Vespa ducalis

Vespa ducalis
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	blanokřídlí (Hymenoptera);
Podřád	žahadlovití (Aculeata);
Čeleď	sršňovití (Vespidae);
Rod	sršeň (Vespa);
Binomické jméno
	Vespa ducalis; Smith, 1852
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vespa ducalis je blanokřídlý hmyz z rodu sršeň. Poprvé ji popsal Frederick Smith v roce 1852.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tělo je dlouhé mezi 24 a 37 milimetry s charakteristickým černým koncem zadečku. Některé královny mohou měřit i okolo 40 mm a jsou tedy jen o něco menší než asijský sršní obr - sršeň mandarínská (Vespa mandarinia), která má tělo o délce 40 až 55 mm. Barevně připomíná sršeň Vespa soror, ale je poněkud menší a především štíhlejší.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Žije v Asii, konkrétně v Číně, Hongkongu, Indii (severovýchodní část), Japonsku, Korejském poloostrově, Myanmaru, Nepálu, na Sibiři v Rusku, Tchaj-wanu, Thajsku a Vietnamu (severní a centrální část).

Chování[editovat | editovat zdroj]

Vespa ducalis je potravní specialista. Larvy této sršně požírají kukly a larvy vos a vosíků z podčeledi Polistinae, a tak dospělí jedinci Vespa ducalis útočí na hnízda těchto vos a loví jejich larvy, zatímco ignorují dospělé. Opakovaně loupí v již napadených hnízdech. Vosíci se obvykle nezmůžou na jakoukoliv obranu a nechají sršně své hnízdo beztrestně plenit. Jedno hnízdo Vespa ducalis během svého cyklu potřebuje napadnout a vyloupit nejméně 120 až 150 hnízd vosíků. Jiný hmyz napadají tyto sršně jen zcela výjimečně. Dospělci se živí nektarem, mízou či ovocem. Vůči člověku se Vespa ducalis chová mírně a neútočně a to i u hnízda a i když je vyrušována.^[1]

Hnízdo[editovat | editovat zdroj]

Vytváří nejmenší hnízda ze všech sršní rodu Vespa.^[1] Hnízdo bývá většinou v podzemí (i když jiné lokace jsou možné) a v době svého největšího rozmachu obsahuje okolo 50 až 60 dospělých jedinců, ve výjimečných případech až 100.^[1]