Polymorfie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Polymorfie (rozcestník).

Polymorfie (dříve mnohotvarost) je schopnost látek krystalovat ve více krystalových strukturách. Konkrétní krystalovou strukturu polymorfní látky nazýváme polymorf. Polymorfie prvků se nazývá alotropie. Polymorfie se zahrnutím rozpouštědla v krystalové mřížce se nazývá solvatomorfie. Výrazy jako dimorfie nebo trimorfie se používají ke zdůraznění, že mohou existovat pouze dvě respektive tři krystalové formy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Polymorfy se mohou vzájemně přeměňovat při určitých teplotách a mívají rozdílné fyzikálně-chemické vlastnosti, zejména body tání, rozpustnost a charakteristicky difraktují v rentgenovém záření.

Krystalizace je ovlivněna faktory jako vliv rozpouštědla, přesycení, čistota, teplota a tlak, intenzita míchání, které můžou ale nemusí rozhodovat, ve které polymorfní formě bude látka krytalizovat.

První pozorování polymorfie se přičítá Fridrichu Wöhlerovi a Justu von Liebigovi, když v roce 1832 zkoumali benzamid[1] a z chladnoucího nasyceného roztoku jim nejprve krystalizovaly jehličky, které se postupně přeměňovaly na klencové krystalky.

Polymorfie se velmi těžko předpovídá a nelze nijak prokázat, že látka netvoří další polymorfy. V roce 2006 byl objeven nový polymorf maleinové kyseliny po 124 letech od její první krystalografické analyzy.[2]

Farmakologie[editovat | editovat zdroj]

Patentová ochrana léčiv je vázaná na technologii a konkrétní polymorf léčivé látky, definovaný práškovým difraktogramem. Jiná společnost si může patentovat jiný polymorf a místo náročných klinických testů stačí pouze dokázat ekvivalentní biodostupnost a neexistenci nových vedlejších účinků léčiva. Proto patentování léčiva většinou předchází screening

Užití v geochemii[editovat | editovat zdroj]

Využívá se pro horninotvorné minerály, jejichž distribuce a forma může být funkcí teploty a tlaku.

Jedna sloučenina tak během polymorfie vytváří jiné krystaly např: CaCO3 vytváří aragonit a kalcit a nebo podobně železo - hořčík se chová v pyroxenech, či granátech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. F. Wöhler, J. Liebig, Ann. Pharm. 1832, 3, 249 – 282. DOI:10.1002/jlac.18320030302
  2. Graeme M. Day, Andrew V. Trask, W. D. Samuel Motherwell and William Jones(2006)."Investigating the latent polymorphism of maleic acid". Chemical Communications1(1): 54–56. doi:10.1039/b513442k. PMID 16353090.