Přeskočit na obsah

Věra Plívová-Šimková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Věra Plívová-Šimková
Narození29. května 1934
Lomnice nad Popelkou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. října 2024 (ve věku 90 let)
Semily
ČeskoČesko Česko
Povolánírežisérka, scenáristka a filmová režisérka
OceněníSant Jordi Prize (1982)
Zlatý střevíček (1999)
DětiKateřina Priščáková
Tomáš Šimek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Věra Plívová-Šimková (29. května 1934 Lomnice nad Popelkou13. října 2024 Semily) byla česká filmová režisérka, známá zejména svými filmy o dětech a pro děti.

Narodila se v Lomnici pod Popelkou do ochotnické rodiny.[1] Jejími maminka Vlasta Plívová (rozená Kaplanová) působila v lomnickém divadelním spolku Svornost, její otec František byl učitel na tkalcovské škole. Když jí byly tři roky, její otec zemřel. Její sourozenci se také věnovali umění, sestra Břetislava Pospíšilová-Plívová byla malířkou, Vlasta Zděnovcová-Plívová byla hispanistkou a překladatelkou.[2] Po složení maturitní zkoušky na Lepařově gymnáziu v Jičíně, kam se s rodinou přestěhovali kvůli matčině práci, se rozhodla studovat režii na FAMU.[3] Po dokončení studií (1952–1957) pod vedením Bořivoje Zemana začala asistovat na Barrandově režisérům Karlu Kachyňovi (Král Šumavy) a Vojtěchu Jasnému (Touha) nebo Václavu Vorlíčkovi (Případ Lupínek).[1] Po ukončení své filmařské tvůrčí dráhy žila v Chuchelně u Semil.[2] Jejím manželem byl sklář Tomáš Šimek, který zemřel v roce 1998.

Zemřela v Semilech dne 13. října 2024 ve věku 90 let.[3][4][5]

Její asistentkou režie byla Drahomíra Králová, pozdější režisérka dětských filmů a seriálů. Obě absolvovaly FAMU na konci 50. let 20. století.[6] Jejím debutem se stal celovečerní film Káťa a krokodýl o dobrodružství skupinky malých dětí a jejich exotických domácích zvířat. Na něj zavázala až v roce 1968 filmem Tony, tobě přeskočilo, který potvrdil autorčin talent v zachycení spontánnosti a fantazie dětské duše.[7] Výrazněji se prosadila až počátkem 70. let, kdy byl uveden oblíbený film Lišáci, Myšáci a Šibeničák. Poté následovaly výrazné úspěchy na poli filmů pro děti a mladé publikum, jako Páni kluci (podle knihy Dobrodružství Toma Sawyera a Hucklebery Finna), Krakonoš a lyžníci nebo Nefňukej, veverko! Jejím posledním filmem byl snímek Kruh z roku 2001.

V roce 1990 natočila jediný film určený dospělým divákům nazvaný Houpačka. Společně s Drahomírou Královou natočili v roce 2001 také televizní vánoční film Vohnice a Kiliján. Věnovala se také divadelní režii, některé její hry vyšly také v knižní podobě. Jako režisérka byla také první koučkou dětských herců, které vyhledávala a obsazovala do svých filmů i divadelních představení.[2]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1999 získala na Zlín Film Festivalu ocenění Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež.[8] V roce 2019 získala Českého lva za celoživotní přínos české kinematografii.[9]

  1. a b ČT24. Páni kluci i Krakonoš a lyžníci. Zemřela režisérka Věra Plívová-Šimková. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  2. a b c Věra Šimková-Plívová: Lomnice nad Popelkou. www.lomnicenadpopelkou.cz [online]. [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  3. a b Zemřela Věra Plívová-Šimková, režisérka slavných dětských filmů. Seznam Zprávy [online]. Seznam Zprávy, 2024-10-13 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. 
  4. Zemřela Věra Plívová-Šimková. Novinky.cz [online]. 2024-10-14 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  5. Zemřela režisérka Věra Plívová-Šimková, královna dětského filmu. iDNES.cz [online]. 2024-10-14 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  6. Neviditelné ženy FAMU – Revue. Filmový přehled [online]. [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  7. Tony, tobě přeskočilo – Revue. Filmový přehled [online]. [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  8. Festival dětských snímků ve Zlíně vzpomene Vláčila. iDNES.cz [online]. MAFRA, 1999-03-11 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  9. PFEIFER, Antonín. Odešla režisérka Věra Plívová-Šimková, její filmy si oblíbilo několik generací diváků. Vltava [online]. Český rozhlas, 2024-10-14 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]