Záříčí

Záříčí
Kaple svatého Floriána
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Chropyně
Obec s rozšířenou působností	Kroměříž (správní obvod)
Okres	Kroměříž
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°22′57″ s. š., 17°21′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	738 (2024)
Rozloha	8,06 km²
Katastrální území	Záříčí
Nadmořská výška	196 m n. m.
PSČ	768 11
Počet domů	273 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Záříčí 25 768 11 Chropyně ou@zarici.cz
Starosta	Michal Pospíšil
Oficiální web: zarici.cz
Záříčí
Další údaje
Kód obce	589161
Kód části obce	191035
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záříčí je obec v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží deset kilometrů severně od Kroměříže. Žije zde 738 obyvatel.

Název

Název obce vychází z její polohy. Záříčí, tedy za řekami. Jeho podoba se v průběhu staletí měnila, alespoň o tom svědčí zápisy názvu obce v historických pramenech. Zarsiecz (1261), Zarzycziczye (1406), Zarzieczie (1512), Zarzieczij (1525), Zaržiczy (1615), Zaržicz (1718), Zahritz (1872), Zařičí (1872), Záříčí (1893).

V běžné mluvě se výslovnost názvu obce zkracuje do podoby „Zářičí“ a též označení občana obce „zářičák“.^[zdroj⁠?!]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1261, není známo zda celou nebo jen část vsi daroval zakladatel kláštera ve Vizovicích Smil ze Střílek nově založenému cisterciáckému klášteru u Vizovic. Záříčí bylo připojeno k biskupským statkům roku 1614. Po třicetileté válce byl polovina obce pustá, další pohroma přišla roku 1867, kdy obec vyhořela a musela být postupně dostavována. Dotkly se jí také povodně roku 1997.

Povodně

Z obecních kronik je patrné, že povodně provázeli Záříčí v průběhu celých staletí. Tento fakt je dán nejen jejich polohou poblíž řek, ale též rovinatostí okolní krajiny, která při rozlití vody neumožní rychlé odtečení pryč. Povodně s sebou přinášely skázu nejenom zaplavením příbytků, ale mnohdy hlavně zničením úrody, která je v této zemědělské oblasti nezbytná pro přežití. Povodně byly problémem nejen samotné obce Záříčí, ale i mnoha okolních. Výsledkem byla výstavba hrází v okolí místy výšky až 2,5 m. Kdysi za veliké povodně, když voda vytékala až do obce a ohrožovala i příbytky, prokopali Zářičtí proti vůli velkostatku hráze Hejtmana, spouštěného to rybníku mezi Chropyní a Záříčím, načež voda rychle vytekla a zaplavila všecky pozemky směrem k Chropyni a také Chropyň samu až ke kostelu. Dle pověsti byli všichni, kteří hráze prokopali, přimknuti panským areštem na zámku kroměřížském.

Poslední velká povodeň uváděná ve starých kronikách se udála v roce 1894. To platilo až do roku 1997, kdy přišla prozatím poslední a zároveň největší povodeň 20. století. Tato povodeň zaplavením poškodila 109 domů a k demolici jich odsoudila 18. Výška hladiny vody v nejnižším místě obce, u čerpací stanice, tehdy činila 2,2 m. Celkově napáchala v obci škody ve výši přibližně 26 milionů Kč.

Urbanismus

Záříčí bývalo typickou hanáckou dědinou, původně vystavěnou v jediné široké ulici, s návsí se zvonicí uprostřed a s hradbou stodol v humnech. Nejstarší skupina domů však nebyla na návsi, ale u staré kovárny č. 65. Jednotlivé grunty podél hlavní ulice na sebe řadově navazují a jejich vnitřní uspořádání je prakticky totožné, jak lze dovodit z map stabilního katastru. Obytná část domů směrem do ulice je jednopodlažní s užitkovou a skladovací půdou. Na uliční fasádě každého takového objektu nesmí chybět vrata, kterými se nejčastěji přes průjezd dostaneme na dvůr. Směrem do dvora k obytné budově přiléhají hospodářská stavení s chlévy pro domácí chov zvířectva. Na dvoře v blízkosti chlévů nesmí chybět hnojiště. Na dvorní část navazuje zahrada, která je za humny zakončena průjezdnou stodolou.

Přírodní poměry

Geomorfologie

Záříčí se nachází v oblasti Hornomoravského úvalu. To předurčuje složení podloží jako nezpevněný sediment (převážně písčitý a štěrkovitý). Zdejší terén je rovinatý s průměrnou nadmořskou výškou 196 m n. m. Radonový index geologického podloží je 1, tedy nízký.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Místní části		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	část Záříčí	539	718	792	761	801	861	883	812	886	863	781	660	742	746	684
Počet domů	část Záříčí	69	116	126	131	135	137	172	199	210	216	212	238	254	257	273

Vývoj počtu obyvatel

Data pocházejí z datové položky Wikidat

Obecní správa

Budova obecního úřadu

Obecní zastupitelstvo má 11 členů zvolených z kandidátů tří politických uskupení. Pracovníky obecního úřadu jsou starosta obce, místostarosta a účetní obce.

