Tygr ussurijský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Fanfrlik (diskuse | příspěvky)
239 editací
Upresneni poctu tygru v Cine a pridani citace
Fanfrlik (diskuse | příspěvky)
239 editací
mBez shrnutí editace
Řádek 142: Řádek 142:
| jazyk = en
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-05-26
| datum přístupu = 2018-05-26
}}</ref> Populace tygra amurského v [[Čína|Číně]] se zvýšila z 27 v roce 2017 na více než 60 v roce 2022.<ref>{{Citace periodika
}}</ref> Populace tygra amurského v [[Čína|Číně]] se zvýšila z minimálně 26 v roce 2015<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Wang
| jméno = Tianming
| příjmení2 = Feng
| jméno2 = Limin
| příjmení3 = Mou
| jméno3 = Pu
| titul = Amur tigers and leopards returning to China: direct evidence and a landscape conservation plan
| periodikum = Landscape Ecology
| datum vydání = 2016-03
| ročník = 31
| číslo = 3
| strany = 491–503
| issn = 0921-2973
| doi = 10.1007/s10980-015-0278-1
| jazyk = en
| url = http://link.springer.com/10.1007/s10980-015-0278-1
| datum přístupu = 2022-09-19
}}</ref> na více než 60 v roce 2022.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Zheng
| příjmení = Zheng
| jméno = Li
| jméno = Li

Verze z 19. 9. 2022, 12:44

Jak číst taxoboxTygr ussurijský
alternativní popis obrázku chybí
Samec tygra ussurijského
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďkočkovití (Felidae)
Podčeleďvelké kočky (Pantherinae)
RodPanthera
Druhtygr (Panthera tigris)
Trinomické jméno
Panthera tigris altaica
Temminck, 1844
rozšíření tygra ussurijského (červeně)
rozšíření tygra ussurijského (červeně)
rozšíření tygra ussurijského (červeně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica), též známý jako tygr sibiřský, amurský, altajský, korejský, mandžuský nebo severočínský je největší známou kočkovitou šelmou a po medvědu kodiakovi a ledním medvědovi třetí největší suchozemskou šelmou vůbec. V odborné literatuře není shoda, zdali se jedná o samostatný poddruh tygra P. t. altaica[2][3] nebo o regionální formu tygra P. t. tigris[4] a používají se obě označení. Nejpoužívanější český název ussurijský není v ostatních jazycích tak častý. Pochází od názvu řeky Ussuri v ruském Přímořském kraji, která protéká oblastí, v níž se tygr ussurijský dnes převážně vyskytuje. Počet jedinců žijících ve volné přírodě dosahuje asi 560 kusů a v posledních několika desetiletích stále vzrůstá.

Popis

  • hmotnost: 100–306 kg (v zajetí až okolo 400 kg)
  • délka těla: 165–220 cm v přímé linii (180–240 cm podél křivek těla)
  • délka ocasu: 85-110 cm
  • výška v kohoutku: 82–110 cm[2]

Tygr ussurijský je (spolu s tygrem indickým) největší a nejmohutnější kočkovitá šelma, samci mohou vážit přes 300 kg.[5] Samci jsou výrazně větší než samice: hmotnost těla u samic kolísá mezi 100 až 180 kg, kdežto hmotnost samců dosahuje 170 až 306 kg. Největší v zajetí chovaný tygr byl dlouhý 3,7 m a vážil přes 423 kg. Průměrná historická hmotnost samců získaná porovnáním všech dostupných dat je 215 kg, samic 137 kg. Současná divoce žijící populace je menšího vzrůstu (189 kg, 128 kg). Mezi nejtěžší rádiově označené ussurijské tygry patří samci Profesor, Banzai, Luke a Wandašan č.1 s hmotností 204, 207,[6] 212[7] a 225 kg.[8] Dle těchto údajů v současnosti není tygr ussurijský větší poddruh než tygr indický. Tento úbytek na váze je patrně zapříčiněn zejména poklesem stavů zvěře, která je kořistí tygrů. Samci ussurijských tygrů chovaní v zajetí dosahují průměrné váhy kolem 220 kg.

