Wikipedista:Šárka Trojancová/Pískoviště
 Vlčí rokle | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
.JPG) Kamenné pole ve Vlčí rokli (zima 2016) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. listopadu 1990[1] |
| Nadm. výška | 360–420 m n. m. |
| Rozloha | Rozloha 8,51 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Benešov |
| Umístění | Krhanice |
  Vlčí rokle | |
| Další informace | |
| Kód | 1411 |
Vlčí rokle je přírodní památka, která se nachází na území obce Krhanice v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Předmětem ochrany je cenný fragment staré acidofilní bučiny spolu s místním geologickým fenoménem – balvanitým rozpadem biotitické žuly. Některé buky jsou zde i více než 200 let staré.[2]
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka Vlčí rokle se nachází v Posázaví na území obce Krhanice v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Nachází se asi 1,2 km severovýchodně od obce Kamenný Přívoz a zhruba 2 km severně od obce Prosečnice, v Požárských lesích, v nadmořské výšce cca 350 – 430 m n. m.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vlčí rokle vznikla výmolnou činností potoka. Vyvřeliny vznikly asi před 330 miliony let v období karbonu. Tuhnutím magma v hloubce několika kilometrů se zmenšoval jeho objem a tak docházelo k rozpukání horniny, díky čemuž se hornina balvanitě rozpadá. Vlivem zvětrávání a omílání vodou následně došlo k zaoblení balvanů. Dříve se vznik Vlčí rokle mylně vysvětloval činností ledovce.[2]
V minulosti se zde odehrávaly pytlácké bitvy, které popisuje spisovatel Jan Morávek ve svém díle Divočina.
Tato přírodní památka se vyskytuje na místě bývalého velkostatku Dolní Břežany. Do roku 1911 jej spravoval Arcibiskup Pražský.
Bylo zde provozováno lesní hospodářství. Malý lom na stavební kámen jakožto součást tohoto území je důkazem těžby nerostných surovin ve Vlčí rokli. Dodnes zde nalezneme kamenné základy neznámé stavby.
Potůček Vlčín, který roklí protéká byl v minulosti zdrojem pitné vody pro plicní sanatorium v Prosečnicích. Bylo na něm postaveno několik malých vodních nádrží a nalezneme zde i opuštěnou budovu původní vodárny pro sanatorium, na jejíž ploché střeše roste velký smrk.[2]
Územní ochrana přírodní památky Vlčí rokle započala dne 15.11. 1990 vyhláškou Okresního národního výboru v Benešově jako chráněný přírodní výtvor Vlčí rokle o výměře cca 5 ha. Nařízením Středočeského kraje č. 3/2007 ze dne 13. 8. 2007 bylo území přehlášeno, kdy se zvětšila výměra území a to na 8,513 ha a stanovily se bližší ochranné podmínky. Předmět ochrany se nezměnil.[3]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Geologie, pedologie, hydrologie[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka leží asi dva kilometry severně od Prosečnice, v blízkosti tamních lomů na granodiorit požárského typu a tonalit sázavského typu. Tvoří ji obloukovitě zahlá rokle, která míří zhruba od východu k západu. Dno rokle vyplňuje balvanitá suť, která v dolní části vytváří kamenné moře z granodioritových balvanů o velikosti až několik metrů. V rokli protéká malý potůček Vlčín, místy se ztrácející pod balvanitou suť. Na některých místech se vytvářejí drobné vodní plochy. Ve svahu se vyskytuje skalní útvar nazývaný Vlčí skály.[3]Půda je zde chudá na živiny.[2]
Flora[editovat | editovat zdroj]
Acidofilní bučiny tvoří výhradně buk lesní (Fagus sylvatica), s ojedinělou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata), borovice lesní (Pinus sylvestris), habru obecného (Carpinus betulus), smrku ztepilého (Picea abies), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), dubu zimního (Quercus petraea), břízy bělokoré (Betula pendula) a modřínu opadavého (Larix decidua).
Keřové patro zde chybí.
Bylinné patro je poměrně řídké a druhově chudé. Je tvořeno běžnými acidofyty: bikou hajní (Luzula luzuloides), třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), jestřábníkem zedním (Hieracium murorum), šťavelem kyselým (Oxalis acetosella) a brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus). Na výchozech podložní žuly lze hojně nalézt mechorosty a osladič obecný (Polypodium vulgare).[3]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Na tomto území se vyskytuje lesní zvěř, která je jedním z limitujících faktorů odrůstání přirozené i umělé obnovy dřevin přirozené druhové skladby. Proto je zde provozována myslivost.[3]
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Předmětem ochrany je cenný fragment staré acidofilní bučiny spolu s místním geologickým fenoménem – balvanitým rozpadem biotitické žuly.
Cílem ochrany je omezit vliv člověka na chráněné území a ponechání jej samovolnému vývoji.
Plán péče je zachovat bezzásahový režim v jádru prostoru, ale je možné provést nejnutnější asanační zásahy. V místech s nevhodnou druhovou skladbou je možné provést těžbu dřeva ve prospěch dřevin přirozené druhové skladby. Především je potřeba snížit počty borovice a smrku. Pokud dojde k zvýšenému tlaku zvěře, bude vhodné provést ochranu přirozeného zmlazení oplocenkou nebo individuální ochranou. Také by se měly v oplocenkách vysadit dřeviny přirozené druhové skladby, které se v lokalitě buď vůbec nevyskytují nebo jsou zde jen v minimálním zastoupení.
Aby se zachovaly vhodné životní podmínky pro organismy vázané na odumírající a mrtvé dřevo musí se ponechat některé stromy samovolnému rozpadu. To ale jen na místech, kde nehrozí pád stromu na lesní stezku či cestu. V lese by se měly zanechávat i části vytěžených kmenů, některé vývraty a pařezy.[3]
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Vlčí rokle je po celý rok volně přístupná pěšky, nejdříve po červené a pak žluté trase. Vstup je možný jen po vyznačených cestách.
Dopravní dostupnost: vlak: Prosečnice-železniční stanice (2,1 km); autobus + MHD: Krhanice-Prosečnice (2 km), auto: parkování u vlakového nádraží Prosečnice (2,1 km)
Tipy na výlety v okolí: Přírodní rezervace Grybla, Týnecká rotunda, Žampašský most, Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Bývalá vodárna ve Vlčí rokli -
Potůček Vlčín -
Kamenné moře ve Vlčí rokli -
Kamenné moře ve Vlčí rokli -
Přírodní památka Vlčí rokle -
Vlčí skály -
Zbytky neznámé kamenné stavby -
Vlčí skály -
Přírodní památka Vlčí rokle -
Odumírající strom ve Vlčí rokli -
Pokácený strom ve Vlčí rokli -
Přírodní památka Vlčí rokle -
Kamenolom Prosečnice
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šárka Trojancová/Pískoviště na Wikimedia Commons - Fotografie
- Tip na výlet: Vlčí rokle u Prosečnice v Benešovském deníku
- Vlčí rokle - turistické informace
- ↑ PP Vlčí rokle [online]. Biolib.cz [cit. 2010-10-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KOZLOVÁ, Jiřina. Týnec nad Sázavou - Vlčí rokle - Prosečnice. www.knihovna-benesov.cz [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Maloplošná zvláště chráněná území. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online.