Versailles (město ve Francii)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Versailles (Francie))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Versailles
Versailles collage.jpg
Versailles – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 103-180 m n. m.
Stát FrancieFrancie Francie
region Île-de-France
departement Yvelines
arrondissement Versailles
kanton chef-lieu 3 kantonů
Versailles
Versailles
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 26,18 km²
Počet obyvatel 86 686 (2008)
Hustota zalidnění 3 311,2 obyv./km²
Správa
Starosta François de Mazières
Oficiální web www.mairie-versailles.fr
PSČ 78000
INSEE 78646
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Versailles je město v západní části metropolitní oblasti Paříže ve Francii v departmentu Yvelines a regionu Île-de-France, světově proslulé svým stejnojmenným zámkem a parkem, zapsanými na seznamu UNESCO. Od centra Paříže je vzdálené 17,1 km. Jedná se o luxusní a prosperující část pařížské aglomerace a důležité administrativní a soudní centrum.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Sousední obce: Vaucresson, Marnes-la-Coquette, Ville-d'Avray, Viroflay, Vélizy-Villacoublay, Jouy-en-Josas, Buc, Guyancourt, Saint-Cyr-l'École, Bailly, Rocquencourt a Le Chesnay.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Versailles bylo založeno v 11. století, ale nezbylo z něj prakticky nic - vše bylo zničeno a rozebráno za účelem nové plánované zástavby z vůle krále.

V roce 1038 by se našel název Versalliis, roku 1075 už Versalias, 1308 Versaliae a od roku 1370 je to definitivně Versailles.

Na začátku 17. století si v něm Ludvík XIII. postavil malý lovecký zámeček. Jeho syn Ludvík XIV. se roku 1668 rozhodl na místě postavit svou královskou rezidenci Versailles, která se stala symbolem jeho vlády i absolutistické moci, která se zde soustředila mezi lety 1682 a 1789, tedy do vypuknutí Velké francouzské revoluce. Poté, co Versailles ztratilo statut královského města, stalo se hlavním městem departmentu Seine-et-Oise (1790) a následně pak Yvelines (1968). Dne 29. listopadu 1801 zde byla zřízena versailleská diecéze. Vláda, poslanci a senátoři se i nadále scházejí na kongresu ve Versailles, má-li být pozměněna francouzská ústava.

Okolo zámku postupně začalo vznikat město, které se údajně stalo se svým územním plánem inspirací pro Washington. Dnes město bohatne zejména díky službám a turismu. Sídlí zde také univerzita Université Versailles-Saint-Quentin (UVSQ).

Ve Versailles se nacházejí dvě budovy, významné pro Velkou francouzskou revoluci. Do sálu Hôtel des Menus Plaisirs svolal Ludvík XVI. v roce 1789 zasedání generálních stavů. Poté, co král, nespokojený s vývojem situace, nechal sál uzavřít, přemístili se zástupci třetího stavu do blízké Míčovny (Salle du Jeu de paume), kde společně s proreformními zástupci šlechty a duchovenstva dne 20. června 1789 složili přísahu, že se nerozejdou, dokud nepřipraví pro Francii ústavu. V Hôtel des Menus Plaisirs byla poté 26. srpna 1789 vyhlášena Ústavodárným shromážděním Deklarace práv člověka a občana.

1. července 1815 blízko Versailles proběhla bitva mezi Prusy a Francouzi.

Jiné významné události, spojené s Versailles, se odehrávaly převážně na zámku Versailles. Tam byly podepsány dvě smlouvy zvané Versailleskéː v roce 1783 smlouva, která ukončila válku mezi Velkou Británií a spojenci amerických kolonií (smlouva související s Pařížskou smlouvou, ukončující americkou válku za nezávislost), 28. června 1919 pak mírová smlouva, která znamenala oficiální ukončení první světové války.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město je spojeno s centrem Paříže linkou příměstské železnice RER C, také zde probíhá železniční trať spravovaná společností SNCF.

Město protíná také několik cyklostezek v celkové délce 65 km. Cyklistům přejí i zóny s maximální povolenou rychlostí 30 km/hod.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání v roce 2012 je počet obyvatel města 85 424, což je oproti maximálnímu počtu 94 145 obyvatel z roku 1975 pokles.

Počet obyvatel

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]