Přeskočit na obsah

Velká cena Intervize

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velká cena Intervize
Logo soutěže
Logo soutěže
Základní informace
Žánrpísňová soutěž
PředlohaEurovision Song Contest
ModerátořiIrena Dziedzic,
Marek Gaszyński,
Jacek Bromski
(1977)
Irena Dziedzic,
Jacek Bromski
(1978–1980)
Andrej Malachov
Jana Čurikova
Josif Kobzon
Anna Sedakova
Ivan Urgant
Aleksandr Cekalo
Dmitrij Šepelev
(2008)
Země původuČeskoslovensko
Polsko
Rusko
Jazykyčeština, slovenština, polština, ruština
Počet dílů10
Produkce a štáb
Produkční
společnost
Mezinárodní organizace pro rozhlas a televizi (1965–1968; 1977–1980; 1983)
První kanál (2008)
Premiérové vysílání
Vysíláno12. červen 1965 31. srpen 2008 (s různými přestávkami)
Posloupnost
SouvisejícíEurovision Song Contest
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká cena Intervize (rusky Конкурс песни «Интервидение») byla evropská mezinárodní písňová soutěž. Vznikla jako reakce na západní Velkou cenu Eurovize. Původně byla vysílána každoročně v letech 19651968, později v letech 1977 a 1980, následně došlo k pokusu o její obnovení v roce 2008, ale zůstalo pouze u něj. Velkou cenu Intervize organizovala Mezinárodní organizace pro rozhlas a televizi v rámci vysílací sítě Intervize.

V lednu 1960 Mezinárodní organizace pro rozhlas a televizi založila televizní síť Intervize (rusky Интервидение), síť měla sloužit k vzájemné výměně televizního obsahu národních televizí členských států podobně, jako docházelo a dochází k výměně obsahu v rámci Evropské vysílací unie. Intervizi založili televizní stanice Československa (ČST), Maďarska (MTV), Východního Německa (DFF) a Polska (TP). V roce 1961 do sítě vstoupila také televize Sovětského svazu (CT SSSR) a Bulharska (BNT), v roce 1962 pak Rumunska (TVR) a Mongolska (NMTV), v dalších letech se připojily Litva, Bělorusko, Moldavsko, Kuba, Finsko, Vietnam, Afghánistán a Jugoslávie.

Již v roce 1965 v rámci sítě Intervize vznikla hlavně z přičinění Československa Velká cena Intervize. Soutěž vznikla hlavně v reakci na to, že se země chtěla účastnit západní Velké ceny Eurovize, což ale nebylo dovoleno, protože podmínkou účasti bylo členství v Evropské vysílací unii a tehdejší podmínkou členství v EVU bylo, že členské státy byly součástí západního bloku. V prvním ročníku účinkovalo Československo, Jugoslávie, Maďarsko, Polsko, SSSR a Východní Německo. Další země později debutovaly. Soutěž se vysílala z Prahy pod záštitou Československé televize. Intervize se neúčastnily pouze východní státy, vystoupili v ní i zástupci Rakouska, Belgie, Finska, Španělska, Švýcarska, Západního Německa a Jugoslávie. Mimo bodování se účastnili soutěže zástupci západních zemí již v druhém ročníku. Soutěž se konala každoročně do roku 1968, kdy její konání bylo přerušeno vzhledem k událostem Pražského jara a vpádu vojsk Varšavské smlouvy.[1]

V roce 1977 došlo ke společné dohodě členských států Intervize, že dojde k obnovení soutěže a že se tentokrát bude vysílat z polských Sopot, kde nahradí dosavadní mezinárodní hudební festival. Soutěž se však dočkala pouze čtyř dalších ročníků, když po soutěži v roce 1980 začaly v Polsku narůstat politické nepokoje umocňované hnutím Solidarita, které například toho roku vyvolalo stávku tisíců dělníků v Gdaňsku.

