Pačule obecná: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Přepracování |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Pačule obecná |
| jméno = Pačule obecná |
||
| obrázek = Pogostemon cablin 001.jpg |
| obrázek = Pogostemon cablin 001.jpg |
||
| popisek = Pačule obecná (''Pogostemon |
| popisek = Pačule obecná (''Pogostemon cablin'') |
||
| velikost obrázku = 258px |
|||
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') |
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') |
||
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') |
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') |
||
| Řádek 12: | Řádek 11: | ||
| rod = [[pačule]] (''Pogostemon'') |
| rod = [[pačule]] (''Pogostemon'') |
||
| binomické jméno = Pogostemon cablin |
| binomické jméno = Pogostemon cablin |
||
| druh popsal = [[George Bentham|Benth.]], 1848 |
| druh popsal = ([[Francisco Manuel Blanco|Blanco]]) [[George Bentham|Benth.]], 1848 |
||
| synonyma = |
|||
* ''Pogostemon patchouli'' |
|||
* brvitec pačulovitý |
|||
}} |
}} |
||
[[Soubor:Pogostemon cablin kz02.jpg|náhled|Listy]] |
|||
'''Pačule obecná''' (''Pogostemon cablin'') je tropická [[bylina]] z čeledi [[hluchavkovité|hluchavkovitých]], dorůstající výšky okolo 70 cm. [[Květ]]y jsou malé, světle růžové-bílé. Rostlina pochází z tropických oblastí [[Asie]] a nyní je rozsáhle pěstována zejména v [[Čína|Číně]], [[Indie|Indii]], [[Indonésie|Indonésii]], [[Malajsie|Malajsii]], na [[Filipíny|Filipínách]] a ve [[Vietnam]]u. |
|||
'''Pačule obecná''' (''Pogostemon cablin'') je teplomilná, [[trvalka|vytrvalá]], [[polokeř]]ovitý rostlina vysoká 50 až 120 cm jež [[kvetení|kvete]] větším počtem drobných, nafialovělých [[květ]]ů ve vzpřímených válcovitých [[květenství]]ch. Pěstuje se pro silně vonný olej získávaný ze suchých [[list]]ů a používaný v kosmetice a lidovém léčitelství. Olej je součástí mnoha [[parfém]]ů a má silně hojivé, antiseptické a sedativní účinky. Listy jsou začerstva téměř bez vůně, usušené však silně páchnou [[pižmo|pižmem]], obsahují vonné [[silice]] - olej pačuli (oleum patschuly). Výraz pačuli je odvozen ze dvou [[tamilština|tamilských]] slov, kde „patchai“ značí zelený a „ellai“ list. |
|||
Vůně pačuli je silná, proto je používána již po staletí v [[parfém]]ech. Využívá se k tvorbě [[vůně]] také pro výrobky jako papírové ručníky, prací prostředky, osvěžovače vzduchu a různé vonné tyčinky. Olej se získává z vysušených fermentovaných [[list]]ů. |
|||
Pochází z [[tropický podnebný pás|tropických]] oblastí [[Indický subkontinent|Indického subkontinentu]], ([[Srí Lanka]]), [[Jihovýchodní Asie|Jihovýchodní Asie]] ([[Malajsie]], [[Filipíny]], [[Sumatra]], [[Jáva]], [[Borneo]], [[Sulawesi]], [[Malé Sundy]]) a z [[Nová Guinea|Nové Guineje]]. Postupně byla rozšířena do mnoha zemí a nyní volně roste v přírodě [[Čína|Číny]], [[Vietnam]]u, [[Thajsko|Thajska]] a na některých ostrovech v [[Tichý oceán|Pacifiku]] i v [[Karibik]]u.<ref name = dendro>{{Citace elektronické monografie | titul = Dendrologie.cz: Pačule obecná | url = http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=5&id=16948 | datum aktualizace = 2006-12-31 | datum přístupu = 2021-04-24 | vydavatel = Petr Horáček a J. Mencl | jazyk = cs}}</ref><ref name = prosea>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Oyen | jméno = L. P. A. | titul = Pogostemon cablin | url = https://uses.plantnet-project.org/en/Pogostemon_(PROSEA) | datum přístupu = 2021-04-24 | vydavatel = Plant Resources of South-East Asia, Network Office Europe, Wageningen University, NL | jazyk = en}}</ref><ref name = kew>{{Citace elektronické monografie | titul = POWO: Pogostemon cablin | url = http://www.plantsoftheworldonline.org/?q=Pogostemon+cablin | datum aktualizace = 2021 | datum přístupu = 2021-04-24 | vydavatel = Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK | jazyk = en}}</ref> |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