Lebky samců sibiřských tygrů se vyznačují svou velikostí a robustností. Sagitální hřeben je vysoký a masivní. Celková délka lebek samců sibiřských tygrů se pohybuje většinou od 341 do 383 mm. Lebka samic je výrazně menší, 280 – 318 mm, a není tak silně stavěná. Největší lebka sibiřského tygra měřila na délku 406 mm s zygomatickou šířkou 286 mm a výškou sagitálního hřebene 51 mm. V roce 1965 uhynul v pražské zoologické zahradě samec sibiřského tygra jménem Amur pověstný svou velikostí (délka těla v přímé linii 220 cm, výška v kohoutku 105 cm). Lebka tohoto samce měřila 371 mm s zygomatickou šířkou 261 mm.[2] V roce 1983 pak v zoologické zahradě v Praze uhynul ve věku 16 let samec sibiřského tygra Ulan, který měl lebku ještě větší (celková délka 393 mm a zygomatická šířka 278 mm).[9]

V porovnání s ostatními poddruhy tygra je tygr ussurijský světlejší a kresba je spíše tmavě hnědá než černá. Bílé zbarvení spodní strany těla dosahuje velmi vysoko na boky. Také na ocase se základní zbarvení uplatňuje pouze v jeho první třetině až polovině, jinak je základní zbarvení ocasu bílé. Nepříliš husté pruhy jsou příčné a málokdy komplikovaněji členěné, nejčastěji jsou jen zdvojené. Na stehnech a na bocích jako i v první třetině až polovině ocasu je jejich zbarvení šedohnědé nebo šedé. Pruhy jsou na ostatních místech těla leskle černé. Samci mají obvykle na kořeni ocasu typickou kresbu v podobě protáhlého obráceného U.[10]

Srst je dlouhá a hustá, typickým znakem ussurijského tygra jsou dlouhé světlé licousy. V oblasti, kde žijí, může polovinu roku (listopad až duben) roku ležet sníh. Tygr ussurijský je ale dobře přizpůsoben chladnému podnebí. Velké tlapy mu slouží jako sněžnice při pohybu ve sněhu. Díky nim sibiřští tygři působí na sněhovou podložku výrazně menším zatížením než jeho kořist (zatížení u tygra je uváděno okolo 226 g/cm2, zatímco u divokého prasete 414 g/cm2).[11]

Rozšíření

Vyskytuje se v oblastech tajgy, v hustých porostech okolo řek a jezer, listnatých, smíšených i jehličnatých lesích. K životu potřebuje velké území člověkem nedotčené krajiny.

Tygr ussurijský žil původně na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Ochotského moře, v současnosti žije takřka výhradně na omezeném území východního Ruska v blízkosti řeky Ussuri, přítoku Amuru v Přímořském a Chabarovském kraji. Jihozápadní část svého areálu sdílí s levhartem mandžuským (Panthera pardus orientalis) a oba tyto druhy jsou přísně chráněny.

Populace těchto tygrů v Přímořském kraji čítala v roce 1940 asi jen 20-30 kusů.[12] V roce 1947 byl zakázán jejich lov a počet tygrů vystoupal na přibližně 120 kusů v roce 1970.[11] V roce 1992 v horách Sichote-Aliň žilo 250 kusů, do roku 2004 vzrostla populace na 350 kusů a v roce 2015 se pohybovala okolo 560 jedinců.[13] Populace tygra amurského v Číně se zvýšila z minimálně 26 v roce 2015[14] na více než 60 v roce 2022.[15] Odhaduje se, že v pohoří Čchang-paj (Pektu) na pomezí Mandžuska a Koreje jich ještě žije asi 20 kusů.[16]

Potrava

Tygr ussurijský v zoo v Colchesteru

Zatímco na jedné kořisti se muže živit i více tygrů, samotný lov je individuální záležitostí. Tygr ussurijský se obvykle setkává s potenciální kořistí při obchůzkách svého domovského areálu a lovecké akce tedy bývají rozmístěny poměrně rovnoměrně po tygřím teritoriu.[11] Asi z 85 % se živí divokými prasaty a jelení zvěří (jelen sika, srnec a Wapiti),[17] loví také losy a goraly.[18] V případě nutnosti loví i menší savce, jako jsou jezevci, vydry, kuny[17] a nepohrdne ani rybami.[10] Rád plave a dokáže přeplavat i široké řeky nebo mořské úžiny.

