Přeskočit na obsah

Biodostupnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zjednodušený model rozdělení ústy podané látky na biodostupný a ztracený podíl. Biodostupnost látky podané ústy je snížena ztrátou podílu nevstřebaného v trávicí soustavě a odbouraného v enterocytech a játrech
Zjednodušený model rozdělení ústy podané látky na biodostupný a ztracený podíl. Biodostupnost látky podané ústy je snížena ztrátou podílu nevstřebaného v trávicí soustavě a odbouraného v enterocytech a játrech

Jako biodostupnost (angl. bioavailability) se ve farmakologii označuje podíl podané dávky nezměněné látky, který vstoupí do systémového oběhu. Jde o jednu z hlavních farmakokinetických vlastností léčiv. Podle definice: podá-li se látka do žíly, její biodostupnost je 100 %.[1] Ovšem při podání jinými cestami (například orálně) biodostupnost zpravidla klesá kvůli neúplné absorpci a metabolismu prvního průchodu.[2] Biodostupnost je jednou z hlavních veličin farmakokinetiky, protože se s ní musí pracovat při výpočtu dávkování při nenitrožilních způsobech podání léčiv.

Vývoj koncentrace látky v krvi v čase po nitrožilním (iv) a orálním (po) podáním. Poměr ploch pod křivkami po a iv je roven orální biodostupnosti látky
Vývoj koncentrace látky v krvi (c) v čase (t) ponitrožilním (iv) a orálním (po) podáním. Poměr ploch pod křivkami po a iv je roven orální biodostupnosti látky

Definice

[editovat | editovat zdroj]

Zaznamená-li se koncentrace látky v krvi v čase po nitrožilním a ústním podáním až do návratu koncentrace látky v krvi na hodnotu před ním, spočítá se orální biologická dostupnost (F) jako podíl ploch pod křivkou ústní (AUCor) a nitrožilní aplikace (AUCin).[2]

Veličina závisí na podílu původního množství látky, který byl vstřebán (Fa), dále na podílu z Fa, který unikne metabolismu v enterocytech (Fg), a také na podílu z Fg, který projde játry v nezměněné podobě (Fh). Biologickou dostupnost pak lze vyjádřit jako součin těchto frakcí.[2]

Protože měření parametrů Fa, Fg a Fh by vyžadovalo invazivní úkony, jako je odběr krve z portální žíly, využívá se k jejich stanovení výpočtů. Např. absorbovaná frakce Fa je rovna poměru radioaktivity vyloučené látky (obvykle močí) a radioaktivitě orálně podaného vzorku. Měření aktivity namísto koncentrace aplikované látky má totiž za následek, že je zjištěno její vstřebané množství bez ohledu na to, na jaké metabolity byla následně přeměněna. Výpočet podílu látky procházejícího játry beze změny Fh není univerzální, protože zanedbává možnost mimojaterního metabolismu.[2]

Pro nemetabolizovatelné, ústy podávané látky (např. ionty) je biodostupnost obecně určena jednoduše jako podíl požité dávky, která se vstřebá.[3]

Biopřístupnost je koncept příbuzný k biodostupnosti v kontextu biodegradace a znečištění životního prostředí. Molekula (často perzistentní organický polutant) se považuje za biopřístupnou, pokud „může projít buněčnou membránou z prostředí do organismu, má-li organismus k chemikálii přístup“.[4]

Ovlivňující faktory

[editovat | editovat zdroj]

Biodostupnost látky se mění v závislosti na způsobu podání,[5] dávkování[6][7] a farmakokinetických procesech, které jsou ovlivňovány jak interferencí jiných látek,[8][9] tak i interindividuální variabilitou, spočívající v životním stylu, genotypu a pohlaví.[10] Na biodostupnosti látky se odráží průběh farmakokinetických procesů. Obvykle se sjednocují do 5 souhrnných dějů:[11]

  • liberace – uvolnění látky z její formulace
  • absorpce – vstup látky do vnitřního prostředí
  • distribuce – rozdělení látky mezi tkáně
  • metabolismus – přeměny látky zahrnující její odbourávání, ale i přeměn na aktivní formu
  • exkrece – eliminace látky z organismu

Jelikož jsou mezi sebou tyto kroky provázány a probíhají současně, mnohdy nelze o jejich příspěvcích k biodostupnosti uvažovat jako o nezávislých.[12][13] Příkladem může být zvýšený průnik sloučeniny z krve do tkání (změna distribuce), která vyvolá její snížené vylučování ledvinami (změna exkrece), protože se jimi protékající frakce látky zmenšila právě o podíl uniklý do tkání.[12] Rovněž jsou známy případy, kdy navýšení absorpce způsobí snížení podílu odbouraného při prvním průchodu játry (změna metabolismu) díky nasycení katabolických enzymů.[13]

Modely závislosti biodostupnosti látek na podané dávce. 1. Nárůst biodostupnosti je vyšší u vyšších dávek v důsledku nasycení katabolických enzymů 2. Lineární nárůst biodostupnosti díky tomu, že se s množstvím podané látky nemění intenzita jejího vlivu na farmakokinetické procesy 3. Přírůstek biodostupnosti při vysokých dávkách klesá z důvodu nasycení absorpčních procesů 4. Vysoké dávkování způsobuje pokles biodostupnosti látky z důvodu významné indukce odbourávání toutéž látkou
Modely závislosti biodostupnosti látek na podané dávce. 1. Nárůst biodostupnosti je vyšší u vyšších dávek v důsledku nasycení katabolických enzymů 2. Lineární nárůst biodostupnosti díky tomu, že se s množstvím podané látky nemění intenzita jejího vlivu na farmakokinetické procesy 3. Přírůstek biodostupnosti při vysokých dávkách klesá z důvodu nasycení absorpčních mechanismů 4. Vysoké dávkování způsobuje pokles biodostupnosti látky z důvodu významné indukce odbourávání toutéž látkou

Způsob podání a dávka

[editovat | editovat zdroj]

Způsob podání určuje, jakému prostředí a matrici bude látka před absorpcí a při ní vystavena, jaké bariéry musí pro průchod do krevního řečiště překonat a zda před tím projde katabolicky aktivními tkáněmi.[10]

Biodostupnost závisí na množství podané látky. Vysoké dávky mohou vést ke snížení biodostupnosti z důvodu nasycení kapacity přenosu substance přes membránu[6][14] či kvůli indukci exprese katabolických enzymů,[7] jindy naopak dochází ke zvýšení biodostupnosti díky nasycení katabolických enzymů, aštedy sníženému dopadu metabolismu prvního průchodu.[15][16] Malá množství látky přijaté ústy mohou tudíž rovněž vést ke snížené biologické dostupnosti, dále např. v důsledku navázání na složky stravy, které jsou vůči této látce v relativním přebytku.[17]

Strava a společně podávané látky

[editovat | editovat zdroj]

Společně podávané látky a jejich směsi mohou biodostupnost značně ovlivnit. Významný faktor představuje jejich chemická podstata[18] i  prostorové či strukturní uspořádání.[19] Interferující substance biodostupnost jednotlivých sloučenin snižují nebo zvyšují (tzv. bioenhancery). Ta samá látka může snižovat biodostupnost jedné sloučeniny, zatímco se v kombinaci s jinou chová jako bioenhancer.[20][21]

Chemické vlastnosti ovlivňujících látek mimo jiné zahrnují schopnosti látku zájmu srážet,[22] adsorbovat,[23] ovlivňovat její transport přes membrány[9] a odbourávání[8]. Strukturní stránku představuje velikost povrchu struktury, což se významně uplatňuje u adsorbentů, jako je aktivní uhlí.[24] Dalšími strukturními parametry jsou mechanické vlastnosti, např. schopnost makromolekul zvyšovat viskozitu tráveniny[25] a také specifické interakce vycházející z konkrétního prostorového uspořádání, což je typické pro nativní proteiny.[19] Nakonec má pro biodostupnost význam i bariérová funkce složek tráveniny, nejčastěji zapříčiněná přítomností nestravitelných buněčných stěn v rostlinné stravě.[26]

Bioenhancery a zvyšování biodostupnosti

[editovat | editovat zdroj]

Některé sloučeniny, tzv. bioenhancery či umocňovače biodostupnosti, mají schopnost zvyšovat orální biologickou dostupnost různých látek. Bioenhancery stimulující biodostupnost širokých spekter organických sloučenin obvykle bývají sekundárními metabolity rostlinného původu. Typicky zvyšují vstřebatelnost látek modulací dynamiky membrány střevního epitelu, dále snížením rychlosti vypuzování vstřebaných látek inhibicí efluxních pump, jako je např. P-glykoprotein, a rovněž také zpomalením metabolismu inhibicí jaterních enzymů.[27] Naopak biodostupnost minerálních iontů lze zvýšit kombinací se vhodným protiiontem, který utvořením rozpustného komplexu zabraňuje vzniku nerozpustných solí v trávicím traktu.[28][29][30]

Bioenhancery organických látek

[editovat | editovat zdroj]

Existuje velké množství studií věnujících se látkám stimulujícím orální dostupnost rozličných léčiv, antioxidantů a vitaminů pro lidský organismus. Při podávání spolu s medikamenty může být dosaženo srovnatelné aktivity při nižším příjmu léčivých přípravků, což představuje silnou motivaci k výzkumu takových bioenhancerů.[27] Interakce s léčivy však mohou také vést k toxickým účinkům při jinak bezpečných dávkách.[31][32] Mezi dobře zdokumentované příklady bioenhancerů patří piperin, quercetin, glycyrrhizin a složky zázvorové a grapefruitové šťávy.[27][31]

Tabulka níže reprezentuje seznam vybraných kombinací bioenhanceru a chemických individuí, jejichž aktivitu v organismu dokáže navýšit. Výjimkou nejsou ani přírůstky biodostupnosti o stovky procent.

Zvýšení orální biodostupnosti vybraných látek u člověka po podání bioenhancerů
Bioenhancer Společně podávaná látka Přírůstek biodostupnosti
aloe pravá, gel (56,7 g) vitamin C (500 mg) 204 %[33]
aloe pravá, gel (56,7 g) vitamin E (420 mg) 269 %[33]
grep, 2× koncentrovaná šťáva (200 ml) atorvastatin (40 mg) 150 %[31]
grep, šťáva (250 ml) nifedipin (10 mg) 29 %[34]
kmín kořenný, extrakt (100 mg) rifampicin (450 mg) 32 %[35]
piperin (20 mg) kurkumin (2 g) 1900 %[36]
piperin (5 mg) koenzym Q10 (120 mg) 30 %[37]
piperin (20 mg) karbamazepin (300 mg) 10 %[38]
quercetin (1,25 mg/kg) epigallokatechingallát (50 mg/kg) ve směsi nutrientů 39 %[39]

Bioenhancery minerálních iontů

[editovat | editovat zdroj]

Biologicky důležité kationty jako Ca2+, Mg2+, Fe2+ a další, tvoří v přítomnosti některých běžně se vyskytujících aniontů (např. fosforečnanů a fytátů) nevstřebatelné sraženiny.[28][40][41][42] Některé organické kyseliny jako např. kyselina citronová jsou schopny tyto kationty z nerozpustných solí vyvazovat za vzniku rozpustných komplexů, čímž zvyšují jejich absorpci a biodostupnost.[28][29][30]

To se mj. promítá do kvality doplňku stravy např. s hořčíkem, vápníkem nebo zinkem. Zatímco anorganické soli těchto esenciálních prvků (oxidy, uhličitany, chloridy, sírany) mají nízkou biologickou dostupnost, vhodnější organické komplexy (citráty, laktáty, bisglycináty apod.) umožňují vyšší vstřebatelnost minerálů.[43][44][42][45]

Průřez liposomem. Membránu tvoří dvě vrstvy fosfolipidů, vnější vrstva je orientována hydrofilní částí vně a vnitřní vrstva směrem dovnitř, čímž od sebe oddělují dvě hydrofilní prostředí. Dvouvrstva je stabilizována hydrofobním efektem (nepolární části obou vrstev fosfolipidů orientovány k sobě)
Průřez liposomem. Membránu tvoří dvě vrstvy fosfolipidů, vnější vrstva je orientována hydrofilní částí vně a vnitřní vrstva směrem dovnitř, čímž od sebe oddělují dvě hydrofilní prostředí. Dvouvrstva je stabilizována hydrofobním efektem (nepolární části vrstev fosfolipidů orientovány k sobě)

Uzavírání látek do liposomů

[editovat | editovat zdroj]

Mnohé překážky bránící maximalizaci orální biologické dostupnosti lze překonat oddělením látky od prostředí trávicí soustavy fosfolipidovou dvouvrstvou. Látky uzavřené v tzv. liposomu jsou lépe chráněny před kyselým prostředím žaludku, trávicími enzymy, oxidací a díky vstupu do buněk endocytózou nezávisí vstřebávání látky na kapacitě transportérů. Zatímco se hydrofilní látky shlukují vevnitř částice, lipofilní látky se hromadí v membráně. Příprava liposomálních částic se provádí různými metodami, např. sprejovým sušením nebo protlačováním přes membránové filtry.[46][47][48]

Technologie se aplikuje na široké spektrum vitaminů, antioxidantů, enzymů, probiotik a léčiv. Příklady zahrnují vitamin C, kurkumin, ω-3 mastné kyseliny, paklitaxel a inzulin. Efektivita enkapsulace s použitím sprejového sušení a různých chemických složek se pro malé molekuly obvykle pohybuje nad 75 %, avšak v případě inzulinu dosahuje pouze 43 %.[48]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bioavailability na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Griffin, J.P. The Textbook of Pharmaceutical Medicine (6th Ed.). New Jersey: BMJ Books. ISBN 9781405180351
  2. 1 2 3 4 VARMA, Manthena V. S.; OBACH, R. Scott; ROTTER, Charles. Physicochemical Space for Optimum Oral Bioavailability: Contribution of Human Intestinal Absorption and First-Pass Elimination. Journal of Medicinal Chemistry. 2010-02-11, roč. 53, čís. 3, s. 1098–1108. Dostupné online [cit. 2026-07-05]. ISSN 0022-2623. doi:10.1021/jm901371v. (anglicky)
  3. ↑ Factors Influencing the Measurement of Bioavailability, Taking Calcium as a Model. Robert P. Heaney. J. Nutr. (2001) 131:1344S-1348S
  4. ↑ Semple KT, Doick KJ, Jones KC, Burauel P, Craven A, Harms H. Defining bioavailability and bioaccessibility of contaminated soil and sediment is complicated. Environ. Sci. Technol.. 2004, roč. 38, čís. 12, s. 228A–231A. Dostupné online. doi:10.1021/es040548w. PMID 15260315.
  5. ↑ KADRY, Abdelrazak M.; SKOWRONSKI, Gloria A.; TURKALL, Rita M. Comparison between oral and dermal bioavailability of soil-adsorbed phenanthrene in female rats. Toxicology Letters. 1995-07, roč. 78, čís. 2, s. 153–163. Dostupné online [cit. 2026-08-16]. doi:10.1016/0378-4274(95)03250-O. (anglicky)
  6. 1 2 LIM, Sin Yin; SHARAN, Satish; WOO, Sukyung. Model‐Based Analysis of Cannabidiol Dose‐Exposure Relationship and Bioavailability. Pharmacotherapy: The Journal of Human Pharmacology and Drug Therapy. 2020-04, roč. 40, čís. 4, s. 291–300. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. ISSN 0277-0008. doi:10.1002/phar.2377. (anglicky)
  7. 1 2 SAVIC, Radojka M.; LU, Yanhui; BLIVEN-SIZEMORE, Erin. Population Pharmacokinetics of Rifapentine and Desacetyl Rifapentine in Healthy Volunteers: Nonlinearities in Clearance and Bioavailability. Antimicrobial Agents and Chemotherapy. 2014-06, roč. 58, čís. 6, s. 3035–3042. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. ISSN 0066-4804. doi:10.1128/AAC.01918-13. PMID 24614383. (anglicky)
  8. 1 2 LILJA, J; KIVISTO, K; NEUVONEN, P. Grapefruit juice increases serum concentrations of atorvastatin and has no effect on pravastatin. Clinical Pharmacology & Therapeutics. 1999-08, roč. 66, čís. 2, s. 118–127. Dostupné online [cit. 2026-07-23]. doi:10.1053/cp.1999.v66.100453001. (anglicky)
  9. 1 2 DEWANJEE, Saikat; DUA, Tarun; BHATTACHARJEE, Niloy. Natural Products as Alternative Choices for P-Glycoprotein (P-gp) Inhibition. Molecules. 2017-05-25, roč. 22, čís. 6, s. 871. Dostupné online [cit. 2026-07-23]. ISSN 1420-3049. doi:10.3390/molecules22060871. PMID 28587082. (anglicky)
  10. 1 2 STIELOW, Marlena; WITCZYŃSKA, Adrianna; KUBRYŃ, Natalia. The Bioavailability of Drugs—The Current State of Knowledge. Molecules. 2023-12-11, roč. 28, čís. 24, s. 8038. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. ISSN 1420-3049. doi:10.3390/molecules28248038. PMID 38138529. (anglicky)
  11. ↑ REIN, Maarit J.; RENOUF, Mathieu; CRUZ‐HERNANDEZ, Cristina. Bioavailability of bioactive food compounds: a challenging journey to bioefficacy. British Journal of Clinical Pharmacology. 2013-03, roč. 75, čís. 3, s. 588–602. Dostupné online [cit. 2026-07-16]. ISSN 0306-5251. doi:10.1111/j.1365-2125.2012.04425.x. PMID 22897361. (anglicky)
  12. 1 2 BISHT, Supriya; CHAUHAN, Vikas; PATEL, Preeti. Clinical Significance of Volume of Distribution in Pharmacotherapy. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing Dostupné online. PMID: 31424864.
  13. 1 2 HIGASHINO, Haruki; HASEGAWA, Tsubasa; YAMAMOTO, Mari. In Vitro – in Vivo Correlation of the Effect of Supersaturation on the Intestinal Absorption of BCS Class 2 Drugs. Molecular Pharmaceutics. 2014-03-03, roč. 11, čís. 3, s. 746–754. Dostupné online [cit. 2026-07-20]. ISSN 1543-8384. doi:10.1021/mp400465p. (anglicky)
  14. ↑ DHOTRE, Tejal; THANAWALA, Shefali; SHAH, Rajat. Optimizing Oral Vitamin C Supplementation: Addressing Pharmacokinetic Challenges with Nutraceutical Formulation Approaches—A Mini Review. Pharmaceutics. 2025-11-11, roč. 17, čís. 11, s. 1458. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. ISSN 1999-4923. doi:10.3390/pharmaceutics17111458. PMID 41304796. (anglicky)
  15. ↑ KIESEL, Brian F.; GUO, Jianxia; PARISE, Robert A. Dose-dependent bioavailability and tissue distribution of the ATR inhibitor AZD6738 (ceralasertib) in mice. Cancer Chemotherapy and Pharmacology. 2022-02, roč. 89, čís. 2, s. 231–242. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. ISSN 0344-5704. doi:10.1007/s00280-021-04388-x. PMID 35066692. (anglicky)
  16. ↑ KIESEL, Brian F.; DEPPAS, Joshua J.; GUO, Jianxia. Dose-dependent bioavailability, absorption-rate limited elimination, and tissue distribution of the ATR inhibitor BAY-1895344 (elimusertib) in mice. Cancer Chemotherapy and Pharmacology. 2022-06, roč. 89, čís. 6, s. 795–807. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. ISSN 0344-5704. doi:10.1007/s00280-022-04436-0. PMID 35507041. (anglicky)
  17. ↑ PISKIN, Elif; CIANCIOSI, Danila; GULEC, Sukru. Iron Absorption: Factors, Limitations, and Improvement Methods. ACS Omega. 2022-06-21, roč. 7, čís. 24, s. 20441–20456. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. ISSN 2470-1343. doi:10.1021/acsomega.2c01833. PMID 35755397. (anglicky)
  18. ↑ KAUR, Parminder; CHAMBERLIN, A. Richard; POULOS, Thomas L. Structure-Based Inhibitor Design for Evaluation of a CYP3A4 Pharmacophore Model. Journal of Medicinal Chemistry. 2016-05-12, roč. 59, čís. 9, s. 4210–4220. Dostupné online [cit. 2026-08-16]. ISSN 0022-2623. doi:10.1021/acs.jmedchem.5b01146. PMID 26371436. (anglicky)
  19. 1 2 STRATTON, Shawna L.; HENRICH, Cindy L.; MATTHEWS, Nell I. Marginal Biotin Deficiency Can Be Induced Experimentally in Humans Using a Cost-Effective Outpatient Design3. The Journal of Nutrition. 2012-01, roč. 142, čís. 1, s. 22–26. Dostupné online [cit. 2026-08-16]. doi:10.3945/jn.111.151621. PMID 22157538. (anglicky)
  20. ↑ HSIU, Su-Lan; HOU, Yu-Chi; WANG, Yao-Horng. Quercetin significantly decreased cyclosporin oral bioavailability in pigs and rats. Life Sciences. 2002-12, roč. 72, čís. 3, s. 227–235. Dostupné online [cit. 2026-08-16]. doi:10.1016/S0024-3205(02)02235-X. (anglicky)
  21. ↑ KALE, Anup; GAWANDE, Sonia; KOTWAL, Swati. Studies on the effects of oral administration of nutrient mixture, quercetin and red onions on the bioavailability of epigallocatechin gallate from green tea extract. Phytotherapy Research. 2010-01, roč. 24, čís. S1. Dostupné online [cit. 2026-08-16]. ISSN 0951-418X. doi:10.1002/ptr.2899. (anglicky)
  22. ↑ DEVARSHI, Prasad P.; MAO, Qingqing; GRANT, Ryan W. Comparative Absorption and Bioavailability of Various Chemical Forms of Zinc in Humans: A Narrative Review. Nutrients. 2024-12-11, roč. 16, čís. 24, s. 4269. Dostupné online [cit. 2026-07-23]. ISSN 2072-6643. doi:10.3390/nu16244269. PMID 39770891. (anglicky)
  23. ↑ HASSEN, Jasim Hamadi; ABDULKADIR, Hamad Kalefa. Recent developments in the use of activated charcoal in medicine. Journal of Medical Science. 2022-06-09, roč. 91, čís. 2, s. e647. Dostupné online [cit. 2026-07-10]. ISSN 2353-9801. doi:10.20883/medical.e647.
  24. ↑ YALÇIN, Nevin; SEVINÇ, Vahdettin. Studies of the surface area and porosity of activated carbons prepared from rice husks. Carbon. 2000, roč. 38, čís. 14, s. 1943–1945. Dostupné online [cit. 2026-07-23]. doi:10.1016/S0008-6223(00)00029-4. (anglicky)
  25. ↑ TAKAHASHI, Toru; KARITA, Shuichi; OGAWA, Noriko. Crystalline Cellulose Reduces Plasma Glucose Concentrations and Stimulates Water Absorption by Increasing the Digesta Viscosity in Rats. The Journal of Nutrition. 2005-10, roč. 135, čís. 10, s. 2405–2410. Dostupné online [cit. 2026-07-23]. doi:10.1093/jn/135.10.2405. (anglicky)
  26. ↑ OPAZO-NAVARRETE, Mauricio; BURGOS-DÍAZ, César; BRAVO-REYES, Cristina. Comprehensive Review of Plant Protein Digestibility: Challenges, Assessment Methods, and Improvement Strategies. Applied Sciences. 2025-03-24, roč. 15, čís. 7, s. 3538. Dostupné online [cit. 2026-07-23]. ISSN 2076-3417. doi:10.3390/app15073538. (anglicky)
  27. 1 2 3 PINISETTI, Chinnarao; ARORA, Vimal. Phytoconsitutents As Bioenhancers: A Review. Journal of Pharmaceutical Research International. 2021-12-13, s. 15–31. Dostupné online [cit. 2026-07-03]. ISSN 2456-9119. doi:10.9734/jpri/2021/v33i56A33882.
  28. 1 2 3 NII, Yoshitaka; FUKUTA, Kazuhiro; SAKAI, Kentaro. Japanese Citrus Fruit (Sudachi) Juice Is Associated with Increased Bioavailability of Calcium from Whole Small Fish and Suppressed Bone Resorption in Rats. Journal of Nutritional Science and Vitaminology. 2004, roč. 50, čís. 3, s. 177–183. Dostupné online [cit. 2026-07-05]. ISSN 0301-4800. doi:10.3177/jnsv.50.177. (anglicky)
