Sršeň mandarínská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m rozčlenění, odkazy, změna rodu, rozepsání
→‎Výskyt: něco dle recenze utara
Řádek 111: Řádek 111:
| url = http://booksandjournals.brillonline.com/content/journals/10.1163/187631293x00226
| url = http://booksandjournals.brillonline.com/content/journals/10.1163/187631293x00226
| datum přístupu = 2018-10-28
| datum přístupu = 2018-10-28
}}</ref> Genetická a morfologická studie z roku 2013 toto rozdělení v zásadě potvrdila. Skupinu ''tropica'' tvoří dva klady: klad skládající se ze sršní ''[[Vespa philippinensis|V. philippinensis]]'', [[Vespa tropica|''V. tropica'']] a [[Vespa ducalis|''V. ducalis'']] a klad sršní ''V. mandarinia'' a ''[[Vespa soror|V. soror]]''.<ref name=":8" /> Obě posledně jmenované sršně jsou od ostatních poměrně dobře rozeznatelné díky velké spánkové části hlavy, rýčovitě tvarovanému čelnímu štítku ([[clypeus]]), a také na základě svých velkých rozměrů (ačkoliv ''Vespa ducalis'' je jen o málo menší).
}}</ref> Genetická a morfologická studie z roku 2013 toto rozdělení potvrdila. Skupinu ''tropica'' tvoří dva klady: klad skládající se ze sršní ''[[Vespa philippinensis|V. philippinensis]]'', [[Vespa tropica|''V. tropica'']] a [[Vespa ducalis|''V. ducalis'']] a klad sršní ''V. mandarinia'' a ''[[Vespa soror|V. soror]]''.<ref name=":8" /> Obě posledně jmenované sršně jsou od ostatních poměrně dobře rozeznatelné díky velké spánkové části hlavy, rýčovitě tvarovanému čelnímu štítku ([[clypeus]]), a také na základě svých velkých rozměrů (ačkoliv ''Vespa ducalis'' je jen o málo menší).


=== Poddruhy ===
=== Poddruhy ===
Řádek 161: Řádek 161:
| url = https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/ceka-nas-invaze-zabijackych-srsni-mandarinskych-az-k-nam-dorazi-urcite-je-neprehlednete
| url = https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/ceka-nas-invaze-zabijackych-srsni-mandarinskych-az-k-nam-dorazi-urcite-je-neprehlednete
| datum přístupu = 2018-10-29
| datum přístupu = 2018-10-29
}}</ref> V [[Korea|Korei]] se nazývá 장수말벌, což znamená „sršeň generál“, v [[Čína|Číně]] pak 虎头蜂 resp. 虎頭蜂, což lze přeložit jako „včela s tygří hlavou“. V [[Japonsko|Japonsku]] je známá jako ''ōsuzumebachi'' (大雀蜂), neboli „obří vrabčí včela/vosa“.
}}</ref> V [[Korea|Korei]] se nazývá 장수말벌, což znamená „sršeň generál“, v [[Čína|Číně]] pak 虎头蜂 resp. 虎頭蜂, což lze přeložit jako „včela s tygří hlavou“. V [[Japonsko|Japonsku]] je známá jako ''ōsuzumebači'' (大雀蜂), neboli „obří vrabčí včela/vosa“.


== Popis ==
== Popis ==
Řádek 196: Řádek 196:
| datum vydání =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-10-29
| datum přístupu = 2018-10-29
}}</ref> v rámci čeledi Vespidae pak dosahuje podobných rozměrů obří vosík ''[[Polistes gigas]],'' jehož samci, jenž jsou větší než samice, mohou měřit i přes 5 cm''.''<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> v rámci čeledi Vespidae pak dosahuje podobných rozměrů obří vosík ''[[Polistes gigas]],'' jehož samci mohou měřit i přes 5 cm''.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lee
| příjmení = Lee
| jméno = John X. Q.
| jméno = John X. Q.
Řádek 222: Řádek 222:


=== Jed ===
=== Jed ===
Jed sršně mandarinské je směsí mnoha látek. Obsahuje cytolytické [[peptid]]y, [[mastoparan]]y, které poškozují tkáň v místě a okolí vpichu žihadla a stimulují účinek dalších toxických složek jedu, zejména enzymu [[Fosfolipáza|fosfolipázy]]. Tyto složky jedu způsobují [[krvácení]] a [[Nekróza|nekrózy]]. Na bolestivosti vpichu žihadla se podílí [[acetylcholin]], který je přítomen v jedu ve vysoké koncentraci – asi 5 % sušiny (velkým množstvím této látky disponuje i jed dalších sršní). Nejnebezpečnější složkou jedu sršně mandarinské je peptidický [[neurotoxin]] nazvaný [[mandarotoxin]].
Jed sršně mandarinské je směsí mnoha látek. Obsahuje cytolytické [[peptid]]y, [[mastoparan]]y, které poškozují tkáň v místě a okolí vpichu žihadla a stimulují účinek dalších toxických složek jedu, zejména enzymu [[Fosfolipáza|fosfolipázy]]. Tyto složky jedu způsobují [[krvácení]] a [[Nekróza|nekrózy]]. Na bolestivosti vpichu žihadla se podílí [[acetylcholin]], který je přítomen v jedu ve vysoké koncentraci – asi 5 % sušiny (velkým množstvím této látky disponuje i jed dalších sršní). Nejnebezpečnější složkou jedu sršně mandarinské je peptidický [[neurotoxin]] nazvaný [[mandarotoxin]].<ref name=":6" />