== Ekologie == |
|||
{{Pahýl}} |
|||
Rostlina vlhkých tropů, nejčastěji roste v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 1000 až 2000 m v oblastech s průměrnými ročními srážkami 2200 až 1600 mm, kde období sucha netrvá déle než tři měsíce. Nejlépe se ji daří při průměrných teplotách v rozmezí 23 až 28 °C, avšak toleruje i teploty od 16 po 32 °C, snese krátkodobý pokles k 5 °C, ale nepřežije mráz. Pro optimální růst potřebuje slunné místo s výživnou, vlhkou ale odvodněnou půdou, která může být slabě [[jíl]]ovitá a její [[pH]] se pohybuje od 6 po 6,5. Nesnese podmáčenou půdu, po třech až čtyřech dnech s [[kořen]]y ve stojící vodě rostlina uhyne. Počet [[chromozom]]ů 2n = 32 nebo 64.<ref name = dendro/><ref name = prosea/><ref name = china>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Li | jméno = Xi-wen | příjmení2 = Hedge | jméno2 = Ian C. | titul = Flora of China: Pogostemon cablin | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200020033 | datum přístupu = 2021-04-24 | vydavatel = Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA | jazyk = en}}</ref><ref name = scielo>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Chen | jméno = Ying | příjmení2 = Wu | jméno2 = You-Gen | příjmení3 = Xu | jméno3 = Yan et al. | titul = Dynamic accumulation of sesquiterpenes in essential oil of Pogostemon cablin | periodikum = Revista Brasileira de Farmacognosia | url = http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S0102-695X2014000600626 | datum vydání = 2014-12 | ročník = 24 | číslo = 6 | strany = 626-634 | datum přístupu = 2021-04-24 | vydavatel = ScienceDirect, Elsevier, Amsterdam, Netherland | issn = 0102-695X | jazyk = en}}</ref> |
|||
== Popis == |
|||
[[Stálezelená rostlina|Stálezelený]] [[polokeř]] vysoký 50 až 120 cm se vzpřímenými, chlupatými, [[bylina|bylinnými]], mírně čtyřhrannými [[lodyha]]mi. Jsou porostlé tenkými, vstřícnými, křižmostojnými [[list]]y s [[řapík]]y 1 až 6 cm dlouhými, které mívají široce vejčité až srdčité [[čepel listová|čepele]] dlouhé 5 až 10 cm a široké 3 až 6 cm. U báze jsou klínovité, na vrcholu tupé či zašpičatělé, po okraji jednoduše nebo dvojitě pilovité, zpeřená [[žilnatina (botanika)|žilnatina]] mívá asi pět párů žilek, svrchní strana je řídce [[trichom|chlupatá]] a tmavší než na spodní, hustě chlupatá. |
|||
V listech se vyskytují dva typy olejových žláz, jedny jsou pro [[trichom|chlupy]] na pokožce (běžné u rostlin čeledi [[hluchavkovité|hluchavkovitých]]) a druhé [[mezofyl]]ové, které mají [[výměšek|sekreční]] buňky asi dvojnásobně větší. [[Buňka]] s velkým [[buněčné jádro|jádrem]] a hustou [[cytoplazma|cytoplazmou]] je obklopena [[kutikula|kutikulou]], vzniklý olej je obsažen mezi [[buněčná stěna|buněčnou stěnou]] a kutikulou. Buňka je umístěna u [[cévní svazek|cévního svazku]] sestávajícího z [[xylém|xylémových]] a [[floém|floémových]] prvků. |
|||
