Sulfid nikelnatý
| Sulfid nikelnatý | |
|---|---|
 Model jednotkové buňky | |
| Obecné | |
| Systematický název | sulfid nikelnatý |
| Sumární vzorec | NiS |
| Vzhled | černý prášek[1] |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 11113-75-0 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 234-349-7 |
| PubChem | 28094 |
| SMILES | [Ni+2].[S-2] |
| InChI | 1S/Ni.S |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 318,68 g/mol |
| Teplota tání | 797 °C (1070 K) |
| Teplota varu | 1388 °C (1661 K) |
| Hustota | 5,87 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,000 36 g/100 ml (18 °C)[1] |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS08  GHS09 | |
| H-věty | H317 H332 H334 H341 H350 H372 H400 H410[1] |
| P-věty | P203 P233 P260 P261 P264 P270 P271 P272 P273 P280 P284 P302+352 P304+340 P317 P318 P319 P321 P333+317 P342+316 P362+364 P391 P403 P405 P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sulfid nikelnatý je anorganická sloučenina se vzorcem NiS. V přírodě se vyskytuje jako nerost millerit; větší význam jako zdroj niklu má ale pentlandit, Ni9S8.[2] Používá se jako katalyzátor.
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Podobně jako řada podobných látek má sulfid nikelnatý strukturu arsenidu nikelnatého, s oktaedrickým niklem a trigonálně prizmatickými sulfidovými centry.[3]
NiS vytváří dva polymorfy; α-NiS krystalizuje v šesterečné soustavě, β-NiS je kosočverečný. α-NiS je stálý za teplot nad 379 °C, při nižších teplotách se mění na β-formu; při tomto přechodu se zvyšuje objem o 2–4 %.[4][5][6]
Vznik a reakce[editovat | editovat zdroj]
Srážení černého sulfidu nikelnatého se využívá v kvantitativní analýze, která začíná oddělováním kovů podle rozpustnosti jejich sulfidů:[7]
- Ni2+ + H2S → NiS + 2 H+
Bylo vyvinuto i několik dalších postupů, využívajících například podvojné záměny (NiCl2 a Na2S) a vysokoteplotní reakce prvků.[8]
Sulfid nikelnatý lze převést na oxid zahříváním na vzduchu:[2]
- 2 NiS + 3 O2 → 2 NiO + 2 SO2
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Minerál millerit je tvořen sulfidem o molekulovém vzorci NiS, skutečná struktura ale v důsledku podmínek, při nichž se vytváří, neodpovídá přesně vzorci NiS. Objevuje se v hydrotermálních systémech, v dutinách uhličitanových hornin, a jako příměs v dalších minerálech niklu.[9]
Při výrobě skla[editovat | editovat zdroj]
Plavené sklo obsahuje malá množství sulfidu nikelnatého, vzniklého ze síranu sodného (Na2SO4), používaného při zpracování, a niklu obsaženého v přítomných nečistotách.[10]
NiS způsobuje potíže při používání tvrzeného skla. Sulfid nikelnatý se zde vytváří ve fázi alfa, která je nestálá a postupně se přeměňuje na fázi beta (za nízkých teplot stálejší), což vede k růstu objemu a tvorbě prasklin. Napětí vnikající uprostřed skla způsobuje rozšiřování trhlin a lámání skla;[11] praskání se objevuje po jednotkách až desítkách let.[10]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nickel sulfide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/28094
- ↑ a b Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry: Nickel. Příprava vydání Wiley-VCH. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-3-527-30385-4, ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a17_157. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007.
- ↑ Wells, A.F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, Oxford: Clarendon Press ISBN 0-19-855370-6
- ↑ D. W. Bishop; P. S. Thomas; A. S. Ray. Raman spectra of nickel(II) sulfide. Materials Research Bulletin. 1998, s. 1303. DOI 10.1016/S0025-5408(98)00121-4.
- ↑ NiS and Spontaneous Breakage [online]. Glass on Web. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Antonio Bonati; Gabriele Pisano; Gianni Royer Carfagni. A statistical model for the failure of glass plates due to nickel sulfide inclusions. Journal of the American Ceramic Society. 2018-10-12, s. 2506-2521. DOI 10.1111/jace.16106.
- ↑ O.Glemser „Nickel Sulfide“, Handbook of Preparative Inorganic Chemistry, 2nd Ed. Edited by G. Brauer, Academic Press, 1963, NY. vol. 2. p. 1551
- ↑ Shabnam Virji, Richard B. Kaner, Bruce H. Weiller „Direct Electrical Measurement of the Conversion of Metal Acetates to Metal Sulfides by Hydrogen Sulfide“ Inorganic Chemistry, 2006, 45 (26), pp 10467–10471DOI:10.1021/ic0607585
- ↑ Gamsjager H. C., Bugajski J., Gajda T., Lemire R. J., Preis W. (2005) Chemical Thermodynamics of Nickel, Amsterdam, Elsevier
- ↑ a b Stefan Karlsson. Spontaneous fracture in thermally strengthened glass – A review & outlook. Ceramics – Silikaty. 2017-04-30, s. 188-201. Dostupné online. DOI 10.13168/cs.2017.0016.
- ↑ John Barry. The Achille Heel of a Wonderful Material: Toughened Glass [online]. 2006-01-12 [cit. 2019-08-16]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sulfid nikelnatý na Wikimedia Commons