Místem toxického působení jedu je zejména [[Oběhová soustava|kardiovaskulární systém]]. Jed zvyšuje srdeční frekvenci a změnu srdečního nervového systému vzruchů. Jed obsahuje rovněž poplašné [[feromon]]y. Jakmile zachytí sršní dělnice jejich pach, okamžitě přispěchají na pomoc a vrhají se na protivníka. Vůně těchto látek vyvolává u vos silnou defenzivní reakci, jež se dá přirovnat k zuřivosti. Protože tyto látky voní i lidem, přidávají se i do některých kosmetických přípravků. Zachytí-li sršeň mandarínská tuto pachovou stopu, působí na ni podobně jako feromon a zvýší její agresivitu.<ref>{{Citace elektronického periodika
Místem toxického působení jedu je zejména [[Oběhová soustava|kardiovaskulární systém]]. Jed zvyšuje srdeční frekvenci a změnu srdečního nervového systému vzruchů. Jed obsahuje rovněž poplašné [[feromon]]y. Jakmile zachytí sršní dělnice jejich pach, okamžitě přispěchají na pomoc a vrhají se na protivníka. Vůně těchto látek vyvolává u vos silnou defenzivní reakci, jež se dá přirovnat k zuřivosti. Protože tyto látky voní i lidem, přidávají se i do některých kosmetických přípravků. Zachytí-li sršeň mandarínská tuto pachovou stopu, působí na ni podobně jako feromon a zvýší její agresivitu.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Patočka
| příjmení = Patočka
| jméno = Jiří
| jméno = Jiří
Řádek 236: Řádek 236:
}}</ref>
}}</ref>


Jedna dělnice sršně mandarínské disponuje v průměru 4,1 μl jedu, což činí asi 1,1 mg sušiny na jedince. Průměrná poloviční smrtelná dávka jedu neboli [[Smrtelná dávka|LD<sub>50</sub>]] je 4,1 mg/kg. Ačkoliv jde v říši hmyzu o dosti silný jed, je asi 2,5x méně účinný, než jed nejjedovatější známé sršně ''[[Vespa luctuosa]]'' (1,6 mg/kg) či asi 1,5x méně účinný než jed včely medonosné (2,8 mg/kg). Jedový aparát sršně mandarínské obsahuje nicméně více jedu, jedno žihadlo má poloviční smrtnou kapacitu asi 270 g a průměrná kolonie okolo 64 kg.<ref>{{Citace periodika
Jedna dělnice sršně mandarínské disponuje v průměru 4,1 μl jedu, což činí asi 1,1 mg sušiny na jedince. Průměrná poloviční smrtelná dávka jedu neboli [[Smrtelná dávka|LD<sub>50</sub>]] je 4,1 mg/kg. Ačkoliv jde v říši hmyzu o dosti silný jed, je asi 2,5x méně účinný, než jed nejjedovatější známé sršně ''[[Vespa luctuosa]]'' (1,6 mg/kg) či asi 1,5x méně účinný než jed včely medonosné (2,8 mg/kg).<ref name=":7" /> Jedový aparát sršně mandarínské obsahuje nicméně více jedu (a sršeň může bodnout víckrát), jedno žihadlo má poloviční smrtnou kapacitu asi 270 g a průměrná kolonie okolo 64 kg.<ref name=":7">{{Citace periodika
| příjmení = Schmidt
| příjmení = Schmidt
| jméno = Justin O.
| jméno = Justin O.
Řádek 309: Řádek 309:
| datum přístupu = 2019-02-24
| datum přístupu = 2019-02-24
| poznámka = Dokumentární film
| poznámka = Dokumentární film
}}</ref> jsou nepravdivé a vznikly novinářskou neznalostí a záměnou sršně mandarínské za [[Sršeň asijská|sršeň asijskou]] (''Vespa velutina'') (tato informace reflektuje stav k roku 2018).
}}</ref> jsou nepravdivé a vznikly novinářskou neznalostí a záměnou sršně mandarínské za [[Sršeň asijská|sršeň asijskou]] (''Vespa velutina'') (tato informace reflektuje stav k roku 2018).<ref>{{Citace periodika
| titul = Searching for nests of the invasive Asian hornet ( Vespa velutina ) using radio-telemetry
| url = https://www.nature.com/articles/s42003-018-0092-9
| periodikum = Communications Biology
| datum vydání = 2018-07-04
| datum přístupu = 2019-05-08
| issn = 2399-3642
| strany = 88
| ročník = 1
| číslo = 1
| doi = 10.1038/s42003-018-0092-9
| jazyk = en
| jméno = Juliet L.
| příjmení = Osborne
| jméno2 = Denis
| příjmení2 = Thiéry
| jméno3 = Juliette
| příjmení3 = Poidatz
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Vespa velutina: a new invasive predator of honeybees in Europe
| url = http://link.springer.com/10.1007/s10340-013-0537-3
| periodikum = Journal of Pest Science
| datum vydání = 2014-3
| datum přístupu = 2019-05-08
| issn = 1612-4758
| strany = 1–16
| ročník = 87
| číslo = 1
| doi = 10.1007/s10340-013-0537-3
| jazyk = en
| jméno = Karine
| příjmení = Monceau
| jméno2 = Olivier
| příjmení2 = Bonnard
| jméno3 = Denis
| příjmení3 = Thiéry
}}</ref>


== Ekologie a chování ==
== Ekologie a chování ==
Řádek 354: Řádek 390:


=== Potrava ===
=== Potrava ===
[[Soubor:Waspfeedingonmantis.jpg|náhled|''Vespa mandarinia japonica'' porcující kořist|alt=Vespa mandarinia japonica porcující kořist na zemi]]Dospělí jedinci se živí nektarem, šťávou z ovoce a mízou a zároveň jsou aktivními predátory lovícími pro své larvy různé druhy bezobratlých. Loví nejčastěji ve vzdálenosti 1 až 2 kilometry od hnízda, ve výjimečných případech až 8 kilometrů.<ref name=":1" /> Kořist zabíjí ve většině případů svými kusadly, žihadlo používají spíše výjimečně. Sršně mandarínské se řadí mezi semispecialisty, což znamená, že sice loví široké spektrum kořisti, ale přeci jen se zaměřují na určitý typ. V jejich případě jde o hmyz řádu [[Brouci|Coleoptera]], tedy o brouky. Dále loví různé housenky (především rodu ''[[Manduca]]''), [[kudlanky]] a další pomalejší zástupce hmyzu. Mezi oblíbenou kořist této sršně patří i příbuzné druhy z řádu [[blanokřídlí]], především vosy, včely a jiné druhy sršní. Své příbuzné buď napadají jednotlivě nebo na ně pořádají hromadné útoky a to téměř výhradně mezi koncem léta a polovinou podzimu, kdy si rozrostlé hnízdo právě produkující pohlavní jedince žádá masivní přísun proteinů. Zaměřují se při tom na úly [[Včela medonosná|včel medonosných]], a dále na hnízda [[Sršeň žlutavá|sršní žlutavých]], sršní ''[[Vespa analis]],'' vos ''[[Vespula flaviceps]]'' a vosíků ''[[Polistes testaceicolor]]''. Nicméně ani další [[Sympatrie|sympatrické]] druhy sršní a vos před nimi nejsou v bezpečí (např. [[sršeň obecná]], ''[[Vespa tropica]]'' či ''[[Vespa ducalis]]''). Někdy napadnou i konkurenční hnízdo svého vlastního druhu. Spolu se svou příbuznou sršní ''[[Vespa soror]]'' jsou jediné druhy, které takovéto hromadné útoky provádějí.<ref name=":1" /><ref name=":4" /><ref name=":12">{{Citace periodika
[[Soubor:Waspfeedingonmantis.jpg|náhled|''Vespa mandarinia japonica'' porcující kořist|alt=Vespa mandarinia japonica porcující kořist na zemi]]Dospělí jedinci se živí nektarem, šťávou z ovoce a mízou a zároveň jsou aktivními predátory lovícími pro své larvy různé druhy bezobratlých. Loví nejčastěji ve vzdálenosti 1 až 2 kilometry od hnízda, ve výjimečných případech až 8 kilometrů.<ref name=":1" /> Kořist zabíjí ve většině případů svými kusadly, žihadlo používají spíše výjimečně. Sršně mandarínské se řadí mezi semispecialisty, což znamená, že sice loví široké spektrum kořisti, ale přeci jen se zaměřují na určitý typ. V jejich případě jde o hmyz řádu [[Brouci|Coleoptera]], tedy o brouky. Dále loví různé housenky (především rodu ''[[Manduca]]''), [[kudlanky]] a další pomalejší zástupce hmyzu. Mezi oblíbenou kořist této sršně patří i příbuzné druhy z řádu [[blanokřídlí]], především vosy, včely a jiné druhy sršní. Své příbuzné buď napadají jednotlivě nebo na ně pořádají hromadné útoky a to téměř výhradně mezi koncem léta a polovinou podzimu, kdy si rozrostlé hnízdo právě produkující pohlavní jedince žádá masivní přísun proteinů. Zaměřují se při tom na úly [[Včela medonosná|včel medonosných]], a dále na hnízda [[Sršeň žlutavá|sršní žlutavých]], sršní ''[[Vespa analis]],'' vos ''[[Vespula flaviceps]]'' a vosíků ''[[Polistes testaceicolor]]''. Nicméně ani další [[Sympatrie|sympatrické]] druhy sršní a vos před nimi nejsou v bezpečí (např. [[sršeň obecná]], ''[[Vespa tropica]]'' či ''[[Vespa ducalis]]''). Někdy napadnou i konkurenční hnízdo svého vlastního druhu.<ref name=":1" /><ref name=":4" /> Spolu se svou příbuznou sršní ''[[Vespa soror]]'' jsou jediné druhy, které takovéto hromadné útoky provádějí.<ref name=":1" /><ref name=":4" /><ref name=":12">{{Citace periodika
| příjmení = Lee
| příjmení = Lee
| jméno = John X. Q.
| jméno = John X. Q.

Verze z 8. 5. 2019, 08:54

Jak číst taxoboxSršeň mandarínská
Sršeň sedící v travním porostu, pohled shora
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádžahadlovití (Aculeata)
Čeleďsršňovití (Vespidae)
Rodsršeň (Vespa)
Binomické jméno
Vespa mandarinia
Smith, 1852
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) je druh jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých a rodu Vespa (sršeň). Žije v jižní, jihovýchodní a hlavně ve východní Asii. Jako biotop preferuje lesy ve středních nadmořských výškách. Je to největší druh sršně na Zemi, dělnice dosahují délky přes 30 mm a královny mohou měřit až 55 mm a mít rozpětí křídel i více než 76 mm. Hlava je relativně masivní a celá tmavě žlutá až oranžová (kromě očí). Žihadlo měří 6 mm a disponuje velkým množstvím poměrně silného jedu (ale slabšího než má včela).[1]

Žije v organizovaných společenstvech, které zakládá a vede královna. Hnízda si staví nejčastěji pod zemí v kořenovém systému stromů. Dospělý jedinec se živí mízou, nektarem a jinými sladkými šťávami, pro své larvy pak loví různé bezobratlé. Sršně mandarínské často napadají kolonie jiného sociálního hmyzu, například včel, vos nebo jiných sršní včetně svého vlastního druhu. V místech svého výskytu jsou považováni za škůdce, protože jsou během krátké doby schopny vyplenit včelí úl a kompletně vybít jeho osazenstvo.[2][3] Můžou být nebezpečné i člověku, každoročně zemře v Japonsku a v Číně několik desítek lidí po útoku těchto sršní.[4][5]

Taxonomie

Sršeň mandarínská patří mezi 22 druhů sršní rodu Vespa (sršeň), což je jeden za čtyř rodů podčeledi Vespinae, jedné z osmi podčeledí tvořících čeleď Vespidae (sršňovití).[6] Druh popsal v roce 1852 britský entomolog Frederick Smith. Jiný britský vědec, specialista na sršňovité, Michael Archer zařadil v roce 1993 sršeň mandarínskou do skupiny tropica a do kladu společně se sršní Vespa soror.[7] Genetická a morfologická studie z roku 2013 toto rozdělení potvrdila. Skupinu tropica tvoří dva klady: klad skládající se ze sršní V. philippinensis, V. tropica a V. ducalis a klad sršní V. mandarinia a V. soror.[6] Obě posledně jmenované sršně jsou od ostatních poměrně dobře rozeznatelné díky velké spánkové části hlavy, rýčovitě tvarovanému čelnímu štítku (clypeus), a také na základě svých velkých rozměrů (ačkoliv Vespa ducalis je jen o málo menší).

