Merlík všedobr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMerlík všedobr
alternativní popis obrázku chybí
Merlík všedobr (Blitum bonus-henricus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďlaskavcovité (Amaranthaceae)
Podčeleďmerlíkové (Chenopodioideae)
Rodpodivka (Blitum)
Binomické jméno
Blitum bonus-henricus
(L.) Rchb., 1832
Synonyma
  • Chenopodium bonus-henricus
  • podivka všedobr
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hustý porost
Květenství
Květy

Merlík všedobr (Blitum bonus-henricus) je vytrvalá, chlupatá, žlutozelená bylina, jejíž lodyha obvykle vyrůstá do výšky 20 až 60 cm. Dříve byl záměrně pěstován a využíván jako listová zelenina i léčivá rostlina, v současnosti je považován za zplanělý pozůstatek druhu jen s malým významem.

Původní areál této rostliny lze stěží zjistit, pravděpodobně pochází z jihovýchodní Evropy. Odtud se rozšířil téměř po celém kontinentu včetně Skandinávie a evropské části Ruska (kde sahá až po Volhu a Dněpr), avšak s výjimkou Pyrenejského poloostrova. V České republice je považován za zdomácnělý archeofyt a vzhledem ke zmenšujícímu se počtu jeho pravidelných stanovišť je v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky zařazen do kategorie Druhy vyžadující pozornost (C4a). S příchodem novověkých osídlenců Ameriky byl zavlečen i do východních území Kanady a Spojených států amerických.[1][2][3][4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Obvykle se tato hluboce kořenící bylina vyskytuje v blízkosti obcí na rumištích, skládkách, smetištích nebo podél cest, příkopů a břehů vodních toků. Vyrůstá také jako plevel na půdách dobře zásobených živinami v prořídlých porostech jetelovin a víceletých pícnin. Je vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem od června do září. Rostlina upřednostňuje vlhkou půdu, která může být od kyselé po zásaditou, od písčité po jílovitou; nemůže však růst ve stínu.

V České republice se vyskytuje od kolinního po submontánní stupeň, nejvýše položená místa kde jej lze nalézt jsou Luční bouda v Krkonoších (1400 m n. m.) a Horská Kvilda na Šumavě (1400 m). Stupeň ploidie (x) = 4, počet chromozomů (2n) = 36.[1][2][5]

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Druh prošel několika pokusy o správné zatřídění. Poprvé jej popsal roku 1753 Carl Linné jako Chenopodium bonus-henricus a v roce 1832 jej Heinrich Gottlieb Ludwig Reichenbach chtěl přeřadit do rodu Blitum, což se pro nedostatek důkazů v široké veřejnosti botaniků neujalo. Teprve při nedávných moderních, molekulárně genetických studiích bylo shledáno, že je tento druh podstatně vzdálen od rodu Chenopodium a v roce 2012 byl navrácen do rodu Blitum pod vědeckým jménem Blitum bonus-henricus.

Tato fylogenetická analýza vyřešila složitou, více než dvěstěletou taxonomickou nejasnost kvůli rozdílné interpretaci jednotlivých morfologických znaků. Poskytla moderní klasifikaci a v jejím důsledku se vrátila dlouho nepoužívaná jména rodů Blitum, Lipandra, Oxybasis a vznikl nový rod Chenopodiastrum.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, žlutozelená, chlupatá bylina s tlustou lodyhou vysokou 20 až 60 cm, vyrůstající z dřevnatějícího, hluboko sahajícího kořene. Lodyha je vzpřímená nebo krátce vystoupavá, bez uzlin, jednoduchá nebo slabě rozvětvená a celá pokrytá měkkými a slabě lepkavými chloupky, které způsobují "pomoučený" vzhled rostliny. Je střídavě porostlá jednoduchými, celistvými listy s řapíky až 15 cm dlouhými, čepele mívá dlouhé 5 až 10 cm a široké 4 až 9 cm. V dolní části lodyhy bývají listy trojúhelníkovité až střelovité a v horní kosočtverečné až kopinaté. Listy jsou celokrajné, mělce vykrajované nebo chobotnatě zubaté a na vrcholu jsou zaoblené nebo mají tupou špičku.