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. ledna 2001. Znakem obce Záříčí je v modrém poli zlatá ryba obtáčející stříbrný mlýnský kámen s červenou kypřicí. Praporem obce je modrý list uprostřed se žlutou rybou obtáčející bílý mlýnský kámen s červenou kypřicí. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Technická infrastruktura

Záříčí nemá vlastní čistírnu odpadních vod a splašky jsou odváděny do ČOV v sousední Chropyni. Vzhledem k rovinatosti a minimálním spádům potrubí je na stokové síti před napojením směrem do Chropyně umístěna čerpací stanice vybudovaná v letech 1989–1990. Vodovod byl vybudován v roce 1998.

Obec byla připojena k elektrické síti rozhodnutím zastupitelstva ze dne 10. 7. 1920. Elektrifikovány byly nejprve veřejné budovy a od roku 1921 první domácnosti. V roce 1993 byla síť elektrorozvodů rekonstruována a podstatná část nadzemního vedení byla svedena pod zem. Telefonní připojení zřízeno v obci 22. 5. 1938. Zvukotěsná budka byla nainstalována v hostinci pana Oldřicha Rozsypala čp. 74. Plynovod byl vybudován v roce 2000.

Doprava

Obcí prochází silnice III. třídy vedoucí na jih do Chropyně a na sever do Troubek, resp. do Vlkoše.

Autobusová doprava

První autobusové spojení ze Záříčí do Kroměříže bylo zahájeno 1. 4. 1930, provozované panem Kolaříkem z Kroměříže. Pravidelné spojení provozované ČSAD Kroměříž je od roku 1949. V obci se v současné době nachází tři autobusové zastávky:

• Záříčí, Obecní Úřad
• Záříčí, u mostu
• Záříčí Plučisko

Poslední dvě jmenované jsou dostupné pouze vybranými spoji.

Spolky

V Záříčí dříve působila celá řada spolků a zájmových organizací z nichž velká část zanikla. V roce 1911 to byli hasiči (od roku 1893), čtenářský spolek (od roku 1892), Reiffeisenova záložna (od roku 1900), sdružení venkovské omladiny, spolek parní mlátičky a spolek benzinové mlátičky.> Dále to byl Sokol (od roku 1921), Český svaz chovatelů (od roku 1938), Myslivecké sdružení (o jejichž působení je zmínka v souvislosti s rokem 1890), Rybářský spolek (od roku 1934), Výbor žen, svaz žen (od roku 1949), Svaz české mládeže – SČM, později Český svaz mládeže – ČSM a nakonec Socialistický svaz mládeže – SSM (od roku 1945), pionýrská organizace (od roku 1951), skauti (od roku 1945). V současné době jsou v obci aktivní tyto spolky:

• Myslivecké sdružení
• Sportovní klub Haná
• SDH Záříčí
• Fotbalový klub

Škola

Budova školy

Původně chodili děti do chropyňské školy. Roku 1870 byla vystavěna škola vlastní, dostavěná na podzim roku 1871. Následujícího roku byla otevřena jednotřídka, v níž byla 4. 1. 1872 zahájena výuka. Prvním učitelem byl ze tří uchazečů vybrán Antonín Libosvárský. V té době bylo v Záříčí 102 školou povinných dětí ve věku od 6 do 14 let. V roce 1882 byla škola přístavbou rozšířena na dvojtřídní. Začátkem nového století již ale škola kapacitně nestačila a její rozšíření nebylo technicky proveditelné. Proto byla roku 1910 postavena škola nová a stará sloužila už jen jako učitelský byt. Pro školní rok 1910/11 bylo k docházce zapsáno 167 žáků a škola se stala řádnou trojtřídkou.

V průběhu první světové války docházelo ke slučování tříd a to i vlivem odvedení dvou učitelů. Po válce se však postupně došlo k obnovení předválečného stavu. Ve školním roce 1921/22 se škola rozšířením o další třídu stala fakticky čtyřtřídní, což se stalo od školního roku 1925/26 definitivní. V průběhu druhé světové války došlo v roce 1941 pro nedostatek žáků ke změně školy na trojtřídku. Další redukce učitelského sboru v posledních letech války vedly k dalšímu omezování výuky až od 22. 1. 1945 bylo vyučování ukončeno a žáci si do školy docházeli jen dvakrát týdně pro úkoly. V době války byla k 1. 11. 1940 otevřena v rámci školy škola mateřská, která měla v prvním roce 34 dětí.