Poddruhy

Sršeň mandarínská vytváří 5 poddruhů. Jsou to:[8]

  • Vespa mandarinia bellona Smith, 1871
  • Vespa mandarinia japonica Radoszkowski, 1857
  • Vespa mandarinia magnifica Smith, 1852
  • Vespa mandarinia mandarinia Smith, 1852
  • Vespa mandarinia nobilis Sonan, 1929

Synonyma

V anglicky mluvících zemích se sršeň mandarínská nazývá „asijská obří sršeň“ (Asian giant hornet), což může vést ke zmatku, neboť jako „asijská sršeň“ je někdy označována i sršeň druhu Vespa velutina.[9] Totéž platí i v českém prostředí, kde obě sršně mají jako jedno z oficiálních jmen sršeň asijská a i z toho důvodu jsou občas zaměňovány.[8][10][11] V Korei se nazývá 장수말벌, což znamená „sršeň generál“, v Číně pak 虎头蜂 resp. 虎頭蜂, což lze přeložit jako „včela s tygří hlavou“. V Japonsku je známá jako ōsuzumebači (大雀蜂), neboli „obří vrabčí včela/vosa“.

Popis

Přední pohled na hlavu sršně mandarínské
Morfologie hlavy sršně mandarínské

Sršeň mandarínská je největším představitelem rodu Vespa. Královny dosahují délky průměrně 4 až 4,5 cm, nicméně obzvláště velké exempláře mohou měřit okolo 5 cm či dokonce až 5,5 cm, při rozpětí křídel přes 7,6 cm. Hmotnost královen je 2 až 3 gramy. Dělnice a samci bývají podstatně menší. Měří 2,7 až 4 cm a váží 1 až 1,5 gramu. Celkově je sršeň mandarínská asi o 40 % větší a o 60 % těžší než sršeň obecná.[2][3][12][13] Velikostí se jí blíží sršně Vespa ducalis a především Vespa soror,[14] v rámci čeledi Vespidae pak dosahuje podobných rozměrů obří vosík Polistes gigas, jehož samci mohou měřit i přes 5 cm.[15]

Samec sršně mandarínské z boku
Samec sršně mandarínské

Královny a dělnice mají stejnou stavbu těla, rozdíl je pouze ve velikosti. Obě kasty mají funkční pohlavní orgány, avšak dělnice je většinou nevyužívají. Jak královny, tak dělnice disponují žihadlem. Samec žihadlo postrádá, má kulatější konec zadečku a delší tykadla. Rozpoznávacím znakem této sršně a sršně Vespa soror je velká hlava s velmi širokými spánky (tempora) a lícemi (genae). Stavbou těla se Vespa mandarinia a Vespa soror velmi podobají, nicméně obě sršně jsou rozlišitelné na základě zbarvení, především zadečku.[16]

Hlava je u každé barevné varianty sršně mandarínské zpravidla výrazně žlutá nebo světle oranžová. Složené oči mandlovitého tvaru s vykrojením na vnitřní straně mají tmavě hnědou až černou barvu. Velikostně jsou srovnatelné s očima sršně obecné a tedy vzhledem k velikosti hlavy relativně malé. Mezi nimi jsou tři malá očka zvaná ocelli. Kusadla dorůstají značných rozměrů a jsou hnědá až černá. Hruď má tmavou barvu, výrazná je pak velikost štítku (scutellum). Zadeček je pruhovaný, střídají se žluto-oranžová a tmavě hnědá (někdy až téměř černá) barva, přičemž výrazně nebo méně výrazně převažuje barva tmavá (neplatí to ale vždy). Oranžové pruhy jsou u kořene zadečku velmi tenké a tvoří někdy i nezřetelné čáry, ve středu zadečku přerušené. Špička zadečku (6. zadečkový článek) je vždy žlutá nebo oranžová. Zadeček sršně Vespa soror nemá žlutou špičku, nýbrž žluté jsou články 1 a 2. Nohy sršně mandarínské mají hnědou barvu v různých odstínech. Křídla dosahují značné velikosti a jsou zbarvená šedě či šedohnědě.[2][3]

Jed

Jed sršně mandarinské je směsí mnoha látek. Obsahuje cytolytické peptidy, mastoparany, které poškozují tkáň v místě a okolí vpichu žihadla a stimulují účinek dalších toxických složek jedu, zejména enzymu fosfolipázy. Tyto složky jedu způsobují krvácení a nekrózy. Na bolestivosti vpichu žihadla se podílí acetylcholin, který je přítomen v jedu ve vysoké koncentraci – asi 5 % sušiny (velkým množstvím této látky disponuje i jed dalších sršní). Nejnebezpečnější složkou jedu sršně mandarinské je peptidický neurotoxin nazvaný mandarotoxin.[17]

Místem toxického působení jedu je zejména kardiovaskulární systém. Jed zvyšuje srdeční frekvenci a změnu srdečního nervového systému vzruchů. Jed obsahuje rovněž poplašné feromony. Jakmile zachytí sršní dělnice jejich pach, okamžitě přispěchají na pomoc a vrhají se na protivníka. Vůně těchto látek vyvolává u vos silnou defenzivní reakci, jež se dá přirovnat k zuřivosti. Protože tyto látky voní i lidem, přidávají se i do některých kosmetických přípravků. Zachytí-li sršeň mandarínská tuto pachovou stopu, působí na ni podobně jako feromon a zvýší její agresivitu.[17]

Jedna dělnice sršně mandarínské disponuje v průměru 4,1 μl jedu, což činí asi 1,1 mg sušiny na jedince. Průměrná poloviční smrtelná dávka jedu neboli LD50 je 4,1 mg/kg. Ačkoliv jde v říši hmyzu o dosti silný jed, je asi 2,5x méně účinný, než jed nejjedovatější známé sršně Vespa luctuosa (1,6 mg/kg) či asi 1,5x méně účinný než jed včely medonosné (2,8 mg/kg).[18] Jedový aparát sršně mandarínské obsahuje nicméně více jedu (a sršeň může bodnout víckrát), jedno žihadlo má poloviční smrtnou kapacitu asi 270 g a průměrná kolonie okolo 64 kg.[18][19]

Výskyt

Sršeň mandarínská se vyskytuje v jižní, jihovýchodní a východní Asii. Konkrétně žije ve státech Indie (severovýchodní), Nepál, Bhútán, Myanmar, Laos, Malajsie (pevninská), Čína (zvláště jihovýchodní), Taiwan, Jižní Korea, Rusko (Přímoří) a Japonsko.[16] Asi nejběžnější je v Japonsku, odkud také pocházejí nejpřesnější a nejpodrobnější studie o životě tohoto hmyzu.[3] Typickým biotopem je smíšený les středních nadmořských výšek, nejhojnější je v kopcovitém terénu nízkých pohoří. Ve vyloženě horských oblastech nežije, vzácná je na rovinatých územích.[2][3]

Všechny v poplašném duchu psané zprávy o tom, že sršně mandarínské pronikly jako invazní druh i do Evropy,[20][21][22][23][24] jsou nepravdivé a vznikly novinářskou neznalostí a záměnou sršně mandarínské za sršeň asijskou (Vespa velutina) (tato informace reflektuje stav k roku 2018).[25][26]

Ekologie a chování

Královny

Oplodněné i neoplodněné samice přečkávají zimu v zevnitř uzavřené podzemní komůrce (nebo méně často v kupách slámy) v utlumeném spánkovém režimu. Z hibernace se probouzejí v mírných oblastech v dubnu (Japonsko), v teplejších oblastech to může být dříve. Během hibernace ztrácejí okolo 40 % své váhy. Zpočátku se živí téměř výhradně mízou stromů, například dubu špičatolistého.[12] Neoplodněné samice se rovněž živí mízou, ale někdy do začátku července umírají.[2]

Hnízdo

Hnízdo sršní mandarínských zakládá vždy jedna samice – královna (nedochází ke kooperaci jako například u vosíků). Se stavbou začíná zhruba v polovině května.[12] V naprosté většině případů buduje hnízdo pod zemí, často v norách po hlodavcích či hadech, mnohdy v kořenovém systému borovic. Někdy si pro stavbu hnízda zvolí i dutinu stromu. Místo si pečlivě vybírá, mnohdy zkoumá různé možnosti.[12] K hnízdu vede 2 až 60 cm dlouhý přístupový otvor.[2]

Budování začíná tím, že královna připevní stopku z rozžvýkané papíroviny na (mnohdy odumřelý) kořen stromu. Poté vystaví první plástev s buňkami a celou stavbu zakryje papírovou stříškou. Samotná královna vybuduje celkem asi 35 až 60 buněk.[12] Po vylíhnutí prvních dělnic začínají tyto s rozšiřování hnízdního prostoru a následně se zvětšováním celého hnízda. Dělnice vyhazují půdu před hnízdo a můžou zde vytvořit hromádku až dva metry dlouhou. Hnízdo sršní mandarínských nemá tak precizní strukturu jako hnízda sršní žlutavých nebo sršní obecných. Spodek hnízda je vždy více otevřený než u zmiňovaných příbuzných.

Plástve jsou mezi sebou spojeny jedním hlavním a 2 až 50 pomocnými sloupky. Počet pláství je nejméně 4 a nejvýše 7. Plástve mají kónický tvar s tím, že prostřední buňky jsou položeny nejvýše. Každý plást obsahuje několik desítek až mnoho stovek buněk (největší měl 1192 buněk). Velikost buněk se liší. Nejmenší jsou buňky, které postaví královna jako první. Ty měří v průměru 9,1 až 12 mm a jsou 26,7 až 35 mm hluboké. Z toho vyplývá, že první dělnice, jež se z nich vylíhnou, jsou zároveň nejmenšími dospělci. Buňky, které následně staví dělnice pro larvy a kukly dalších dělnic, měří 11,2 až 14,2 mm v průměru a jsou 31,6 až 36,6 mm hluboké. Buňky samců měří v průměru 14 až 15,3 mm a jsou hluboké 39,3 až 40,3 mm. Buňky plodných samiček a tedy potenciálních královen měří 14 až 15,5 mm v průměru a dosahují hloubky 39,2 až 43,8 mm. Hnízdo obsahuje v průměru kolem 2800 buněk (rozptyl 1326 až 4661) z toho přibližně 80 % je alespoň jednou využito. Většina buněk je využita dvakrát až třikrát.[2]

Cyklus hnízda

Sršeň mandarínská za letu z boku čelem k listu stromu
Sršeň mandarínská za letu

Počet dělnic, které vychová pouze královna, bývá asi 40. Jejich vývoj trvá mírně přes měsíc. Po vylíhnutí se nejprve živí trofalaxí (jsou krmeny královnou či larvami) a samovolně zpevňují svá těla. Po asi třech dnech vylétají z hnízda a zapojují se do jeho chodu. Aktivita těchto dělnic startuje obvykle začátkem července. Zároveň s tím královna začne omezovat své aktivity mimo hnízdo a nakonec ho přestane úplně opouštět (cca polovina července). Věnuje se pouze kladení vajíček a obživu jí zcela zajišťují dělnice a larvy.

