Volby v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Volby v České republice)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Metody pro přepočet hlasů na mandáty používané ve
volbách v České republice
od roku 1990


  • poměrný systém – ostatní volby, s převáděním hlasů na mandáty:
    • volebním číslem“, minimální počet hlasů, který strana musí získat, aby získala mandát:
    • volebními děliteli“, žádná strana nezíská mandát dříve, než strana, která v okamžiku rozdělování má větší počet hlasů
      • D'Hondtova metoda, dnes v ČR používaná, rozdělení mandátů v obecních zastupitelstvech, v zastupitelstvech krajů, mandátů do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu


Zdroj: Metody pro přepočet hlasů na mandáty
ČSÚ
Vhození dvou hlasovacích lístků v obálkách do urny při společných volbách do Senátu a zastupitelstev krajů v roce 2016

Volby v Česku jsou založeny na zásadách všeobecnosti, tajnosti a rovnosti hlasů. Přímo se volí do Evropského parlamentu, do krajských zastupitelstev, do obecní samosprávy (obecní zastupitelstva a zastupitelstva městských částí a obvodů ve městech, kde městské části nebo obvody existují), do Senátu a do Poslanecké sněmovny. Nepřímo poslanci a senátory se v Česku volil prezident, ale od roku 2013 je volen přímo. Volby probíhají na základě příslušných zákonů a osoba je do funkce volena na dobu určitou.

První Poslanecká sněmovna České republiky byla zvolena v roce 1992 ještě v rámci Československa jako Česká národní rada. Volby do Poslanecké sněmovny se konají na základě poměrného systému s kandidátkami politických stran či jejich koalic. Kandidátní listiny jsou vázané s možností preferenčních hlasů. V letech 19901998 bylo možné dát 4 preferenční hlasy, v letech 20022006 pak pouze 2 preferenční hlasy. V roce 2006 byla na návrh poslanců Robina Böhnische, Zdeňka Koudelky a Oldřicha Němce přijata změna volebního zákona[1], která zvýšila počet preferenčních hlasů voličů ze 2 na 4 a snížila nutné procento preferencí ze 7 na 5 % pro posunutí kandidáta na kandidátce do Poslanecké sněmovny, což bylo poprvé užito při volbách v květnu 2010. Pro vstup do Poslanecké sněmovny musí strana získat alespoň 5 % hlasů – uzavírací klauzule.

Česko je jedna z málo zemí na světě, ve které volby probíhají během dvou dní.[2][pozn. 1]

Výsledky voleb v České republice[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky[editovat | editovat zdroj]

Volby Datum Počet stran Účast (%) Vítěz
Volby do České národní rady 1990 8. června9. června 1990 13 96,79 OF
Volby do České národní rady 1992 5. června6. června 1992 42 85,08 ODS+KDS
Volby do Poslanecké sněmovny 1996 31. května1. června 1996 15 76,41 ODS
Volby do Poslanecké sněmovny 1998 19. června20. června 1998 18 74,03 ČSSD
Volby do Poslanecké sněmovny 2002 14. června15. června 2002 29 58,00 ČSSD
Volby do Poslanecké sněmovny 2006 2. června3. června 2006 26 64,47 ODS
Volby do Poslanecké sněmovny 2010 29. května30. května 2010 27 62,60 ČSSD
Volby do Poslanecké sněmovny 2013 25. října26. října 2013 24 59,48 ČSSD
Volby do Poslanecké sněmovny 2017 20. října21. října 2017 31 60,84 ANO

Volby do Senátu Parlamentu České republiky[editovat | editovat zdroj]

Poslední: Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018

Volba prezidenta České republiky[editovat | editovat zdroj]

Poslední: Volba prezidenta České republiky 2018

Volby do Evropského Parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Poslední: Volby do Evropského parlamentu v Česku 2014

Volby do zastupitelstev krajů[editovat | editovat zdroj]

Poslední: Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016

Volby do zastupitelstev obcí[editovat | editovat zdroj]

Poslední: Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jednodenní volby byly pouze krajské volby v roce 2000.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. č. 480/2006 Sb.
  2. Proč se v Česku volí dva dny? Většina států to zvládne za pár hodin. EuroZprávy.cz [online]. 2017-09-25 [cit. 2017-10-19]. Dostupné online. 
  3. Volit v jeden den? Hlasy pro i proti. Novinky.cz [online]. 2016-07-19 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]