[[Květ]]y jsou bílé až nafialovělé a vyrůstají z [[paždí]] listů v chlupatých, 15 až 30 cm dlouhých, hustých, válcovitých, [[klas]]ovitých [[lichopřeslen]]ech s 10 a více květy. Jsou [[hermafrodit|oboupohlavné]], mají [[stopka|stopky]] 1 až 2 cm dlouhé, 8 mm vejčité až kopinaté [[listen|listeny]] a nitkovité [[listen|listence]]. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je pětizubý, oboustranně chlupatý, trubkovitý, asi 6 mm velký, po odkvětu se zvětšuje a neopadává. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je bílá, levandulově modrá nebo světle fialová, trubkovitá, asi 1 cm dlouhá, [[pysk (květ)|dvoupyská]], horní třílaločný pysk je fialový a po okraji bílý, spodní pysk je celistvý, bílý. [[Tyčinka (botanika)|Dvojmocné tyčinky]] jsou čtyři, jejich bílé nitky jsou dlouhé asi 8 mm a kulovité [[prašník]]y s [[pyl|trikolporátním pylem]] vystupují z koruny. [[Pestík]] velký asi 12 mm je světle fialový a na 6 mm [[čnělka|čnělce]] má dvouklanou [[blizna|bliznu]] s velkými laloky. Květy produkující [[nektar]] jsou [[opylení|opylovány]] [[hmyz]]em. |
|||
[[Plod (botanika)|Plody]] jsou čtyři eliptické [[tvrdka|tvrdky]] sedící ve vytrvalém kalichu. Tvrdka ([[semeno]]) je velká 0,5 až 1 mm a má tmavý povrch síťovitě pokrytý tečkami. Semena lze získat obvykle jen z [[planě rostoucí rostlina|planě rostoucích rostlin]].<ref name = dendro/><ref name = prosea/><ref name = china/><ref name = scielo/><ref name = fern>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Fern | jméno = Ken | příjmení2 = Fern | jméno2 = Ajna | titul = Useful Tropical Plants: Pogostemon cablin | url = http://tropical.theferns.info/viewtropical.php?id=Pogostemon+cablin | datum přístupu = 2021-04-24 | vydavatel = Ken Fern, Useful Tropical Plants Database | jazyk = en}}</ref> <ref name = onlin>{{Citace elektronického periodika | příjmení = van Beek | jméno = Teris A. | příjmení2 = Joulain | jméno2 = Daniel | titul = The essential oil of patchouli Pogostemon cablin | periodikum = Flavour and Fragrance Journal | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/ffj.3418 | datum vydání = 2017-10-26 | ročník = 33 | číslo = 1 | strany = 6-51 | datum přístupu = 2021-04-24 | vydavatel = Wiley Online Library, John Wiley & Sons, Inc. Hoboken, NJ, USA | issn = 1099-1026 | jazyk = en}}</ref><ref name = mdpi>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Swamy | jméno = Mallappa Kumara | příjmení2 = Sinniah | jméno2 = Uma Rani | titul = A Comprehensive Review on the Phytochemical Constituents and Pharmacological Activities of Pogostemon cablin | periodikum = Molecules | url = https://www.mdpi.com/1420-3049/20/5/8521/htm#B24-molecules-20-08521 | datum vydání = 2015-05-12 | ročník = 20 | číslo = 5 | strany = 8521-8547 | datum přístupu = 2021-04-24 | vydavatel = Universiti Putra Malaysia, Serdang, Selangor, Malaysia | jazyk = en}}</ref> |
|||
== Rozmnožování == |
|||
Rostliny pěstované v kultivaci semena téměř netvoří, množí se [[vegetativní rozmnožování|vegetativně]] [[řízkování|řízky]], které bývají 5 až 10 cm dlouhé a odebírají se ze středních částí polovyzrálých stonků, případně se používají dlouhé 10 až 12 cm se třemi nebo čtyřmi [[uzlina]]mi a koncovým [[pupen]]em. Po zakořenění se za měsíc rozsazují do květináčů a následně se vysazují na stanoviště ve [[spon]]u 60 × 60 cm. Při velkovýrobě se někdy sází po třech řízky dlouhé 15 až 20 cm přímo na trvalé stanoviště a později se vyjednotí.<ref name = prosea/><ref name = fern/> |
|||
== Využití == |
|||
Listy se získávají ještě před případným rozvinutím květů. První sklizeň obvykle probíhá za šest až sedm měsíců po výsadbě, další intervaly jsou kratší, dva až tři měsíce; rostliny se přitom ostříhají ve výšce asi 15 cm nad zemí. Největší výnos je z první sklizně, asi 1 t/ha usušených listů, při následných to bývá 0,5 až 1 t/ha. Rostliny se takto využívají po dva až tři roky, pak výnos klesá a nahrazují se novými. Získané listy se i se stonky suší ve stínu na dřevěných regálech nebo betonové podlaze po dva až pět dnů při teplotě do 40 °C, po usušení se listy od stonků oddělí. |