V potravě tygrů ussurijských hrají významnou roli medvědi (více než 2 % veškeré kořisti). Publikovaná studie o vztazích mezi tygry a medvědy v přírodní rezervaci Sichote-Aliň uvádí, že v letech 1992–2013 byl mezi nalezenými tygry zabitými medvědy hnědými pouze jeden tří- až čtyřletý samec, zbytek byly samice a medvíďata. U medvědů ušatých, které ulovili tygři, zjevně na pohlaví a věku nezáleželo.[19]

Kořist tygr zkonzumuje buď na místě, kde došlo k usmrcení, nebo ji odtáhne na nové místo. Někdy přetáhne kořist na nové místo i několikrát.[11] Kořist ale nikdy nezakrývá listím nebo sněhem.[20]

Tygr ussurijský je vrcholovým predátorem, kromě člověka nemá přirozeného nepřítele. Potravních konkurentů má ale několik, především to je vlk a levhart. Vlky a levharty ve svém teritoriu pronásleduje a má-li příležitost, zabíjí je. Přestože dokumentovat konkurenční interakce mezi velkými masožravci je relativně obtížné, bylo v Rusku popsáno devět případů predace tygrů na vlcích,[21][22][23][24] tři na levhartech i jeden případ zabití rysa.[25] Mezi tygry a vlky existuje inverzní vztah.[21] Tento vztah je pravděpodobně alespoň částečně důsledkem již zmíněné přímé predace. Například mladá tygřice vypuštěná v roce 2014 do oblasti bez jiných tygrů, zabila několik vlků během prvního roku po vypuštění.[22] Na druhé straně, není jasné, zda tygři snižují také počty rysů a levhartů mandžuských.[25] Současný růst počtu tygrů a levhartů v národním parku „Země leoparda“, naopak naznačuje, že tomu tak není. Park „Země leoparda“ je domovem většiny divoké populace levharta mandžuského a také velké skupiny tygra ussurijského. V roce 2021 bylo v tomto národním parku zaznamenáno asi 100 levhartů a 31 tygrů. V tomto roce měl přitom národní park „Země leoparda“ nejvyšší hustotu tygrů mezi rezervacemi a národními parky Ruska.[26]

Rozmnožování

Tygřice Sungari s jedním ze svých koťat v zoo v americkém městě Buffalo

Doba rozmnožování není vázána na určité roční období. V přírodní rezervaci Sichote-Aliň dochází k hledání partnerů a k páření nejčastěji v březnu až květnu s odpovídajícím termínem porodů ke konci léta.[27] Samice se častokrát vydává sama na cesty a hledá partnera. Tygři se páří opakovaně a zůstávají po celou dobu říje pohromadě.[28] Tygřice je březí v průměru 104 až 106 dní. Gravidita ve většině případů netrvá méně než 96 dní a déle než 111 dní. Obvykle se narodí 2 nebo 3 mláďata. Výjimečně může být jen jedno mládě nebo ještě výjimečněji pět nebo dokonce i šest mláďat. V přírodě však nikdy tygřice neodchovají více než tři nebo maximálně čtyři mláďata.[10] Mladí tygři sibiřští se osamostatňují ve věku 17 až 20 měsíců.[27]

Přestože je tygr samotář a své teritorium před ostatními jedinci stejného pohlaví hájí, tak není nespolečenský. V roce 2014 byla porvé vyfotografována rodina tygrů amurských. Na sérii záběrů jsou zobrazeni samec, samice a tři mláďata jdoucí kolem fotopasti v národním parku Udegejská legenda.[29]

Zajímavost

Tygr ussurijský jménem „Hodori“ byl vybrán jako maskot Olympijských her v Soulu v roce 1988 v Jižní Koreji.

