Václav Jindřich Nosecký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Václav Jindřich Nosecký
Narození 16. června 1661
Pečky
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 28. května 1732 (ve věku 70 let)
Jihlava
České královstvíČeské království České království
Povolání malíř
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Jindřich Nosecký, někdy uváděn jako Václav Jindřich Nosek (16. června 1661, Pečky[1]28. května 1732, Jihlava) byl barokní malíř, činný v Praze, Zákupech, Olomouci, Kroměříži, Polné, Želivi a Jihlavě. Svá díla podepisoval Wenzel Nosecky nebo Wenc. Nosseczky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Václav Jindřich Nosecký se narodil v Pečkách v rodině krejčího Jana Noska Poděbradského a od roku 1675 do roku 1680 se učil malířskému řemeslu u Filipa Mazance (autora maleb v letohrádku Hvězda) v Praze. V malířském školení pokračoval někdy v období 1683-1688 u malíře a správce obrazárny Pražského hradu Kristiána Schrödera, kde měl možnost studovat kvalitní italské a nizozemské malby z hradních sbírek a také se zde spřátelil se svým spolužákem Petrem Brandlem. Členem malířského cechu se stal až roku 1696 a malířským mistrem roku 1701.

V Praze se Nosecký oženil s Terezií Eleonorou rozenou Andraskou a měl s ní sedm dětí. Jeho prvorozeným synem byl František Kristián Ezechiel Nosecký, pokřtěn v Týnském chrámu za přítomnosti Kristiána Schrödera a dále Jana Rudolfa Byse a Jana Kryštofa Lišky.

Po smrti své ženy a přítele Kristiána Schrödera (zřejmě zprostředkovatele zakázek) se kolem roku 1703 přestěhoval do Jihlavy. Jako jihlavský občan je však uváděn až od roku 1711. Zde se podruhé oženil se s Uršulou Veronikou Steürer von Stürzenhübl (před r. 1714) a roku 1718 zakoupil dům (ul. U Mincovny) s částí pivovaru.

První zakázku v Jihlavě pro kostel sv. Jakuba většího získal roku 1702 společně se svým přítelem Michaelem Václavem Halbaxem. Oba malíře pojil zřejmě i příbuzenský vztah, neboť moravský malíř František Řehoř Ignác Eckstein byl nevlastním synem Halbaxe a synovcem Noseckého. Podrobně uvádí Noseckého životopis Jan Petr Cerroni.[2]

Nosecký ovlivnil další umělce v regionu, např Karla Františka Teppera nebo Františka Řehoře Ignáce Ecksteina. V malířské dílně Václava Jindřicha Noseckého se vyučil jihlavský malíř Franz Österreicher starší, Jan Kalina (autor nástropních fresek v klášteře v Želivi), Jan Kargl a Noseckého prvorozený syn František Kristián Ezechiel Nosecký (1693-1753), později řádový bratr Siard, který proslul jako malíř a autor fresek (nástropní fresky Teologického sálu ve Strahovském klášteře premonstrátů).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Václav Jindřich Nosecký a Michael Václav Halbax, Hostina Átrea a Thyestese, Zámek Zákupy
Václav Jindřich Nosecký a Michael Václav Halbax, Hostina Antonia a Kleopatry, Zámek Zákupy
Václav Jindřich Nosecký a Michael Václav Halbax, Belsazarova hostina, Zámek Zákupy
Václav Jindřich Nosecký a Michael Václav Halbax, Sofinisbina smrt, Zámek Zákupy
Václav Jindřich Nosecký a Michael Václav Halbax, Bohové na Olympu (Jupiter, Hera, Neptun a Ceres), Zámek Zákupy

Během pobytu v Praze se Nosecký pohyboval mezi tehdejší malířskou špičkou a měl možnost studovat díla významných předchůdců. Jeho kompoziční řešení prostoru a znázornění psychologie postav bylo ovlivněno Karlem Škrétou a jeho žákem Janem Jiřím Heinschem. Italské vlivy, zejména užití šerosvitu, mu zprostředkoval jeho přítel Michael Václav Halbax. Prvky vlámské malby přinášeli malíři jako Abraham Godyn (Abraham a Isaac Godynové jsou autory fresek v Trojském zámku), nebo první učitel Noseckého Filip Mazanec, který kopíroval díla Rubense. Díky důvěrnému přátelství s Petrem Brandlem se podílel i na některých jeho zakázkách.

První známá dochovaná Noseckého práce je stropní malba v jídelně zámku v Zákupech z roku 1700, kdy mu bylo již 39 let. Zakázku prováděl se svým přítelem Michaelem Václavem Halbaxem a je na ní patrná inspirace malířskou výzdobou v zámku Trója.

Hlavním objednavatelem Noseckého maleb byla církev. Jeho malby nebo fresky byly ve všech Jihlavských chrámech - v kostele svatého Jakuba, v jezuitském chrámu svatého Ignáce, v hřbitovním kostele svatého Ducha a nejstarším jihlavském kostele svatého Jana Křtitele, dále v dominikánském klášteře svatého Kříže (včetně nedochované Loretánské kaple a souboru čtrnácti obrazů ze života sv. Dominika) a dále v zaniklém klášteře kapucínů. Kolem roku 1710 pracoval pro olomouckého biskupa na zámku v Kroměříži, restauroval některé obrazy a ilustroval knihu Agenda seu rituale olomucense.

V Jihlavě Nosecký maloval na zakázku obrazy pro místní náboženská bratrstva a pro jihlavské měšťany, byl portrétistou (Martin Josef Leopold von Löwenthal), vytvořil cechovní korouhve nebo obrazy na fasádách domů a kostelů.

Známá díla J. V. Noseckého[editovat | editovat zdroj]

Malby v kapli Sedmibolestné pany Marie, Jihlava

Některé obrazy do mědirytin převedl Antonín Birkhardt. Nedochovaná díla a obrazy z okruhu malířské dílny V. J. Noseckého uvádí podrobně Kateřina Plesníková. [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Jan Petr Cerroni, Skitze einer Geschichte der bildenden Künste in Mähren. MZA, fond G 12, I 32, Brünn 1807; MZA, fond G12, I 34, Brünn 1807, f. 178a - 181b.
  3. Kateřina Plesníková, V. J. Nosecký (1661-1732), Diplomová práce, s.96-110

Tento článek vychází ze životopisných údajů a podrobné dokumentace díla, které shromáždila ve své disertační práci Kateřina Plesníková (2010).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaromír Neumann, Český barok. Praha 1974, s. 90.
  • Ivo Krsek, Zdeněk Kudělka, Miloš Stehlík et al., Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha 1996, s. 113, 457.
  • Pisková R. a kol., Jihlava. Praha, Nakl. Lidové noviny, 2009, s. 408-409, ISBN 978-80-7106-551-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]