Kudlanky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hmyz

Tenodera aridifolia
Tenodera aridifolia
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: kudlanky (Mantodea)
Čeledi
  • Mantoididae
  • Chaeteessidae
  • Metallyticidae
  • Amorphoscelidae
  • Eremiaphilidae
  • Acanthopidae
  • Hymenopodidae
  • Liturgusidae
  • Tarachodidae
  • Thespidae
  • Iridopterygidae
  • Mantidae
  • Toxoderidae
  • Sibyllidae
  • Empusidae

Kudlanky (Mantodea) jsou řád dravého hmyzu, který je nejvíce proslulý tím, že samička při páření sežere svého samečka. V klidové poloze většinou číhá na svou kořist a tím připomíná modlícího se člověka - odtud zřejmé jméno jediné v Česku žijící kudlanky - kudlanky nábožné (Mantis religiosa).

Na Zemi žije přes 2500 druhů kudlanek, které se dělí do více než 400 rodů, avšak teraristé málokdy chovají více než pět druhů najednou. V teráriích se dá chovat jen asi 30 druhů. Největší druhy dorůstají až 25 cm, nejmenší asi 1,5 cm.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kudlanky se řadí mezi větší hmyz s protáhlým, zploštělým tělem. Přední nohy jsou dokonale přizpůsobeny k lovu. Hlava je pohyblivá. Má krátká tykadla, dvě vypouklé složené oči, tři jednoduchá očka a vyvinutá kusadla. Hruď je obvykle protáhlá a pohyblivá, může však být i štítovitě rozšířená. Přední nohy slouží k uchopování kořisti a mají na sobě ostny, ostatní jsou štíhlé a kráčivé. Přední křídla jsou užší a kožovitá, zadní jsou širší a blanitá. Zadeček je zakončen krátkými štěty. Je známý pohlavní dimorfismus - samička je větší než sameček.

Systém[editovat | editovat zdroj]

Systematika kudlanek prošla dlouhým vývojem. V roce 1758 je Linné zařadil mezi Coleoptera (brouci), v roce 1767 potom mezi Hemiptera (polokřídlí). Až v roce 1802 je Latreille řadí do samostatné skupiny Mantides. Neustálé přesuny dokazují, že si vědci dlouho nebyli jisti, kam tito živočichové patří. Název Mantodea, jak jej známe dnes, poprvé použil Burmeister roku 1838. Poté byly kudlanky ještě sloučeny se šváby do řádu Oothecaria. Postupem času se s nově objevenými druhy prosadil názor, že kudlanky a švábi jsou sice značně příbuzní, přesto se však jedná o dva samostatné řády hmyzu.

Starší systematické práce uznávaly v rámci řádu pouze jedinou čeleď Mantidae s řadou podčeledí, jejichž vzájemné postavení nebylo dostatečně objasněno kvůli komplikované fylogenetice řádu. Obtížné je především spolehlivé rozlišení znaků skutečně příbuzenských od znaků konvergentních a znaků fyletických od adaptivních. Proto se počty čeledí a podčeledí v různých fázích poznání této skupiny hmyzu značně lišily. Aktuální systematické pojetí rozděluje řád do 15 čeledí, které zahrnují 400 rodů a 2500 druhů (Ehrmann 2002).

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Kudlanky jsou známé manželským kanibalismem. Samička často žere samečka už za kopulace, naštěstí jsou samečci schopni rozmnožování i bez hlavy. Někteří se mohou smrti vyhnout tím, že přinesou "svatební dar", který samičku zaměstná na tak dlouho, aby sameček stačil uniknout včas. Každopádně sameček musí poskytnout první potravu pro budoucí mláďata. Samička si vybírá chráněná místa, kde na podzim naklade vajíčka. Zároveň je pokryje zvláštním lepivým sekretem, který slouží k ochraně vajíček. V tomto útvaru (ootéce) nakonec může být až tisíc vajíček. Na jaře se líhnou larvy, které se zanedlouho svlékají.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kudlanky žijí převážně v tropech. Ve střední Evropě žije jeden druh. Nejraději obývají výslunná místa, kde v nižší vegetaci číhají na svou kořist. Jejich jídelníček tvoří převážně jiný hmyz.

Chov v zajetí[editovat | editovat zdroj]

Menším druhům postačí i velká zavařovací láhev. Ovšem prosklené insektárium vám poskytne lepší pohled, musí však být dostatečně vysoké.

  • Nádoba by měla by délku kudlanky převyšovat alespoň třikrát – výška je důležitější než šířka.
  • Shora ji zabezpečte materiálem dobře propustným pro vzduch.
  • Nezbytným vybavením jsou dostatečně velké větvičky, na než se kudlanka může zavěsit. Umístěte je vertikálně a našikmo.
  • Vodu kudlanka získává převážně z potravy, přesto větve a stěny terária pravidelně roste, aby se mohla i napít. Z nádoby pít neumí.
  • Většině druhů vyhovuje teplota kolem 25 °C a dostatek světla.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]