Reintrodukce

Již několik nalezených mláďat sibiřských tygrů bylo úspěšně vráceno do volné přírody. Asi pětiměsíční osiřelé mládě sibiřského tygra bylo zachráněno v Přímořském kraji v únoru 2012. Mladá samice, pojmenovaná Zoluška, byla v květnu 2013 vypuštěna zpět do přírody v Židovské autonomní oblasti. V roce 2015 porodila v národním parku Bastak dvě mláďata. Zoluška se tak stala prvním rehabilitovaným sibiřským tygrem, který se úspěšně rozmnožil ve volné přírodě.[30][31]

Chov v zoo

V zajetí žije více tygrů než ve volné přírodě. V zoologických zahradách na celém světě je chováno přes 1000 tygrů, kteří se poměrně dobře množí. V evropských zoo sdružených do EAZA (v rámci Evropského záchovného programu) jich bylo v létě 2019 chováno přibližně 240.[32] U člověkem odchovaných velkých šelem je jen malá šance, že se je podaří vrátit do přírody, protože již ztratily strach z lidí a schopnost samostatně lovit.

Zatímco v přírodě se zpravidla dožívají maximálně 10 let, v lidské péči žijí výrazně déle – až 17 let.[33]

V Česku chovají tygry ussurijské nejen tradiční zoologické zahrady sdružené v UCSZOO, ale také menší zařízení[34]:

Chov v Zoo Praha

Chov tygra ussurijského v Zoo Praha započal již ve 40. letech 20. století.[37] Pravděpodobně prvním jedincem (není zcela zřejmé poddruhové určení) byl samec Franz. První jasně potvrzený tygr ussurijský byl ale až v roce 1953 (samice Máša). Chovný pár Amur a Ťapka přišel z volné přírody o dva roky později. První odchov se podařil v roce 1961.[38] Na sklonku roku 1989 přišel do zoo ve věku půl roku samec Ligar, který uhynul v roce 2004.[33] Dlouholetým symbolem tygrů v Zoo Praha byl samec Priam, kterému se však říkalo Assuri, respektive po domácku Asík.[39] Narodil se 14. 7. 1987. Kvůli komplikacím v jeho odchovu musel jít na umělý odchov u chovatelky. Přes určité zdravotní problémy v dětství dospěl a stal se otcem několika mláďat. Krátkodobý pobyt v Olomouci mu po pokousání samicí přivodil kulhání, které nešlo operativně odstranit[39], a tak jej všichni návštěvníci mohli bezpečně rozpoznat právě podle chůze. Asík uhynul v úctyhodném věku devatenácti let.[40] V roce 2016 pak uhynul samec Xeron, taktéž několiknásobný otec napříč evropskými zoo.[5]

V roce 2016 byly mj. chovány dvě samice. Od roku 2004 je to samice Marylei z Kanady. V říjnu 2016 byla ze Zoo Ostrava dovezena poslední tamní samice tygra ussurijského Mája.[41]. Ke konci roku 2017 i 2018 byl chován samec a samice.[42][43] V květnu 2019 byla z německé Zoo Duisburg dovezena samice.[44] Jmenuje se Arila a do expozičního výběhu byla prvně vpuštěna na počátku srpna 2019. Doplnila tak pár k samci Rádžovi po úhynu staré samice.[32]

Dosud se podařilo odchovat přes padesát mláďat.[5]

Tygry ussurijské je možné pozorovat v horní části zoo, v rámci expozičního celku Severský les; konkrétně ve zrekonstruované expozici, která svou současnou podobu získala letech 2004–2005. Nechybí v něm vodní kaskáda či jezírko.[37]

Galerie

  • Ussurijský tygr
    Ussurijský tygr
  • Tygr ussurijský v berlínské zoo
    Tygr ussurijský v berlínské zoo
  • Hlava tygra
    Hlava tygra
  • Ležící tygři v Zoo Landau
    Ležící tygři v Zoo Landau
  • Mládě hrající si ve sněhu (Zoo v Buffalo)
    Mládě hrající si ve sněhu (Zoo v Buffalo)
  • Tygři ussurijští ve vodě (Zoo Schönbrunn)
    Tygři ussurijští ve vodě (Zoo Schönbrunn)