Přibližně v polovině září přestává královna klást vajíčka, z nichž se líhnou dělnice, a klade už pouze vajíčka samců a samic. Královna přežívá zhruba do konce října, kdy je buď usmrcena dělnicemi nebo zemře přirozenou smrtí. Hnízdo se poté ocitne v mírném chaosu, dělnice mezi sebou někdy bojují, ale stále většinou krmí zbývající nové královny a samce. Někdy se situace v hnízdě dočasně uklidní. Poslední zbylé larvy tou dobou chřadnou a umírají, neboť jsou do značné míry vysávány trofalaxí. Zbylé dělnice umírají většinou v listopadu, nebo nejpozději začátkem zimy.[2][12]

Rozmnožování

Rozmnožování probíhá v říjnu nebo v listopadu, nejčastěji za slunečných dní. Samci, kteří odlétají z hnízda dříve než samice, formují roje a čekají, až samice opustí hnízdo. Ke kopulaci dochází obvykle u vstupu do hnízda nebo nedaleko od něj. Samci nalétávají na letící či po zemi se pohybující samice a na zemi spolu kopulují. Akt trvá 8 až 45 sekund, což je v porovnání s jinými sršněmi krátká doba. Samci se snaží kopulovat postupně s více samicemi. Některé samice se naopak samců zbavují tím, že je setřesou, a nejsou oplodněny. Procento neoplodněných samic je poměrně velké (cca 2/3). Všechny samice se následně vydají hledat místo k přezimování, což je nejčastěji komůrka (dutina) v zemi.[2][3][12]

Video zachycující let a pohyb tohoto druhu sršně (prvních 7 vteřin je nicméně záběr na sršeň druhu Vespa ducalis)

Komunikace

Pro orientaci za letu využívá sršeň mandarínská zrak. Pachová stopa a feromony jí slouží například při označování hnízd své kořisti a k přípravě hromadného útoku.[3] Larvy využívají zvukovou komunikaci. Škrábou svými kusadly o stěny buňky a vynucují si tím nakrmení. Dospělci rovněž cvakají kusadly, zřejmě tím ukazují odhodlání bránit se případnému útoku.[3] Zvláštním druhem komunikace je tzv. královský dvůr, kdy dělnice obklíčí královnu a vytvoří jakýsi hrozen hlavami směřujíc směrem k tělu královny. Lížou a koušou jí, čímž dostávají do těla feromony, které zřejmě potlačují vývoj jejich pohlavních orgánů. Toto chování dělnic je častější a přechází až v mírnou agresi s tím, jak se hnízdo postupně vyvíjí a počet jeho členů roste. Předpokládá se, že za lysá těla královen může právě jejich okusování dělnicemi.[12][27]

Potrava

Vespa mandarinia japonica porcující kořist na zemi
Vespa mandarinia japonica porcující kořist

Dospělí jedinci se živí nektarem, šťávou z ovoce a mízou a zároveň jsou aktivními predátory lovícími pro své larvy různé druhy bezobratlých. Loví nejčastěji ve vzdálenosti 1 až 2 kilometry od hnízda, ve výjimečných případech až 8 kilometrů.[2] Kořist zabíjí ve většině případů svými kusadly, žihadlo používají spíše výjimečně. Sršně mandarínské se řadí mezi semispecialisty, což znamená, že sice loví široké spektrum kořisti, ale přeci jen se zaměřují na určitý typ. V jejich případě jde o hmyz řádu Coleoptera, tedy o brouky. Dále loví různé housenky (především rodu Manduca), kudlanky a další pomalejší zástupce hmyzu. Mezi oblíbenou kořist této sršně patří i příbuzné druhy z řádu blanokřídlí, především vosy, včely a jiné druhy sršní. Své příbuzné buď napadají jednotlivě nebo na ně pořádají hromadné útoky a to téměř výhradně mezi koncem léta a polovinou podzimu, kdy si rozrostlé hnízdo právě produkující pohlavní jedince žádá masivní přísun proteinů. Zaměřují se při tom na úly včel medonosných, a dále na hnízda sršní žlutavých, sršní Vespa analis, vos Vespula flaviceps a vosíků Polistes testaceicolor. Nicméně ani další sympatrické druhy sršní a vos před nimi nejsou v bezpečí (např. sršeň obecná, Vespa tropica či Vespa ducalis). Někdy napadnou i konkurenční hnízdo svého vlastního druhu.[2][12] Spolu se svou příbuznou sršní Vespa soror jsou jediné druhy, které takovéto hromadné útoky provádějí.[2][12][28] Občas se stává, že útočníci jsou obránci napadené kolonie odraženi, přičemž mohou v boji ztratit i několik desítek dělnic.[2]

Konzumace kořisti vypadá tak, že z ní odstraní hlavu, křídla, zadeček a nohy a z hrudníku vytvoří proteinovou kuličku, kterou podávají larvám. Larvy recipročně produkují tekutinu bohatou na cukry a aminokyseliny (někdy nazývanou sršní nektar), kterou se pak živí dělnice, královna i noví samečci a samičky. Tomuto způsobu obživy se říká trofalaxe.[3][12][27]

Hromadné útoky na včely

Vyhledávanou kořistí sršní mandarínských jsou včely medonosné, na něž mnohdy páchají masové nálety. Útoky na včely se odehrávají vždy v období mezi polovinou srpna a koncem října.[2] Sršně mají své zvědy, kteří včely vyhledávají a vniknou do jejich hnízda. V případě evropských včel medonosných (které produkují daleko více medu než japonské včely a jsou v Japonsku chovány stále častěji) průzkumná sršeň přežije první kontakt, neboť žihadla včel nedokáží proniknout jejím chitinem a včely si dosud nedokázaly najít žádnou účinnou strategii boje proti sršním. Odletí z úlu a poté se vrátí s posilou (řádově desítky jedinců), jejíž útok je pro včelstvo fatální. I poměrně malý počet útočníků (pod 50 jedinců) dokáže během několika hodin zcela zlikvidovat desetitisícovou včelí kolonii. Zabijí sice každou včelu, která jim přijde do cesty, ale jejich těla odhazují stranou. Cílem jejich útoku jsou totiž plástve. Kdyby sršně včely nevyhubily, ty by jim nedovolily dostat se k plástvím. V plástvích se nachází nevylíhlé larvy, které mají mnohem větší výživovou hodnotu než dospělé včely. Jejich šťavnatá těla se stávají potravou pro larvy sršní. Podobně postupují i vůči vosám a jiným sršním, akorát s tím rozdílem, že vybíjecí fáze trvá déle.[12]

