Polymorfie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny na stránce Polymorfie (rozcestník).

Polymorfie (dříve mnohotvarost) je schopnost látek krystalovat ve více krystalových strukturách. Konkrétní krystalovou strukturu polymorfní látky nazýváme polymorf. Polymorfie prvků se nazývá alotropie. Polymorfie se zahrnutím rozpouštědla v krystalové mřížce se nazývá solvatomorfie. Výrazy jako dimorfie nebo trimorfie se používají ke zdůraznění, že mohou existovat pouze dvě respektive tři krystalové formy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Polymorfy se mohou vzájemně přeměňovat při určitých teplotách a mívají rozdílné fyzikálně-chemické vlastnosti, zejména body tání, rozpustnost a charakteristicky difraktují v rentgenovém záření.

Krystalizace je ovlivněna faktory jako vliv rozpouštědla, přesycení, čistota, teplota a tlak, intenzita míchání, které můžou ale nemusí rozhodovat, ve které polymorfní formě bude látka krytalizovat.

První pozorování polymorfie se přičítá Fridrichu Wöhlerovi a Justu von Liebigovi, když v roce 1832 zkoumali benzamid[1] a z chladnoucího nasyceného roztoku jim nejprve krystalizovaly jehličky, které se postupně přeměňovaly na klencové krystalky.

Polymorfie se velmi těžko předpovídá a nelze nijak prokázat, že látka netvoří další polymorfy. V roce 2006 byl objeven nový polymorf maleinové kyseliny po 124 letech od její první krystalografické analyzy.[2]

Farmakologie[editovat | editovat zdroj]

Patentová ochrana léčiv je vázaná na technologii a konkrétní polymorf léčivé látky, definovaný práškovým difraktogramem. Jiná společnost si může patentovat jiný polymorf a místo náročných klinických testů stačí pouze dokázat ekvivalentní biodostupnost a neexistenci nových vedlejších účinků léčiva. Proto patentování léčiva většinou předchází screening.

Užití v geochemii[editovat | editovat zdroj]

Využívá se pro horninotvorné minerály, jejichž distribuce a forma může být funkcí teploty a tlaku.

Jedna sloučenina tak během polymorfie vytváří jiné krystaly např: CaCO3 vytváří aragonit a kalcit a nebo podobně železo - hořčík se chová v pyroxenech, či granátech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. F. Wöhler, J. Liebig, Ann. Pharm. 1832, 3, 249 – 282. DOI:10.1002/jlac.18320030302
  2. Graeme M. Day, Andrew V. Trask, W. D. Samuel Motherwell and William Jones (2006).  "Investigating the latent polymorphism of maleic acid". Chemical Communications 1 (1): 54–56. doi:10.1039/b513442k. PMID 16353090. 

Související články[editovat | editovat zdroj]