Po válce byla výuka na škole obnovena. Pro školní rok 1949/50 byla škola v důsledku neustálého úbytku žáků změněna z trojtřídky na dvoutřídní. Národní škola v Záříčí byla v 50. letech hodnocena jako jedna z nejlepších malotřídek v kroměřížském okrese. Kolísání počtu žáků vedlo opět k postupnému rozšíření školy na trojtřídku v roce 1958 a čtyřtřídku ve školním roce 1967/68. V letech 1972 až 1973 byla na etapy provedena generální oprava vnitřního zařízení školy a vybudována školní jídelna. Od školního roku 1975/76 se škola stala vlivem nízkého počtu žáků opět trojtřídkou, kdy byl 5. postupový ročník převeden do školy v Chropyni. Školní rok 1976/77 se stal posledním rokem ve stopětileté historii základní školy v obci a budova od té doby slouží provozu mateřské školy.

Pamětihodnosti a křesťanské symboly

Kaple sv. Floriána na návsi

• Kaple svatého Floriána – Kaple svatého Floriána byla postavena na místě bývalé dřevěné zvonice v roce 1854. Z příspěvku dárkyně byla v roce 1878 postavena věž. V roce 1997 byla kaple poničena povodněmi a po opravě, při které došlo k okopání omítek podmáčeného zdiva, výměně podlah, oltáře, oken i dveří, znovu vysvěcena v roce 1998 P. Františkem Beníčkem. V kapli se konají pouze pobožnosti, příležitostné bohoslužby se slouží zpravidla na návsi za kaplí.
• Socha svatého Františka u hřbitova – Sochu věnovali v roce 1890 manželé Ignác a Františka Rozsypalovi, kteří ještě složili jako nadaci 20 zlatých, z jejichž úroku měla být prováděna údržba sochy a původně stála u domu Kratochvílových. Z důvodu ohrožení zvýšenou frekvencí dopravy rozhodl roku 1979 místní národní výbor o přemístění sochy na bezpečnější místo do parčíku před hřbitov. Socha byla zrekonstruována kameníkem panem Vilémem Snášelem z Chropyně.
• Kříž na hřbitově – Dal manželů Josefa a Marie Rozsypalových z čp. 12. Byl posvěcen při příležitosti svěcení hřbitova 14. 8. 1938. Do základů kříže byla vložena láhev s mincemi tehdejší doby a písemná zpráva.
• Kříž u domu Jáškových – Stával u domu čp. 168 od roku 1912. Věnovali jej Josef, Marie a Anežka Florovi. Kříž stál vedle státní silnice, ale při úpravě vozovky se již dotýkal jejího okraje. V roce 1954 do kříže narazil uvolněný přívěs okolo projíždějícího traktoru. Rozbitý kříž tím zachránil od škody dům paní Marie Jáškové. Kříž byl časem opraven, ale pro jeho bezpečnost byl z rozhodnutí místního národního výboru převezen v roce 1978 na hřbitov.
• Kříž za humny – Stál od roku 1746. Je to nejstarší obecní památka. Byl postaven při cestě, která vedla za drahovskými domky. Kvůli posunutí cesty v roce 1925 musel být kříž přemístěn na nový pozemek, který daroval pan Josef Večerka, rolník z čp. 28. V roce 1979 byl spolu s ostatními církevními symboly přemístěn do parku před hřbitovem.
• Pomník padlým – Postaven 1. 9. 1928 na návsi pod lípou nákladem 16 tisíc Kčs jako projev díků a úcty všem, kterým nebylo dopřáno vrátit se domů z první světové války. V době druhé světové války musel být pomník odstraněn. Byl rozebrán a jeho části byly uloženy do kolny domu čp. 29. Po osvobození v roce 1945 byl pomník znovu postaven s doplněním obětí druhé války.

• 
  Socha sv. Františka u hřbitova
• 
  Kříž na hřbitově
• 
  Kříž u domu Jáškových přesunutý na hřbitov
• 
  Kříž za humny přesunutý do parku před hřbitovem
• 
  Pomník padlým ve světových válkách

Farnost

Farou náleží osada od roku 1727 do Chropyně, před tím byla přifařena do Břestu. Stav věřících k 26. 3. 2011:

Kategorie	Počet obyvatel
Počet obyvatel celkem	746
Bez náboženské víry	220
Věřící – hlásící se k církvi, náboženské společnosti	125
Církev československá husitská	2
Církev římskokatolická	110
Věřící – nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti	52
Neuvedeno	349

Hřbitov

Do roku 1933 neměla obec vlastní hřbitov, veškeré pohřby se prováděly v Chropyni. Na základě chropyňské pohledávky, že od roku 1917 nemá obec Záříčí zaplacen poplatek 50 tisíc Kč a následného sporu, obec rozhodla o postavení vlastního hřbitova. Hřbitov byl dokončen 14. 8. 1938 a posvěcen konsistorním radou a chropyňským farářem P. Janem Vévodou. Na jaře roku 1939 byla na hřbitov převezena značná část ostatků z Chropyně. V roce 1958 byl hřbitov zaplněn a rozšířen k severní straně.

Odkazy

Související články

• Římskokatolická farnost Chropyně

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Záříčí na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Záříčí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	NKC: xx0047859

Portály: Morava | Geografie