|||
Následně jsou, již ve výrobnách oleje, slabě navlhčené, krátce [[kvašení|fermentované]] a dlouze sušené. Při následné parní [[destilace|destilaci]] se umístí na mřížky nad zahřívanou vodní hladinou a z jímané páry se oddělí požadovaný olej. Výnos a kvalita oleje jsou mimo jakosti listů ovlivněné délkou sušení, způsobem fermentace i destilace. Průměrně se z 1 ha [[plantáž]]e získá okolo 50 kg oleje, což je nahnědlá, olejovitá, viskózní tekutina se sladce bylinnou, kořeněnou a zemitou, dřevitě-balzamickou vůni. Hlavními chemickými složkami oleje jsou pačuli alkohol, guajen, pačulen a seychellen. Nejkvalitnější olej se získává z nenavlhlých listů sklízených v období dešťů, nejhorší z listů vlhkých po dešti nebo po ranní rose. |
|||
Obsažené vonné látky slouží jako fixátor vůně. Používá se v parfémech a mýdlech, stejně jako repelent i pro přehlušení zápachu konzervačních látek užívaných například proti plísním. Používá se i v [[aromaterapie|aromaterapii]] jako lék k relaxací a při [[migréna|migréně]] k odstranění nevolnosti a bolesti hlavy, proti ekzému, akné, zlepšuje hojení ran i odpuzuje hmyz, hlavně moly a komáry. Samotná vůně působí těžce, ale v parfémových kompozicích působí většinou svěže. Olej bývá také součásti [[kadidlo|obětního kadidla]]. |
|||
[[Silice|Éterický olej]] (nazývaný „pačuli“) [[destilace|vydestilovaný]] z pačule obecné v průměru obsahuje tyto hlavní látky: |
|||
26,7 % pačuli alkoholu, 16,7 % α-bulnesenu, 13,5 % α-guaienu, 8,8 % seychellenu, 4,5 % α-patchoulenu, 4,2 % β-karyofylenu, 2,4 % 5-cadinen, 2,3 % pogostolu, 2,0 % β-patchoulenu, 0,9 % karyofylenoxidu, 0,8 % norpatchoulenolu, 0,7 % p-elemenu, 0,4 % α-gurjunenu, 0,3 % β-pinenu, 0,3 % 1,10-epoxy-a-bulnesenu, 0,2 % cykloseychellenu, 0,1 % α-pinenu, 0,1 % 1,5-epoxy-α-guaienu a další.<ref name = prosea/><ref name = onlin/><ref name = mdpi/><ref name = parf>{{Citace elektronické monografie | titul = Pačule obecná | url = https://www.parfumanie.cz/clank-02-27y/neni-paculi-jako-paculi:a118.htm | datum aktualizace = 2017-02-27 | datum přístupu = 2021-04-24 | vydavatel = Parfumanie.cz | jazyk = cs}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
| ⚫ | |||
* {{Commonscat}} |
|||
| ⚫ | |||
{{taxonbar}} |
{{taxonbar}} |
||
{{Portály|Rostliny}} |
{{Portály|Rostliny}} |
||
[[Kategorie:Hluchavkovité]] |
[[Kategorie:Hluchavkovité]] |
||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] |
[[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] |
||
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] |
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] |
||
[[Kategorie:Flóra Papuasie]] |
[[Kategorie:Flóra Papuasie]] |
||
| ⚫ | |||
Verze z 24. 4. 2021, 11:52
 Pačule obecná | |
|---|---|
 Pačule obecná (Pogostemon cablin) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Rod | pačule (Pogostemon) |
| Binomické jméno | |
| Pogostemon cablin (Blanco) Benth., 1848 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pačule obecná (Pogostemon cablin) je teplomilná, vytrvalá, polokeřovitý rostlina vysoká 50 až 120 cm jež kvete větším počtem drobných, nafialovělých květů ve vzpřímených válcovitých květenstvích. Pěstuje se pro silně vonný olej získávaný ze suchých listů a používaný v kosmetice a lidovém léčitelství. Olej je součástí mnoha parfémů a má silně hojivé, antiseptické a sedativní účinky. Listy jsou začerstva téměř bez vůně, usušené však silně páchnou pižmem, obsahují vonné silice - olej pačuli (oleum patschuly). Výraz pačuli je odvozen ze dvou tamilských slov, kde „patchai“ značí zelený a „ellai“ list.
