Kudlanka nábožná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kudlanka nábožná

Kudlanka nábožná
Kudlanka nábožná
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Artropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: kudlanky (Mantodea)
Čeleď: kudlankovití (Mantidae)
Rod: kudlanka (Mantis)
Binomické jméno
Mantis religiosa
Linnaeus, 1758

Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) je jediný český zástupce řádu kudlanek (Mantodea).

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kudlanka nábožná se vyskytuje v palearktické oblasti, hojná je např. v Jižní Evropě. V suchých stepních lokalitách jsou hojné.

Dříve nebyly v Česku kudlanky příliš rozšířené, vyskytovaly se hojně pouze na Jižní Moravě (NP Podyjí), ale v důsledku oteplování podnebí se rozšiřují směrem na sever.[zdroj?] Viděny byly dokonce i na Ostravsku, v září 2008 v podhůří Jeseníků (Šternberk)[zdroj?] a v říjnu 2011 v lokalitě Na Plachtě u Hradce Králové.[1]

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Kudlanka nábožná je zbarvena světle zeleně, na podzim hnědě. Díky tomuto zbarvení ji v přírodě může predátor i vášnivý entomolog snadno přehlédnout. Pronotum (první hrudní článek) je výrazně prodloužen, hlava je trojúhelníková s velkýma očima (typické pro predátory).

Na první pohled zaujme přední pár končetin, který je uzpůsoben k uchvacování kořisti – loupeživé končetiny. Fungují jako střenka zavíracího nože, kořist je bleskovým sklapnutím přivřena mezi ozubenou holeň (tibia) a chodidlo (tarsus). Na stehně (femur) se nacházejí černé aposematické skvrny sloužící k zastrašení predátorů (připomínají oči). Přední pár křídel je kožovitý (jako u švábů), zadní je krytý pod nimi a je blanitý. U kudlanek létají hlavně samci – jsou menší – a i ti jen neradi. Samička dokáže přeletět jen pár metrů na rozdíl od ní sameček až pár desítek metrů. Je to především díky velikosti a váze samičky.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Kopulující pár kudlanek

Kudlanky jsou dravci, kteří dobře využívají maskování. Většinou jsou velmi dobře maskované a dokáží dlouho číhat na svou kořist (hlavně drobný hmyz). Poté vystřelí své loupeživé nohy, zachytí kořist a zaživa ji sežerou.

U kudlanek se vyskytuje manželský kanibalismus. To znamená, že samička po páření sežere samečka. Děje se tak hlavně v době nedostatku potravy, v pokusech k tomuto jevu došlo zřídkakdy. Centrum řídící rozmnožování je podřízené mozku, takže když samička začne žrát samečka od hlavy, kopulace neustává, naopak, probíhá ještě vytrvaleji. Vajíčka jsou ukryta v ootéce, tuhém obalu, který přezimuje.

Ootéka
Kudlanka: Sněhotice 2012

Kudlanka patří mezi Hemimetabola, tj. hmyz s proměnou nedokonalou, u kterého neexistuje stádium kukly (pupa) a larva (nymfa) je velice podobná dospělci (imagu), pouze nemá vyvinutá křídla a rozmnožovací orgány, které dospějí po posledním svlečení (ekdyzi). Kudlanka též dokáže neuvěřitelné věci: Jako jediný druh kudlanek u nás i ve světě dokáže, aniž by hnula tělem, otočit hlavu o 360 stupňů. Samička se dožívá 7-8 měsíců života, sameček pouze 1-2. Kudlanka je také jedním z mála druhů hmyzu, který dokáže vnímat člověka. Křídla používají kudlanky hlavně v ohrožení života, když je pronásleduje predátor se kterým nechtějí bojovat (např. drobní hlodavci, kočky, člověk, atd) nebo při tzv. dálkovém cestování za potravou. Samička má bříško složené ze šesti článků, sameček má článků osm.

Kudlanka vypouští na tělo oběti sliny, které lokálně umrtví nervovou soustavu a zároveň kyselina v nich obsažená naleptá potravu do jakési kaše, kterou pak kudlanka konzumuje. Proto je běžné, že se oběť při požírání hýbe ačkoliv jí již chybí i větší část těla. Samečků je v přírodě podstatně méně než samiček.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V Hradci Králové se objevila kudlanka nábožná, mohla přijet vlakem, Pavel Bednář, článek na iDnes.cz, 12. října 2011
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu