pahorkatiny a jejího podcelku Hornosázavská pahorkatina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Přibyslavská pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů. Nejvyšším bodem je Věčný vrch s 573 m n. m. a můžeme jej nalézt 1 km severně. V okolí se rozprostírají lesy Vrší, Mastník, V Koloví a V Končinách.[7] Před obcí teče Skrýšovský potok, jenž se následně vlévá do rybníka Kukle a dále do řeky Šlapanky. Další rybník, Baba, se nachází na jižním okraji obce. V roce 1996 tu byl vybudován třetí rybník Doubrava, který se využívá jako koupaliště.
V zahradě u domu čp. 67 roste památný 22metrový dub zimní, jehož stáří bylo roku 2009 odhadováno na 220 let.[8]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
V roce 1850 zde žilo 322 obyvatel a stálo 47 domů.[4] V roce 1903 zde žilo 359 obyvatel v 55 staveních. Podle sčítání 1921 zde žilo v 58 domech 364 obyvatel, z nichž bylo 178 žen. 362 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 360 římských katolíků a 3 příslušníci Církve československé husitské.[9]
Narodil se tu katolický kněz a církevní hodnostář, Jan Brabec (1877–1949).[4]
| Rok | 1836 | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 364 | 322 | 379 | 376 | 357 | 359 | 363 | 364 | 351 | 262 | 244 | 246 | 248 | 227 | 242 |
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
V obci sídlí penzion Marek, obchod Jednota, spotřební družstvo Velké Meziříčí – COOP a kamenolom – jediný v celém mikroregionu a těží se tu durbachit. Obcí prochází silnice II. třídy č. 352 z Polné do Nížkova.[12] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Havlíčkův Brod, Přibyslav, Polná, Měřín, Arnolec, Jihlava a Brzkov.[13] Obcí prochází cyklistická trasa č. 16 z Brzkova do Polné.
Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]
Děti dojíždějí do Základní školy Polná. Sídlí zde místní knihovna.[14] Působí zde Myslivecké sdružení Brzkov – Hrbov, které bylo založeno roku 1957 a v roce 2007 mělo 17 členů.[15] V obci působí Sbor dobrovolných hasičů, jenž byl založen v roce 1903.[16] Přibližně 1 kilometr za obcí ve směru na Polnou byla mezi poli vybudována přistávací plocha pro lehká sportovní a práškovací letadla.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Do poloviny 20. století tu fungoval mlýn „U Dobrovolných“. Nedaleko obce stojí smírčí kámen (87-40-30 cm), na němž je vytesán masivní kříž a podle místních pověstí byl zbudován na památku smrti sedláka, kterého napadlo divoké prase.[17] V horní části vsi se dochovalo několik lochů – sklepů pro ukládání brambor. Z architektonického hlediska si zde cení zděného statku (čp. 39) s výjimečnou platickou výzdobou z počátku 19. století ve štítu obytného domu. V katastru obce také stojí prastarý dub, jenž patří mezi státem chráněné památné stromy.
V roce 2002 postavili v blízkosti požární nádrže kapli svatého Vavřince.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 767.
- ↑ a b c d e f PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Hrbov, s. 32.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 176.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Hrbov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Dub v Hrbově [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 58.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 568–569.
- ↑ PLAŠIL, Filip. Historie děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Polná: Nakladatelství Linda – Jan Prchal Polná, 2007. Kapitola Historie v datech, s. 28.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Hrbov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. [ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY Dostupné online].
- ↑ MÍSTNÍ KNIHOVNY [online]. Husova knihovna Polná, 2012-01-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Myslivecké sdružení Brzkov – Hrbov [online]. OÚ Brzkov, 2007-05-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-17.
- ↑ PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Polná, s. 34.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Příměstské části, s. 40.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrbov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hrbov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Hrbov
