Tyrannosauridae

Tyrannosauridae Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 81 až 66 miliony let
Lebka a část kostry druhu Tyrannosaurus rex
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	plazi (Reptilia)
Nadřád	Dinosauři (Dinosauria)
Řád	plazopánví (Saurischia)
Podřád	teropodi (Theropoda)
Nadčeleď	Tyrannosauroidea
Čeleď	Tyrannosauridae Osborn, 1905
Rody
Tarbosaurus Deinodon? Raptorex? Alioramus Aublysodon? Teratophoneus Lythronax Zhuchengtyrannus Bistahieversor Nanotyrannus? Albertosaurus Daspletosaurus Gorgosaurus Nanuqsaurus Tyrannosaurus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tyrannosauridae (česky "Tyranosauridi") je název čeledi středně velkých až obrovských dravých dinosaurů. Patří do podřádu teropodů, tedy dvounohých a vesměs primárně masožravých dinosaurů. Do této čeledi se řadí také populární Tyrannosaurus, největší zástupce skupiny (s délkou až 12,3 metru a hmotností kolem 6,8 tuny).

Tyranosauridi byly dominantními predátory svých ekosystémů koncem křídového období, kdy se vyskytovali na území dnešní Severní Ameriky a Asie. Jejich předkové dosahovali jen skromných rozměrů a byli prokazatelně opeření (např. čínský Dilong). Postupně se však jejich rozměry zvětšovaly a největší zástupci jako Tyrannosaurus a Tarbosaurus patří k vůbec nejmohutnějším známým teropodům. V posledních letech byl učiněn velký pokrok v chápání ekologie, ontogeneze a biomechaniky této skupiny. Jedním z největších současných odborníků na tyranosauridy je například americký paleontolog Thomas Holtz.

Tyranosauridi měli poměrně masivní lebku, zpevněnou navíc srostlými nasálními kostmi. U tyranosaura dosahovala nejdelší lebka délky až 145 cm. Síla stisku čelistí byla enormně velká, podle propočtů se mohla rovnat až 235 000 newtonů.

Taxonomie

Běžně je do čeledi tyranosauridů řazeno až 14 rodů dravých dinosaurů (nové jsou průběžně popisovány), podle některých vědců sem však spadají pouhé 3 vědecky platné rody. Čeleď se dále obvykle dělí na dvě podčeledi, vývojově primitivnější Albertosaurinae a vývojově vyspělejší Tyrannosaurinae.

Patologie a biomechanika

Jistá studie z roku 2009 odhalila, že tyranosauridi trpěli onemocněním podobným ptačí trichomonóze. Doklady o tom jsou objevovány v podobě otvorů na spodních čelistech tyranosauridů, pozůstatků jakési dávné bakteriální infekce. V roce 2014 byla publikována vědecká studie, popisující vůbec první známou sérii stop tyranosauridů, objevenou v Britské Kolumbii (Kanada).

Popsané rody

• Tyrannosaurus - délka až 13 metrů
• Tarbosaurus - 12 metrů
• Zhuchengtyrannus - 11 metrů
• Albertosaurus - 9 metrů (staří jedinci možná přes 10 m)
• Bistahieversor - 9 metrů
• Daspletosaurus - 8-9 metrů
• Gorgosaurus - 8-9 metrů
• Qianzhousaurus - 8-9 metrů
• Lythronax - 8 metrů
• Teratophoneus - přes 6 metrů
• Alioramus - 6 metrů
• Nanuqsaurus - 6 metrů
• Nanotyrannus - 5,5 metru (zřejmě jde o mládě druhu T. rex)
• Raptorex - dospělá velikost neznámá, může jít o mládě druhu T. bataar

Příbuzné články

• Časová osa výzkumu tyranosauroidů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tyrannosauridae ve Wikimedia Commons
• Přehled známých zástupců druhu T. rex v článku na webu Osel.cz (česky)
• Článek o tyranosauroidech na webu DinosaurusBlog (česky)
• Web The Theropod Database (anglicky)
• Přehled všech aktuálně známých zástupců čeledi Tyrannosauridae na webu DinosaurusBlog
• Článek obsahující tabulku pořadí podle velikosti jednotlivých tyranosauridů