Sfalerit: Porovnání verzí

Sfalerit
Sfalerit
	Sfalerit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	ZnS
Identifikace
Barva	bílá, žlutá, červená, ; černá a další
Vzhled krystalu	tetraedry, dodekaedry
Soustava	krychlová
Tvrdost	3,5 – 4
Lesk	diamantový, skelný,; mastný až matný
Štěpnost	výborná
Vryp	bílý, světle hnědý
Hustota	3,9 – 4,2 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	v HCl a HNO3

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 16. 9. 2021, 19:10

Sfalerit (Glocker, 1847), chemický vzorec Zn S, systematický název sulfid zinečnatý (dříve též sirník zinečnatý) je krychlový minerál. Název pochází z řeckého sphaleros – klamný, protože tmavé odrůdy připomínaly galenit, ale neobsahovaly žádné olovo. Starší český název je blejno zinkové.

Původ

Vzniká na hydrotermálních rudních žilách, dále původ magmatický, pegmatiticko-pneumatolytický a sedimentární. Nejtypičtějším výskytem sfaleritu jsou hydrotermální rudní žíly, nejčastěji Pb-Zn (galenit-sfalerit). Sfalerit dále vzniká v bazických magmatitech jako tzv. likvační rudy, na podmořských vulkánech, v metamorfitech (stratiformní ložiska), ve skarnech a v greisenech. Méně často vzniká také v některých typech sedimentů.

Morfologie

Krystaly, zrnité, zemité, masivní i kolomorfní agregáty, často vrstevnatě různobarevné. Krystaly mají tvar tetraedru nebo dodekaedru, často dvojčatí.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5 – 4, křehký, hustota 3,9 – 4,2 g/cm³, štěpnost výborná podle {110}, lom nepravidelný. Sfalerit má stejnou strukturu jako diamant a další vzácné sulfidy, selenidy a telluridy ze skupiny sfaleritu.
Optické vlastnosti: Barva: Světlehnědá až tmavohnědá, červenohnědá, červená, zelená, žlutozelená, žlutá, bílá, černá – podle příměsí. Lesk diamantový na štěpných plochách, na krystalových plochách skelný, mastný až matný. Průhlednost: průhledný,průsvitný, opakní, vryp bílý, světlehnědý.
Chemické vlastnosti: Složení: Zn 67,06 %, S 32,94 %, příměsi Fe, Cd, Sn, Pb, Ag, Hg, Mn, In, Ti, Ga, Ge. Před dmuchavkou praská, netaví se, na uhlí dává bílý nálet. Rozpustný v HCl a HNO₃.

Odrůdy

christofit – příměs malého množství železa
marmatit – příměs železa (až 26 %)
kleofán – příměs malého množství železa a manganu
příbramit – příměs kadmia
brunckit – zemitá odrůda bílé barvy
gumucionit – malinově červený, kolomorfní

Podobné minerály

Metacinabarit, kasiterit, granát

Parageneze

Galenit, chalkopyrit, markazit, pyrit, fluorit, baryt, křemen

Využití

Důležitá ruda zinku, světle zbarvené a průhledné až průsvitné odrůdy používají jako drahé kameny (fasetové brusy, kabošony).

Naleziště

Hojný minerál.

Česko – Kutná Hora, Křižanovice, Horní Benešov, Příbram, Stříbro, Ševětín
Slovensko – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica
Německo – Altenberg u Aachenu, Freiberg, Bensberg u Kolína nad Rýnem
Rakousko – Binnental
Rumunsko
Španělsko
Barma
a další.

Odkazy

Literatura

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana's system of mineralogy, (7th edition), volume I, 210-215

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu sfalerit na Wikimedia Commons
Sfalerit na webu mindat.org (anglicky)
Sfaleritová skupina na webu mindat.org (anglicky)
Sfalerit na webu Webmineral (anglicky)
Sfalerit v atlasu minerálů (německy)
Mineral data publishing (PDF)
Učebnice mineralogie pro bakalářské studium PřF MU

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 [[Soubor:Sphalerite - Iron Cap mine, Graham, Arizona, USA.jpg|náhled|Sfalerit]]
 [[Soubor:Sfaleryt, Rumunia.jpg|náhled|Sfalerit]]
-'''Sfalerit''' ([[Ernst Friedrich Glocker|Glocker]], 1847), chemický vzorec [[Zinek|Zn]][[Síra|S]], systematický název '''[[sulfid zinečnatý]]''' (dříve též '''sirník zinečnatý''') je krychlový [[minerál]].<br />
+'''Sfalerit''' ([[Ernst Friedrich Glocker|Glocker]], 1847), chemický vzorec [[Zinek|Zn]][[Síra|S]], systematický název '''[[sulfid zinečnatý]]''' (dříve též '''sirník zinečnatý''') je krychlový [[minerál]]. Název pochází z řeckého ''sphaleros'' – klamný, protože tmavé odrůdy připomínaly [[galenit]], ale neobsahovaly žádné [[olovo]]. Starší český název je '''blejno zinkové'''.
-Název pochází z řeckého ''sphaleros'' – klamný, protože tmavé odrůdy připomínaly [[galenit]], ale neobsahovaly žádné [[olovo]]. Starší český název je '''blejno zinkové'''.
 == Původ ==
@@ Řádek 42: / Řádek 41: @@
 == Podobné minerály ==
-[[metacinabarit]], [[kasiterit]], [[Granát (minerál)|granát]]
+[[Metacinabarit]], [[kasiterit]], [[Granát (minerál)|granát]]
 == Parageneze ==
-[[galenit]], [[chalkopyrit]], [[markazit]], [[pyrit]], [[fluorit]], [[baryt]], [[křemen]]
+[[Galenit]], [[chalkopyrit]], [[markazit]], [[pyrit]], [[fluorit]], [[baryt]], [[křemen]]
-== Získávání ==
-Těžba
 == Využití ==
@@ Řádek 58: / Řádek 54: @@
 * [[Česko]] – [[Kutná Hora]], [[Křižanovice]], [[Horní Benešov]], [[Příbram]], [[Stříbro]], [[Ševětín]]
 * [[Slovensko]] – [[Zlatá Baňa]], [[Banská Štiavnica]]
-* [[Německo]] – [[Altenberg]] u Aachenu, [[Freiberg]], Bensberg u Kolína n. Rýnem
+* [[Německo]] – [[Altenberg]] u Aachenu, [[Freiberg]], Bensberg u Kolína nad Rýnem
 * [[Rakousko]] – [[Binnental]]
 * [[Rumunsko]]

Sulfidy s prvkem v oxidačním čísle II.

Sulfid hlinečnatý (Al S) • Sulfid barnatý (Ba S) • Sulfid berylnatý (Be S) • Sulfid kademnatý (Cd S) • Sulfid vápenatý (Ca S) • Sulfid uhelnatý (C S) • Sulfid kobaltnatý (Co S) • Sulfid měďnatý (Cu S) • Sulfid železnatý (Fe S) • Sulfid olovnatý (Pb S) • Sulfid hořečnatý (Mg S) • Sulfid rtuťnatý (Hg S) • Sulfid nikelnatý (Ni S) • Sulfid palladnatý (Pd S) • Sulfid platnatý (Pt S) • Sulfid stříbrnatý (Ag S) • Sulfid strontnatý (Sr S) • Sulfid cínatý (Sn S) • Sulfid titanatý (Ti S) • Sulfid vanadnatý (V S) • Sulfid zinečnatý (Zn S) Též disulfidy:

Disulfid železnatý (Fe S₂) Jiné:

Karbonylsulfid (C O S)