Květenství, vyrůstající na hlavním stonku i vedlejších větvích, je ve své spodní části řídký a v horní hustý lichoklas či hustá lata lichoklasů. Je složený z vícekvětých klubíček o průměru do 5 mm. Květy nemají listeny, jsou z většiny oboupohlavné, řidčeji pouze samičí. Jejich vytrvalé okvětí je zelené, nejčastěji pětičetné, volné okvětní lístky jsou kopinaté až vejčité, na vrcholu rozšířené a někdy zubaté, na vnější straně mívají průsvitný lem. V květu je nejčastěji pět tyčinek s prašníky s pylem, vejčitý semeník a jedná krátká a tlustá čnělka se z okvětí vyniklou bliznou se dvěma či třemi rameny. Rozkvetlé květy nevoní a nemají nektar, jsou proto opylovány hlavně větrem.

Plody jsou vejčitě ledvinovité, čočkovitě zploštělé, tupě hranaté, hnědé nažky 1,5 až 2 mm velké, které jsou asi do jedné třetiny obalené lístky suchého okvětí. Nažky (semena) klíčí v chladu poměrně pomalu, ale spolehlivě. Lze je vysévat přímo na stanoviště, nebo mladé rostlinky předpěstovat v teple a teprve pak vysazovat. Rostliny se přirozeně do blízkého okolí šíří rozrůstáním oddenků a na větší vzdálenost semeny roznášenými větrem nebo vodou přívalových dešťů.[1][2][5][6][7][8] [9]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Droga z usušeného kořene merlíku všedobru obsahuje saponiny, sliz, třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy aj., z listů obsahuje hlavně vitamín C, železo, vápník, fosfor, draslík a další prvky. Listy obsahují hojně kyseliny šťavelové a nejsou proto vhodné pro lidi trpící revmatismem, dnou nebo onemocněním ledvin. Kořenů se dříve používalo v lidovém léčitelství pro laxativní účinky a listů na podporu tvorby mléka (u zvířat i lidí). Listy se ovinovaly okolo hnisavých ran a vředů. Častěji však výživné mladé listy sloužívaly syrové k přípravě salátu a špenátu, koncem jara jsou však již tuhé a musí se tepelně upravovat. Dříve se tato bylina hojně pěstovala v zahradách a její současný výskyt v blízkosti obcí je obvykle následek zplanění do volné přírody.

Listy jsou potravou pro housenky některých můr, např. v české přírodě pro blýskavku lebedovou, můru kapustovou, píďalička východní a píďalku mochnovou.[1][2][10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Chenopodium bonus-henricus [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 24.08.2009 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ a b c d HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Chenopodium bonus-henricus, s. 234–236. 
  3. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 14.10.2019]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  4. ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Blitum bonus-henricus [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 11.2018 [cit. 2019-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  5. ↑ a b DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Chenopodium bonus-henricus/ [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 26.08.2018 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ FUENTES-BAZAN, Susy; UOTILA, Pertti; BORSCH, Thomas. A novel phylogeny-based generic classification for Chenopodium sensu lato, and a tribal rearrangement of Chenopodiaceae. S. 5–148. Willdenowia [online]. Botanic Garden and Botanical Museum Berlin, D, 01.2012 [cit. 14.10.2019]. Roč. 42, čís. 1, s. 5–148. Dostupné online. ISSN 1868-6397. (anglicky) 
  7. ↑ Finland Nature and Species: Chenopodium bonus-henricus [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ CLEMANTS, Steven E.; MOSYAKIN, Sergei L. Flora of North America: Chenopodium bonus-henricus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ WANYING, Li; SAVAGE, Geoffrey P.; SMITH, Christopher J. Content of the Herb Good-King-Henry, Blitum Bonus-Henricus. S. 140–147. Foods [online]. Lincoln University, Lincoln, New Zealand, 12.05.2015 [cit. 14.10.2019]. Roč. 4, čís. 2, s. 140–147. Dostupné online. ISSN 2304-8158. (anglicky) 
  10. ↑ Plants For a Future: Chenopodium bonus-henricus [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Merlík_všedobr&oldid=21554170“