Pochází z tropických oblastí Indického subkontinentu, (Srí Lanka), Jihovýchodní Asie (Malajsie, Filipíny, Sumatra, Jáva, Borneo, Sulawesi, Malé Sundy) a z Nové Guineje. Postupně byla rozšířena do mnoha zemí a nyní volně roste v přírodě Číny, Vietnamu, Thajska a na některých ostrovech v Pacifiku i v Karibiku.[1][2][3]
Ekologie
Rostlina vlhkých tropů, nejčastěji roste v nadmořské výšce 1000 až 2000 m v oblastech s průměrnými ročními srážkami 2200 až 1600 mm, kde období sucha netrvá déle než tři měsíce. Nejlépe se ji daří při průměrných teplotách v rozmezí 23 až 28 °C, avšak toleruje i teploty od 16 po 32 °C, snese krátkodobý pokles k 5 °C, ale nepřežije mráz. Pro optimální růst potřebuje slunné místo s výživnou, vlhkou ale odvodněnou půdou, která může být slabě jílovitá a její pH se pohybuje od 6 po 6,5. Nesnese podmáčenou půdu, po třech až čtyřech dnech s kořeny ve stojící vodě rostlina uhyne. Počet chromozomů 2n = 32 nebo 64.[1][2][4][5]
Popis
Stálezelený polokeř vysoký 50 až 120 cm se vzpřímenými, chlupatými, bylinnými, mírně čtyřhrannými lodyhami. Jsou porostlé tenkými, vstřícnými, křižmostojnými listy s řapíky 1 až 6 cm dlouhými, které mívají široce vejčité až srdčité čepele dlouhé 5 až 10 cm a široké 3 až 6 cm. U báze jsou klínovité, na vrcholu tupé či zašpičatělé, po okraji jednoduše nebo dvojitě pilovité, zpeřená žilnatina mívá asi pět párů žilek, svrchní strana je řídce chlupatá a tmavší než na spodní, hustě chlupatá.
V listech se vyskytují dva typy olejových žláz, jedny jsou pro chlupy na pokožce (běžné u rostlin čeledi hluchavkovitých) a druhé mezofylové, které mají sekreční buňky asi dvojnásobně větší. Buňka s velkým jádrem a hustou cytoplazmou je obklopena kutikulou, vzniklý olej je obsažen mezi buněčnou stěnou a kutikulou. Buňka je umístěna u cévního svazku sestávajícího z xylémových a floémových prvků.
Květy jsou bílé až nafialovělé a vyrůstají z paždí listů v chlupatých, 15 až 30 cm dlouhých, hustých, válcovitých, klasovitých lichopřeslenech s 10 a více květy. Jsou oboupohlavné, mají stopky 1 až 2 cm dlouhé, 8 mm vejčité až kopinaté listeny a nitkovité listence. Kalich je pětizubý, oboustranně chlupatý, trubkovitý, asi 6 mm velký, po odkvětu se zvětšuje a neopadává. Koruna je bílá, levandulově modrá nebo světle fialová, trubkovitá, asi 1 cm dlouhá, dvoupyská, horní třílaločný pysk je fialový a po okraji bílý, spodní pysk je celistvý, bílý. Dvojmocné tyčinky jsou čtyři, jejich bílé nitky jsou dlouhé asi 8 mm a kulovité prašníky s trikolporátním pylem vystupují z koruny. Pestík velký asi 12 mm je světle fialový a na 6 mm čnělce má dvouklanou bliznu s velkými laloky. Květy produkující nektar jsou opylovány hmyzem.
Plody jsou čtyři eliptické tvrdky sedící ve vytrvalém kalichu. Tvrdka (semeno) je velká 0,5 až 1 mm a má tmavý povrch síťovitě pokrytý tečkami. Semena lze získat obvykle jen z planě rostoucích rostlin.[1][2][4][5][6] [7][8]
Rozmnožování
Rostliny pěstované v kultivaci semena téměř netvoří, množí se vegetativně řízky, které bývají 5 až 10 cm dlouhé a odebírají se ze středních částí polovyzrálých stonků, případně se používají dlouhé 10 až 12 cm se třemi nebo čtyřmi uzlinami a koncovým pupenem. Po zakořenění se za měsíc rozsazují do květináčů a následně se vysazují na stanoviště ve sponu 60 × 60 cm. Při velkovýrobě se někdy sází po třech řízky dlouhé 15 až 20 cm přímo na trvalé stanoviště a později se vyjednotí.[2][6]
Využití
Listy se získávají ještě před případným rozvinutím květů. První sklizeň obvykle probíhá za šest až sedm měsíců po výsadbě, další intervaly jsou kratší, dva až tři měsíce; rostliny se přitom ostříhají ve výšce asi 15 cm nad zemí. Největší výnos je z první sklizně, asi 1 t/ha usušených listů, při následných to bývá 0,5 až 1 t/ha. Rostliny se takto využívají po dva až tři roky, pak výnos klesá a nahrazují se novými. Získané listy se i se stonky suší ve stínu na dřevěných regálech nebo betonové podlaze po dva až pět dnů při teplotě do 40 °C, po usušení se listy od stonků oddělí.