  29. 1 2 WANG, Jing; AALAEI, Kataneh; SKIBSTED, Leif H. Lime Juice Enhances Calcium Bioaccessibility from Yogurt Snacks Formulated with Whey Minerals and Proteins. Foods. 2020-12-16, roč. 9, čís. 12, s. 1873. Dostupné online [cit. 2026-07-05]. ISSN 2304-8158. doi:10.3390/foods9121873. PMID 33339103. (anglicky)
  30. 1 2 ZHANG, Huanmei; ÖNNING, Gunilla; ÖSTE, Rickard. Improved iron bioavailability in an oat-based beverage: the combined effect of citric acid addition, dephytinization and iron supplementation. European Journal of Nutrition. 2007-03, roč. 46, čís. 2, s. 95–102. Dostupné online [cit. 2026-07-05]. ISSN 1436-6207. doi:10.1007/s00394-006-0637-4. (anglicky)
  31. 1 2 3 LILJA, J; KIVISTO, K; NEUVONEN, P. Grapefruit juice increases serum concentrations of atorvastatin and has no effect on pravastatin. Clinical Pharmacology & Therapeutics. 1999-08, roč. 66, čís. 2, s. 118–127. Dostupné online [cit. 2026-07-03]. doi:10.1053/cp.1999.v66.100453001. (anglicky)
  32. ↑ BAILEY, David G.; DRESSER, George; ARNOLD, J. Malcolm O. Grapefruit–medication interactions: Forbidden fruit or avoidable consequences?. Canadian Medical Association Journal. 2013-03-05, roč. 185, čís. 4, s. 309–316. Dostupné online [cit. 2026-07-05]. ISSN 0820-3946. doi:10.1503/cmaj.120951. PMID 23184849. (anglicky)
  33. 1 2 VINSON, J.A.; AL KHARRAT, H.; ANDREOLI, L. Effect of Aloe vera preparations on the human bioavailability of vitamins C and E. Phytomedicine. 2005-11, roč. 12, čís. 10, s. 760–765. Dostupné online [cit. 2026-07-03]. doi:10.1016/j.phymed.2003.12.013. (anglicky)
  34. ↑ ODOU, P.; FERRARI, N.; BARTHELEMY, C. Grapefruit juice-nifedipine interaction: possible involvement of several mechanisms. Journal of Clinical Pharmacy and Therapeutics. 2005-04, roč. 30, čís. 2, s. 153–158. Dostupné online [cit. 2026-07-04]. ISSN 0269-4727. doi:10.1111/j.1365-2710.2004.00618.x. (anglicky)
  35. ↑ CHOUDHARY, Naiyma; KHAJURIA, Vijay; GILLANI, ZahidH. Effect of Carum carvi, a herbal bioenhancer on pharmacokinetics of antitubercular drugs: A study in healthy human volunteers. Perspectives in Clinical Research. 2014, roč. 5, čís. 2, s. 80. Dostupné online [cit. 2026-07-03]. ISSN 2229-3485. doi:10.4103/2229-3485.128027. PMID 24741485. (anglicky)
  36. ↑ SHOBA, Guido; JOY, David; JOSEPH, Thangam. Influence of Piperine on the Pharmacokinetics of Curcumin in Animals and Human Volunteers. Planta Medica. 1998-05, roč. 64, čís. 04, s. 353–356. Dostupné online [cit. 2026-07-03]. ISSN 0032-0943. doi:10.1055/s-2006-957450. (anglicky)
  37. ↑ BADMAEV, Vladimir; MAJEED, Muhammed; PRAKASH, Lakshmi. Piperine derived from black pepper increases the plasma levels of coenzyme q10 following oral supplementation. The Journal of Nutritional Biochemistry. 2000-02, roč. 11, čís. 2, s. 109–113. Dostupné online [cit. 2026-07-03]. doi:10.1016/S0955-2863(99)00074-1. (anglicky)