Včely východní (Apis cerana) si proti sršním vyvinuly vlastní obrannou strategii. Na rozdíl od neúčinné obrany včel medonosných postupují tyto koordinovaně a navíc jsou podstatně mrštnější.[2] Při kontaktu se sršním průzkumníkem v hnízdě vypustí specifický feromon, na základě čehož se kolem sršně vytvoří velké klubko včel, které uvnitř zvýší teplotu (46 °C), množství oxidu uhličitého (cca 4 %) a vlhkost (nad 90 %) na takovou úroveň, že sršeň zahyne. Včely totiž tolerují vyšší teplotu (50 °C oproti 46 °C, která je pro sršeň již kritická) a také vyšší množství CO2 než sršeň, a přežijí. A tak se sršní zvěd domů nevrátí a včelí společenství přežije.[29] Jestliže se včelám nepodaří průzkumnici zachytit a usmrtit, používají jako náhradní obrannou variantu překrytí jejího značkovacího pachu rozmazáváním různých aromatických rostlinných materiálů u vstupu do úlu.[30][31] Někdy proniknou sršně do úlu i přes tato obranná opatření a způsobí spoušť, nicméně jde spíše o výjimku. Pokud mají k dispozici jinou kořist (především úly včel medonosných), sršně mandarínské včely východní napadají jen zřídka.[2]

Dva jedinci okusující kůru stromu, pohled ze shora
Dva jedinci okusující kůru stromu

Predátoři, paraziti

Sršeň mandarínská má jen minimum přirozených nepřátel. Potvrzenými predátory sršní mandarínských jsou jiné sršně mandarínské a pak také včelojed lesní.[3][12] Výjimečně se stane, že padne za oběť obřímu vosíku druhu Polistes gigas.

Parazitem sršní mandarínských je řásnokřídlý hmyz Xenos moutoni, jehož samice se vyvíjejí v tělech sršních larev a dospělců.[3]

Lidé a sršně

Z pohledu člověka se jedná o velice škodlivý druh, neboť způsobuje obrovské škody na včelstvech. Každoročně čelí útoku těchto sršní desítky tisíc úlů. I přesto, že je ve velkém množství huben, je v Japonsku stále velmi hojný. Mezi metody kontroly sršní populace patří ubíjení různými plácačkami a klacky, ničení jejich hnízd, trávení pomocí návnad a chytání do lepivých pastí.[2]

Dalším problémem je relativní agresivnost a poměrně účinný opakovaně použitelný jed, jímž tento hmyz disponuje. Výsledkem jsou řádově desítky mrtvých lidí ročně, především v Japonsku a v Číně.[3][32][33]

Sršní nektar

Podrobnější informace naleznete v článku Sršní nektar.

Sršně jsou specifické tím, že dělnice nedokáží zpracovávat tuhou stravu. Umějí to však jedinci ve stadiu larvy. Dochází tak k tomu, že dělnice uloví brouky, pavouky, včely nebo jiný hmyz, poté s kořistí nakrmí larvy, ty ji natráví a vyprodukují z ní tzv. sršní nektar, kterým se dělnice živí. Této tekutině bohaté na cukry a aminokyseliny vděčí sršní dělnice za svoji mimořádnou vytrvalost. Rovněž na myších byla prokázána pozitivní účinnost této tekutiny na fyzickou výdrž.[3]