Rusko se pokusilo soutěž obnovit v roce 2008, kdy byl konán další ročník obnovené soutěže v ruském Soči, nápadem bylo, že by se po vzoru Eurovize pořádání soutěže v každém roce ujala země, která v předešlém roce zvítězila. Další ročník se však již nekonal, ačkoliv v květnu 2014 bylo oznámeno, že se soutěž vrátí ještě jednou a to v říjnu téhož roku, přičemž byl ročník ještě posunut na jaro 2015, ale přesto se nekonal. Na konci roku 2023 bylo oznámeno, že se má soutěž konat v roce 2024, přičemž ruský premiér Michail Mišustin oznámil, že se soutěž bude konat v Petrohradě.[2] Ročník 2024 byl přesunut na rok 2025, viz příslušný článek.

Země Debutový rok Roky účasti Stav účasti Počet vystoupení Vítězství Vysílatel
ArménieArménie Arménie 2008 2008 stát neodstoupil 1 0 AMRTV
ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán 2008 2008 stát neodstoupil 1 0 İTV
BelgieBelgie Belgie 1968 1968, 1979 stát odstoupil po roce 1979 2 0 VRT, RTBF
BěloruskoBělorusko Bělorusko 2008 2008 stát neodstoupil 1 0 NDTRK RB
BulharskoBulharsko Bulharsko 1966 1966, 1967, 1968, 1977, 1978, 1979, 1980 stát odstoupil po roce 1980 7 1 BNT
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo 1965 1965, 1966, 1967, 1968, 1977, 1978, 1979, 1980 stát zanikl 8 5 ČST
FinskoFinsko Finsko 1966 1966, 1967, 1968, 1977, 1978, 1979, 1980 stát odstoupil po roce 1980 7 1 YLE
JugoslávieJugoslávie Jugoslávie 1965 1965, 1966, 1967, 1968, 1977, 1980 stát zanikl 6 0 JRT
KanadaKanada Kanada 1978 1978 stát odstoupil po roce 1978 1 0 CBC
KazachstánKazachstán Kazachstán 2008 2008 stát neodstoupil 1 0 ATV
KubaKuba Kuba 1977 1977, 1979, 1980 stát odstoupil po roce 1980 3 0 ICRT
KyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán 2008 2008 stát neodstoupil 1 0 KTR
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko 2008 2008 stát neodstoupil 1 0 LTV
MaďarskoMaďarsko Maďarsko 1965 1965, 1966, 1967, 1968, 1977, 1978, 1979, 1980 stát odstoupil po roce 1980 8 0 MTV
MarokoMaroko Maroko 1979 1979 stát odstoupil po roce 1979 1 0 SNRT
MoldavskoMoldavsko Moldavsko 2008 2008 stát neodstoupil 1 0 TRM
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 1980 1980 stát odstoupil po roce 1980 1 0 NOS
PolskoPolsko Polsko 1965 1965, 1966, 1967, 1968, 1977, 1978, 1979, 1980 stát odstoupil po roce 1980 8 1 TVP
PortugalskoPortugalsko Portugalsko 1979 1979 stát odstoupil po roce 1979 1 0 RTP
RakouskoRakousko Rakousko 1968 1968 stát odstoupil po roce 1968 1 0 ORF
RumunskoRumunsko Rumunsko 1968 1968, 1977, 1979, 1980 stát odstoupil po roce 1980 4 0 TVR
RuskoRusko Rusko 2008 2008 stát neodstoupil 1 0 C1R
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz 1965 1965, 1966, 1967, 1968, 1977, 1978, 1979, 1980 stát zanikl 8 2 CT SSSR
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 1968 1968, 1977, 1978, 1979, 1980 stát odstoupil po roce 1980 5 0 TVE
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 1968 1968, 1980 stát odstoupil po roce 1980 2 0 SRG SSR
TádžikistánTádžikistán Tádžikistán 2008 2008 stát neodstoupil 1 1 TVT
TurkmenistánTurkmenistán Turkmenistán 2008 2008 stát neodstoupil 1 0 TTV
UkrajinaUkrajina Ukrajina 2008 2008 stát neodstoupil 1 0 NTU
Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo 1965 1965, 1966, 1967, 1968, 1977, 1978, 1979, 1980 stát zanikl 8 0 DFF
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo 1968 1968 stát odstoupil po roce 1968 1 0 ARD, ZDF
Účast zemí v soutěži po roce 1977 (nezahrnuje první čtyři ročníky):
     Účastnily se aspoň jednou
     Nikdy se neúčastnily, i když byly k tomu oprávněny
     Měly se účastnit, ale rozhodnutí stáhly

