Šči
Šči (щи), neboli horká zelná polévka je prvním chodem ruské kuchyně už víc jak tisíc let,[zdroj?] a ačkoli se její chuť během času značně měnila, přežila mnoho různých období až do dnešních dnů. Nikdy nebyla vázána pouze na jednu společenskou třídu, byla zkrátka polévkou pro všechny.[zdroj?] Šči ale samozřejmě nebyly pro všechny stejné – polévkám bohatším na suroviny se říkalo „bohaté“, a naopak „chudé“ šči se vařily pouze ze zelí a cibule. „Bohaté“ i „chudé“ šči však navazovaly na stejnou tradici, a tak se ani příliš nelišily v chuti. Jedinečná[zdroj?] chuť této zelné polévky byla dosažena tím, že se po uvaření nechala dusit v ruské peci.
Bohatší varianta šči obsahuje 6 přísad: zelí, maso (výjimečně i ryby nebo houby), mrkev nebo kořen petržele, aromatické bylinky (cibule, celer, kopr, česnek a pepř) a kyselé přísady (smetana, jablka, nálev z kysaného zelí). První a poslední přísady jsou nezbytné. V některých regionech se šči připravuje i ze šťovíku (kislyje šči).
Polévka se podává se smetanou a čerstvým chlebem.