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22].
  2. ↑ a b c MAZÁK, Vratislav. Der Tiger Panthera tigris. 4., unveränd. Aufl., Nachdr. der 3. Aufl. von 1983. vyd. Magdeburg: [s.n.] 228 S s. Dostupné online. ISBN 978-3-89432-759-0, ISBN 3-89432-759-6. OCLC 75668491 
  3. ↑ LUO, Shu-Jin; KIM, Jae-Heup; JOHNSON, Warren E. Phylogeography and Genetic Ancestry of Tigers (Panthera tigris). PLoS Biology. 2004-12-07, roč. 2, čís. 12, s. e442. Dostupné online [cit. 2022-09-11]. ISSN 1545-7885. DOI 10.1371/journal.pbio.0020442. PMID 15583716. (anglicky) 
  4. ↑ WILTING, Andreas; COURTIOL, Alexandre; CHRISTIANSEN, Per. Planning tiger recovery: Understanding intraspecific variation for effective conservation. Science Advances. 2015-06-05, roč. 1, čís. 5, s. e1400175. Dostupné online [cit. 2022-09-11]. ISSN 2375-2548. DOI 10.1126/sciadv.1400175. PMID 26601191. (anglicky) 
  5. ↑ a b c http://zoomagazin.cz/po-stopach-tygru-sibirsti-kralove/
  6. ↑ With love, from the Amur tiger - Tendua - Association for biodiversity conservation. www.tendua.org [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ THE AMUR TIGER PROGRAMME. programmes.putin.kremlin.ru [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ TIEN, Caroline. Rare 500 pound tiger caught on camera attacking Chinese villager captured. Newsweek [online]. 2021-04-28 [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ HERÁŇ, Ivan. Materiály ze zoologického oddělení Národního muzea v Praze. - IV. Kostry jedinců blízkých horní věkové hranici druhu: Carnivora. Lynx. 1988, roč. 24, s. 87 - 92. ISSN 0024-7774. 
  10. ↑ a b c MAZÁK, Vratislav. Velké kočky a gepardi. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. 192 s. S. 128, 136, 139, 140. 
  11. ↑ a b c d YUDAKOV, Anatoly; NIKOLAEV, Igor. Winter Ecology of the Amur Tiger Based Upon Observations in West-Central Skihote-Alin Mountains 1970–1973, 1996–2010, 2nd Revised Edition. Managing Editor E. N Matyushkin, Translated from Russian by M. Jones and J. C. Slaght, English Editors D. G. Miquelle and J. C. Slaght.. Vladivostok, Russia: Dalnauka, 2012. 199 s. ISBN 978-5-8044-1333-1. S. 32, 124, 142, 143. 
  12. ↑ KAPLANOV, Lev. Tigr, izjubr, los.. Moskva: Mosk. Obšč. Ispyt. Prirody, 1948. S. 18–45. 
  13. ↑ Sex imbalance as endangered Siberian tigers show signs of recovery. siberiantimes.com [online]. [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ WANG, Tianming; FENG, Limin; MOU, Pu. Amur tigers and leopards returning to China: direct evidence and a landscape conservation plan. Landscape Ecology. 2016-03, roč. 31, čís. 3, s. 491–503. Dostupné online [cit. 2022-09-19]. ISSN 0921-2973. DOI 10.1007/s10980-015-0278-1. (anglicky) 
  15. ↑ ZHENG, Li; REGENSTEIN, Joe Mac; JIANG, Lianzhou. The Amur tiger needs transborder protection. Science. 2022-08-19, roč. 377, čís. 6608, s. 826–826. Dostupné online [cit. 2022-09-19]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.ade0807. (anglicky) 
  16. ↑ http://www.rent1212.estranky.cz/clanky/tygr.html
  17. ↑ a b KERLEY, Linda L.; MUKHACHEVA, Anna S.; MATYUKHINA, Dina S. A comparison of food habits and prey preference of Amur tiger ( Panthera tigris altaica ) at three sites in the Russian Far East. Integrative Zoology. 2015-07, roč. 10, čís. 4, s. 354–364. Dostupné online [cit. 2022-08-06]. DOI 10.1111/1749-4877.12135. (anglicky) 
  18. ↑ HAYWARD, M. W.; JĘDRZEJEWSKI, W.; JÊDRZEJEWSKA, B. Prey preferences of the tiger P anthera tigris. Journal of Zoology. 2012-03, roč. 286, čís. 3, s. 221–231. Dostupné online [cit. 2022-08-06]. ISSN 0952-8369. DOI 10.1111/j.1469-7998.2011.00871.x. (anglicky) 