  38. ↑ PATTANAIK, Smita; HOTA, Debasish; PRABHAKAR, Sudesh. Pharmacokinetic interaction of single dose of piperine with steady‐state carbamazepine in epilepsy patients. Phytotherapy Research. 2009-09, roč. 23, čís. 9, s. 1281–1286. Dostupné online [cit. 2026-07-03]. ISSN 0951-418X. doi:10.1002/ptr.2676. (anglicky)
  39. ↑ KALE, Anup; GAWANDE, Sonia; KOTWAL, Swati. Studies on the effects of oral administration of nutrient mixture, quercetin and red onions on the bioavailability of epigallocatechin gallate from green tea extract. Phytotherapy Research. 2010-01, roč. 24, čís. S1. Dostupné online [cit. 2026-07-04]. ISSN 0951-418X. doi:10.1002/ptr.2899. (anglicky)
  40. ↑ CARLSSON, H. Calcium phosphate precipitation in biological phosphorus removal systems. Water Research. 1997-05, roč. 31, čís. 5, s. 1047–1055. Dostupné online [cit. 2026-07-04]. doi:10.1016/S0043-1354(96)00282-5. (anglicky)
  41. ↑ TAYLOR, A. W.; FRAZIER, A. W.; GURNEY, E. L. Solubility products of di- and trimagnesium phosphates and the dissociation of magnesium phosphate solutions. Transactions of the Faraday Society. 1963, roč. 59, s. 1585. Dostupné online [cit. 2026-07-04]. ISSN 0014-7672. doi:10.1039/tf9635901585. (anglicky)
  42. 1 2 DEVARSHI, Prasad P.; MAO, Qingqing; GRANT, Ryan W. Comparative Absorption and Bioavailability of Various Chemical Forms of Zinc in Humans: A Narrative Review. Nutrients. 2024-12-11, roč. 16, čís. 24, s. 4269. Dostupné online [cit. 2026-07-05]. ISSN 2072-6643. doi:10.3390/nu16244269. PMID 39770891. (anglicky)
  43. ↑ BLANCQUAERT, Laura; VERVAET, Chris; DERAVE, Wim. Predicting and Testing Bioavailability of Magnesium Supplements. Nutrients. 2019-07-20, roč. 11, čís. 7, s. 1663. Dostupné online [cit. 2026-07-03]. ISSN 2072-6643. doi:10.3390/nu11071663. PMID 31330811. (anglicky)
  44. ↑ PARDO, Marta R.; GARICANO VILAR, Elena; SAN MAURO MARTÍN, Ismael. Bioavailability of magnesium food supplements: A systematic review. Nutrition. 2021-09, roč. 89, s. 111294. Dostupné online [cit. 2026-07-03]. doi:10.1016/j.nut.2021.111294. (anglicky)
  45. ↑ NICAR, Michael J.; PAK, Charlea Y.C. CALCIUM BIOAVAILABILITY FROM CALCIUM CARBONATE ANDCALCIUM CITRATE. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism. 1985-08, roč. 61, čís. 2, s. 391–393. Dostupné online [cit. 2026-07-05]. ISSN 0021-972X. doi:10.1210/jcem-61-2-391. (anglicky)
  46. ↑ NSAIRAT, Hamdi; KHATER, Dima; SAYED, Usama. Liposomes: structure, composition, types, and clinical applications. Heliyon. 2022-05, roč. 8, čís. 5, s. e09394. Dostupné online [cit. 2026-07-07]. doi:10.1016/j.heliyon.2022.e09394. PMID 35600452. (anglicky)
  47. ↑ HOTTA, Morihiro; HAYASE, Kengo; KITANAKA, Aya. Development of the observation of membrane fusion with label-free liposomes by calcium imaging. Biochemistry and Biophysics Reports. 2023-07, roč. 34, s. 101483. Dostupné online [cit. 2026-07-07]. doi:10.1016/j.bbrep.2023.101483. PMID 37250982. (anglicky)
  48. 1 2 RAHIM, Muhammad Abdul; ZAHRAN, Hamdy A.; JAFFAR, Hafiza Madiha. Liposomal Encapsulation in Food Systems: A Review of Formulation, Processing, and Applications. Food Science & Nutrition. 2025-08, roč. 13, čís. 8. Dostupné online [cit. 2026-07-07]. ISSN 2048-7177. doi:10.1002/fsn3.70587. PMID 40766785. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Biodostupnost&oldid=26165302“