Následně jsou, již ve výrobnách oleje, slabě navlhčené, krátce fermentované a dlouze sušené. Při následné parní destilaci se umístí na mřížky nad zahřívanou vodní hladinou a z jímané páry se oddělí požadovaný olej. Výnos a kvalita oleje jsou mimo jakosti listů ovlivněné délkou sušení, způsobem fermentace i destilace. Průměrně se z 1 ha plantáže získá okolo 50 kg oleje, což je nahnědlá, olejovitá, viskózní tekutina se sladce bylinnou, kořeněnou a zemitou, dřevitě-balzamickou vůni. Hlavními chemickými složkami oleje jsou pačuli alkohol, guajen, pačulen a seychellen. Nejkvalitnější olej se získává z nenavlhlých listů sklízených v období dešťů, nejhorší z listů vlhkých po dešti nebo po ranní rose.
Obsažené vonné látky slouží jako fixátor vůně. Používá se v parfémech a mýdlech, stejně jako repelent i pro přehlušení zápachu konzervačních látek užívaných například proti plísním. Používá se i v aromaterapii jako lék k relaxací a při migréně k odstranění nevolnosti a bolesti hlavy, proti ekzému, akné, zlepšuje hojení ran i odpuzuje hmyz, hlavně moly a komáry. Samotná vůně působí těžce, ale v parfémových kompozicích působí většinou svěže. Olej bývá také součásti obětního kadidla.
Éterický olej (nazývaný „pačuli“) vydestilovaný z pačule obecné v průměru obsahuje tyto hlavní látky: 26,7 % pačuli alkoholu, 16,7 % α-bulnesenu, 13,5 % α-guaienu, 8,8 % seychellenu, 4,5 % α-patchoulenu, 4,2 % β-karyofylenu, 2,4 % 5-cadinen, 2,3 % pogostolu, 2,0 % β-patchoulenu, 0,9 % karyofylenoxidu, 0,8 % norpatchoulenolu, 0,7 % p-elemenu, 0,4 % α-gurjunenu, 0,3 % β-pinenu, 0,3 % 1,10-epoxy-a-bulnesenu, 0,2 % cykloseychellenu, 0,1 % α-pinenu, 0,1 % 1,5-epoxy-α-guaienu a další.[2][7][8][9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Dendrologie.cz: Pačule obecná [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 2006-12-31 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e OYEN, L. P. A. Pogostemon cablin [online]. Plant Resources of South-East Asia, Network Office Europe, Wageningen University, NL [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POWO: Pogostemon cablin [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b LI, Xi-wen; HEDGE, Ian C. Flora of China: Pogostemon cablin [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CHEN, Ying; WU, You-Gen; XU, Yan et al. Dynamic accumulation of sesquiterpenes in essential oil of Pogostemon cablin. S. 626-634. Revista Brasileira de Farmacognosia [online]. ScienceDirect, Elsevier, Amsterdam, Netherland, 2014-12 [cit. 2021-04-24]. Roč. 24, čís. 6, s. 626-634. Dostupné online. ISSN 0102-695X. (anglicky)
- ↑ a b FERN, Ken; FERN, Ajna. Useful Tropical Plants: Pogostemon cablin [online]. Ken Fern, Useful Tropical Plants Database [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b VAN BEEK, Teris A.; JOULAIN, Daniel. The essential oil of patchouli Pogostemon cablin. S. 6-51. Flavour and Fragrance Journal [online]. Wiley Online Library, John Wiley & Sons, Inc. Hoboken, NJ, USA, 2017-10-26 [cit. 2021-04-24]. Roč. 33, čís. 1, s. 6-51. Dostupné online. ISSN 1099-1026. (anglicky)
- ↑ a b SWAMY, Mallappa Kumara; SINNIAH, Uma Rani. A Comprehensive Review on the Phytochemical Constituents and Pharmacological Activities of Pogostemon cablin. S. 8521-8547. Molecules [online]. Universiti Putra Malaysia, Serdang, Selangor, Malaysia, 2015-05-12 [cit. 2021-04-24]. Roč. 20, čís. 5, s. 8521-8547. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pačule obecná [online]. Parfumanie.cz, rev. 2017-02-27 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu pačule obecná na Wikimedia Commons 
Taxon Pogostemon cablin ve Wikidruzích