  19. ↑ SERYODKIN, I. V.; MIQUELLE, D. G.; GOODRICH, J. M. Interspecific Relationships between the Amur Tiger (Panthera tigris altaica) and Brown (Ursus arctos) and Asiatic Black (Ursus thibetanus) Bears. Biology Bulletin. 2018-12-01, roč. 45, čís. 8, s. 853–864. Dostupné online [cit. 2022-08-01]. ISSN 1608-3059. DOI 10.1134/S1062359018080149. (anglicky) 
  20. ↑ PIKUNOV, Dmitry; MIQUELLE, Dale. A FIELD GUIDE TO ANIMAL TRACKS OF THE FAR EAST. Vladivostok: Дальнаука, 2004. 96 s. ISBN 5-8044-0487-3. S. 10. 
  21. ↑ a b Miquelle, Dale & Stephens, Philip & Smirnov, E.N. & Goodrich, John & Zaumyslova, O.Yu & Myslenkov, A.I.. (2005). Tigers and Wolves in the Russian Far East: Competitive Exclusion, Functional Redundancy and Conservation Implications.
  22. ↑ a b Kastrikin V.A., Parilov M.P., Kochetkov D.N., Antonov A.I., Sonin P.L., Blidchenko E.Yu., Yachmennikova A.A., Naidenko S.V., Hernandez-Blanco J.A., Chistopolova M.D., Rozhnov V.V. (2015) THE INFLUENCE OF TIGER (PANTHERA TIGRIS ALTAICA) REINTRODUCTION ON THE WOLF (CANIS LUPUS) GROUPS IN THE KHINGANSKI RESERVE. Proceedings of international workshop on the rehabilitation and reintroduction of large carnivores 25-27 November 2015. Ì: KMK Scientific Press, 160 p.
  23. ↑ Центр Амурский тигр. Центр Амурский тигр [online]. [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. 
  24. ↑ Заповедное Приамурье. www.zapovedamur.ru [online]. [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b PETRUNENKO, Yuri K.; POLKOVNIKOV, Ivan L.; GILBERT, Martin. First recorded case of tiger killing Eurasian lynx. European Journal of Wildlife Research. 2016-06, roč. 62, čís. 3, s. 373–375. Dostupné online [cit. 2022-08-13]. ISSN 1612-4642. DOI 10.1007/s10344-016-1007-z. (anglicky) 
  26. ↑ leopard-land.ru [online]. [cit. 2022-08-19]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b KERLEY, Linda. Reproductive parameters of wild female Amur (Siberian) tigers (Panthera tigris altaica). S. 288–298. JOURNAL OF MAMMALOGY [online]. Oxford Academic, 2003-02-28 [cit. 2022-08-29]. S. 288–298. Dostupné online. 
  28. ↑ Archivovaná kopie. www.zoodvorec.cz [online]. [cit. 2017-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-10. 
  29. ↑ JOURNAL, Men's. First photos taken of entire Amur tiger family [online]. [cit. 2022-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ A “Cinderella” story in tiger conservation. World Wildlife Fund [online]. [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Амурская тигрица Золушка. История спасения [online]. [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (rusky) 
  32. ↑ a b Zoo Praha má novou tygřici. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b V pražské zoo uhynul tygr ussurijský | Radio Praha. www.radio.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-25]. 
  34. ↑ www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online. 
  35. ↑ http://www.ringelland.cz/otygrech.html
  36. ↑ http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/video-tygr-v-jesenikach-roztomile-mlade-se-zabydluje-v-horske-vsi-20160408.html
  37. ↑ a b 2005 - Expozice tygrů ussurijských. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-05-25]. 
  38. ↑ Tygr ussurijský - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b Asík - 19 let. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-05-25]. 
  40. ↑ Návštěvní kniha. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-25. 
  41. ↑ Zoo Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online. 
  42. ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  43. ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  44. ↑ Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Tygr
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tygr_ussurijský&oldid=21691912“