Uskutečněné soutěže

[editovat | editovat zdroj]
Ročník Datum Místo konání Vítězný interpret Vítězná píseň Vítězný stát
1965 12. června Československo Praha Karel Gott Tam, kam chodí vítr spát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
1966 25. červen Československo Bratislava Lili Ivanovová Adagio BulharskoBulharsko Bulharsko
1967 17. červen Československo Bratislava Eva Pilarová Rekviem ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
1968 22. červen Československo Karlovy Vary Karel Gott Proč ptáci zpívají? ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
V letech 1969 až 1976 se soutěž nekonala
1977 24. srpna
27. srpna
Polsko Sopoty Helena Vondráčková Malovaný džbánku ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
1978 23. srpna
26. srpna
Polsko Sopoty Václav Neckář Patrik ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alla Pugačevová Всё могут короли
(Králové mohou všechno)
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
1979 22. srpna
25. srpna
Polsko Sopoty Czesław Niemen Nim przyjdzie wiosna
(Než přijde jaro)
PolskoPolsko Polsko
1980 20. srpna
23. srpna
Polsko Sopoty Marika Gombitová Chcem sa s tebou deliť
(Chci se s tebou dělit)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Marion Rungová Hyvästi yö?
(Kde je láska?)
FinskoFinsko Finsko
Nikolaj Gnatjuk На встречу осени
(Na setkání s podzimem)
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
V letech 1981 až 2007 se soutěž nekonala
2008 28. srpna
31. srpna
Rusko Soči Tahmina Nijazova Занги телефон
(Telefonní hovor)
TádžikistánTádžikistán Tádžikistán

Plánované soutěže

[editovat | editovat zdroj]
Ročník Datum Místo konání
2015 nebylo vysíláno Rusko Soči
2024 nebylo vysíláno Rusko Petrohrad
2025 bude oznámeno Rusko Moskva

Ročník 1983

[editovat | editovat zdroj]

Polský zpěvák Zbigniew Wodecki veřejně uvedl, že se účastnil ročníku Velké ceny Intervize 1983, který se měl konat v Praze a kde měl podle svých slov zvítězit s písní Lubię wracać tam gdzie byłem (česky Rád se vracím tam, kde jsem byl)[3]. Tento ročník však není uváděn v žádné dostupné dokumentaci, ani v jiném relevantním zdroji, který by existenci ročníku prokazoval. Lze tak důvodně předpokládat, že se ročník nekonal a Wodecki si spletl svou účast s jinou hudební soutěží. Teorii by dokazovala skutečnost, že v žádné zemi , která by se ročníku mohla účastnit (např. Československo a Sovětský svaz se účastnily všech ročníků do svého rozpadu), neexistují jakékoliv důkazy o jejich reprezentaci.

Vítězství podle zemí

[editovat | editovat zdroj]
Země Vítězství Roky
BulharskoBulharsko Bulharsko 1 1966
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo 5 1965, 1967, 1968, 1977, 1978
FinskoFinsko Finsko 1 1980
PolskoPolsko Polsko 2 1979, 1983
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz 1 1978
TádžikistánTádžikistán Tádžikistán 1 2008
  1. VULETIC, Dean. The many myths of the Intervision Song Contest — the first attempt to produce a regional version of Eurovision. wiwibloggs [online]. 2020-08-20 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Конкурс «Интервидение» в 2024 году пройдет в Санкт-Петербурге. Национальная Служба Новостей - НСН [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. (rusky) 
  3. Lubię wracać tam gdzie byłem - Utwory - Cyfrowa Biblioteka Polskiej Piosenki. bibliotekapiosenki.pl [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Vuletic, Dean (2021). The Intervision Song Contest. Popular Music and Political Liberalization in the Eastern Bloc. In: Marko Kölbl/Fritz Trümpi (Eds.), Music and Democracy (141-156). Bielefeld: Transcript Verlag. https://doi.org/10.14361/9783839456576-006