Předpokládá se, že sršní nektar působí pozitivně i na člověka a zlepšuje efektivitu tukového metabolizmu. Někteří vytrvalostní sportovci tak používají látky napodobující sršní nektar ke zvýšení výkonu a zlepšení regenerace,[34] ačkoliv jeho účinnost na lidech nebyla zatím spolehlivě prokázána.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOSMEIER, Dieter. Vespa mandarinia Smith, 1852. www.vespa-crabro.de [online]. [cit. 2018-10-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q MATSUURA, Makoto; SAKAGAMI, Shôichi. A Bionomic Sketch of the Giant Hornet, Vespa mandarinia, a Serious Pest for Japanese Apiculture (With 12 Text-figures and 5 Tables). 北海道大學理學部紀要 = JOURNAL OF THE FACULTY OF SCIENCE HOKKAIDO UNIVERSITY Series VI. ZOOLOGY. 1973-10, roč. 19, čís. 1. Dostupné online [cit. 2018-10-21]. ISSN 0368-2188. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n BART, Zach, a kol. Vespa mandarinia. Animal Diversity Web [online]. 2013 [cit. 2018-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ JEMELKA, Petr. Smrtonosní sršni terorizují čínská města. A bude hůř. Aktuálně.cz. 2013-10-04. Dostupné online [cit. 2018-10-21]. 
  5. ↑ YANAGAWA, Youichi; MORITA, Kentaro; SUGIURA, Takao. Cutaneous hemorrhage or necrosis findings afterVespa mandarinia(wasp) stings may predict the occurrence of multiple organ injury: A case report and review of literature. Clinical Toxicology. 2007-01, roč. 45, čís. 7, s. 803–807. Dostupné online [cit. 2018-10-21]. ISSN 1556-3650. DOI 10.1080/15563650701664871. (anglicky) 
  6. ↑ a b PERRARD, Adrien; PICKETT, Kurt; VILLEMANT, Claire. Phylogeny of hornets: a total evidence approach (Hymenoptera, Vespidae, Vespinae, Vespa). Journal of Hymenoptera Research. 2013-04-24, roč. 32, s. 1–15. Dostupné online [cit. 2018-08-25]. ISSN 1314-2607. DOI 10.3897/jhr.32.4685. (anglicky) 
  7. ↑ ARCHER, Michael E. A phylogenetic study of the species of the genus Vespa (Hymenoptera: Vespinae). Insect Systematics & Evolution. 1993-01-01, roč. 24, čís. 4, s. 469–478. Dostupné online [cit. 2018-10-28]. ISSN 1876-312X. DOI 10.1163/187631293X00226. (anglicky) 
  8. ↑ a b KOŘÍNEK, Milan. druh sršeň mandarínská Vespa mandarinia Smith, 1852. BioLib: Biological library [online]. [cit. 2018-10-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vespa velutina (Asian Hornet). www.cabi.org [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ KOŘÍNEK, Milan. druh sršeň asijská Vespa velutina Lepeletier, 1836. BioLib: Biological Library [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ HONSŮ, Miroslav. Čeká nás invaze zabijáckých sršní mandarínských? Až k nám dorazí, určitě je nepřehlédnete. Zoom magazin. 2018-10-18. Dostupné online [cit. 2018-10-29]. 
  12. ↑ a b c d e f g h i j k l m MATSUURA, M.; YAMANE, S. Biology of the Vespine Wasps. Berlin, Heidelberg, New York etc.: Springer-Verlag, 1990. 
  13. ↑ LEE, John X. Q. Vespa mandarinia. www.vespa-bicolor.net [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ LEE, John X. Q. Vespa soror. vespa-bicolor.net [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  15. ↑ LEE, John X. Q. Polistes gigas. www.vespa-bicolor.net [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b ARCHER, Michael E. Taxonomy, distribution and nesting biology of the Vespa mandarinia group (Hym., Vespinae) (1995). ENTOMOLOGIST'S MONTHLY MAGAZINE. March 1995, roč. 131, s. 47-53. Dostupné online [cit. 2018-11-03]. (anglicky) 
  17. ↑ a b PATOČKA, Jiří. Asijská obří vosa a její jed. www.veda.cz [online]. 2009 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b SCHMIDT, Justin O.; YAMANE, Soichi; MATSUURA, Makoto. Hornet venoms: Lethalities and lethal capacities. Toxicon. 1986, roč. 24, čís. 9, s. 950–954. Dostupné online [cit. 2019-02-23]. DOI 10.1016/0041-0101(86)90096-6. (anglicky) 
  19. ↑ MOHAMED ALI, Mahmoud Abdu Al-Samie. Studies on Bee Venom and Its Medical Uses. International Journal of Advancements in Research & Technology [online]. July 2012 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Smrtící sršni už jsou v Evropě! V Británii objevili první obří hnízdo. tn.nova.cz. 2016-10-06. Dostupné online [cit. 2018-11-18]. 
  21. ↑ Sršeň mandarínská (Vespa mandarinia). DomaciMed. Dostupné online [cit. 2018-11-18]. 
  22. ↑ Nebezpečný hmyz: Zmutované sršně děsí Evropu!. epochaplus.cz [online]. [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ Čeká nás invaze zabijáckých sršní mandarínských? Až k nám dorazí, určitě je nepřehlédnete. Zoom magazin. Dostupné online [cit. 2018-11-18]. 
  24. ↑ Smrtící sršni/ Killer Hornets from Hell [online]. 2015 [cit. 2019-02-24]. Dokumentární film. Dostupné online. 
  25. ↑ OSBORNE, Juliet L.; THIÉRY, Denis; POIDATZ, Juliette. Searching for nests of the invasive Asian hornet ( Vespa velutina ) using radio-telemetry. Communications Biology. 2018-07-04, roč. 1, čís. 1, s. 88. Dostupné online [cit. 2019-05-08]. ISSN 2399-3642. DOI 10.1038/s42003-018-0092-9. (anglicky) 
  26. ↑ MONCEAU, Karine; BONNARD, Olivier; THIÉRY, Denis. Vespa velutina: a new invasive predator of honeybees in Europe. Journal of Pest Science. 2014-3, roč. 87, čís. 1, s. 1–16. Dostupné online [cit. 2019-05-08]. ISSN 1612-4758. DOI 10.1007/s10340-013-0537-3. (anglicky) 
  27. ↑ a b ROSS, Kenneth G.; MATTHEWS, Robert W. (eds.). The Social Biology of Wasps. Ithaca, London: Cornell University Press, 1991. 702 s. Dostupné online. ISBN 0801499062. Kapitola Makoto MATSUURA: Vespa and Provespa, s. 232-262. (anglicky) Google-Books-ID: QeGVqmfs_nIC. 
  28. ↑ LEE, John X. Q. A note on Vespa soror (Hymenoptera: Vespidae) in Hong Kong. Hong Kong Entomological Bulletin. April 2009, roč. 1, čís. 1, s. 18-22. Dostupné online [cit. 2018-08-24]. (anglicky) 
  29. ↑ SUGAHARA, Michio; NISHIMURA, Yasuichiro; SAKAMOTO, Fumio. Differences in Heat Sensitivity between Japanese Honeybees and Hornets Under High Carbon Dioxide and Humidity Conditions Inside Bee Balls. Zoological Science. 2012-01, roč. 29, čís. 1, s. 30–36. Dostupné online [cit. 2018-11-03]. ISSN 0289-0003. DOI 10.2108/zsj.29.30. (anglicky) 
  30. ↑ FUJIWARA, Ayumi; SASAKI, Masami; WASHITANI, Izumi. A scientific note on hive entrance smearing in Japanese Apis cerana induced by pre-mass attack scouting by the Asian giant hornet Vespa mandarinia. Apidologie. 2016-02-24, roč. 47, čís. 6, s. 789–791. Dostupné online [cit. 2018-11-03]. ISSN 0044-8435. DOI 10.1007/s13592-016-0432-z. (anglicky) 
  31. ↑ FUJIWARA, Ayumi; SASAKI, Masami; WASHITANI, Izumi. First report on the emergency dance of Apis cerana japonica, which induces odorous plant material collection in response to Vespa mandarinia japonica scouting. Entomological Science. 2017-11-05, roč. 21, čís. 1, s. 93–96. Dostupné online [cit. 2018-11-03]. ISSN 1343-8786. DOI 10.1111/ens.12285. (anglicky) 
  32. ↑ PARK, Madison, a kol. Deadly hornets kill 42 people in China, injure over 1,500. CNN [online]. 2013-10-04 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  33. ↑ Japanese woman dies after 150 giant hornet stings. Mail Online [online]. 2017-10-06 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  34. ↑ The power of hornet juice | RIKEN. www.riken.jp [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sršeň_mandarínská&oldid=17220791“