Tyrannosauridae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxTyrannosauridae
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 81 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Lebka a část kostry druhu Tyrannosaurus rex
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Nadřád Dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád teropodi (Theropoda)
Nadčeleď Tyrannosauroidea
Čeleď Tyrannosauridae
Osborn, 1905
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tyrannosauridae (česky "Tyranosauridi") je název čeledi středně velkých až obrovských dravých dinosaurů. Patří do podřádu teropodů, tedy dvounohých a vesměs primárně masožravých dinosaurů. Do této čeledi se řadí také populární Tyrannosaurus, největší zástupce skupiny (s délkou až 12,3 metru a hmotností kolem 6,8 tuny).[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Tyranosauridi byli dominantními predátory svých ekosystémů koncem křídového období, kdy se vyskytovali na území dnešní Severní Ameriky a Asie. Jejich předkové dosahovali jen skromných rozměrů a byli prokazatelně opeření (např. čínský Dilong). Postupně se však jejich rozměry zvětšovaly a největší zástupci jako Tyrannosaurus a Tarbosaurus patří k vůbec nejmohutnějším známým teropodům.[2] V posledních letech byl učiněn velký pokrok v chápání ekologie, ontogeneze a biomechaniky této skupiny. Jedním z největších současných odborníků na tyranosauridy je například americký paleontolog Thomas Holtz. Tyranosauridi měli poměrně masivní lebku, zpevněnou navíc srostlými nasálními kostmi. U tyranosaura dosahovala nejdelší lebka délky až kolem 145 cm.[3] Síla stisku čelistí byla enormně velká, podle propočtů se mohla rovnat až 235 000 newtonů[4].

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Tyranosauridi spadají do podčeledi Tyrannosauroidea a dle novějšího řazení také do kladů Pantyrannosauria a Eutyrannosauria.[5] Běžně je do čeledi tyranosauridů řazeno až 14 rodů dravých dinosaurů (nové jsou průběžně popisovány), podle některých vědců sem však spadají pouhé 3 vědecky platné rody. Čeleď se dále obvykle dělí na dvě podčeledi, vývojově primitivnější Albertosaurinae[6] a vývojově vyspělejší Tyrannosaurinae.

Model albertosaura, zástupce čeledi.

Rozšíření těchto teropodů spadá do severních kontinentů někdejší super-pevniny Laurasie, především tedy do Severní Ameriky (Laramidie a Appalačie) a do východní Asie (zejména současná Čína, Mongolsko, Thajsko a Japonsko).[7] Množství fosilních nálezů dentice tyranosauridů naznačuje jejich větší geografické rozšíření i výraznější druhovou rozmanitost, obvykle však nelze tyto fosilie přesně zařadit.[8]

První praví tyranosauridi zřejmě vznikli někdy před 90 až 85 miliony let z menších severoamerických druhů, podobných taxonům Moros intrepidus a Suskityrannus hazelae, známých z amerických států Utah a Nové Mexiko.[9]

Paleobiologie[editovat | editovat zdroj]

Vědecká studie z roku 2009 odhalila, že tyranosauridi možná trpěli onemocněním podobným ptačí trichomonóze. Doklady o tom jsou objevovány v podobě otvorů na spodních čelistech tyranosauridů, pozůstatků jakési dávné infekce patogenními mikroorganismy.[10][11] V roce 2014 byla publikována vědecká studie, popisující vůbec první známou sérii stop tyranosauridů, objevenou v Britské Kolumbii (Kanada).[12] V roce 2016 pak byla objevena první fosilní série stop, patřící zřejmě mladému jedinci druhu Tyrannosaurus rex, a to v lokalitě Glenrock (Wyoming).[13][14] Tyranosauridi se také dokázali rychleji a lépe otáčet (a to i v běhu) než ostatní teropodi. Důvodem byl jejich kratší ocas a relativně větší pánevní oblast (kyčelní kosti).[15][16]

Množství fosilních nálezů kostí tyranosauridů také jeví známky po okusu jinými tyranosauridy. Jedná se pravděpodobně o důkaz praktikování kanibalismu těmito obřími predátory. Podobné fosilní doklady již byly zjištěny například u rodů Gorgosaurus, Daspletosaurus nebo Tyrannosaurus.[17] Výzkum původního vzhledu a mohutnosti svaloviny na nohách a v okolí pánve ukázal, že tyranosauridi byli oproti jiným teropodům schopni podstatně rychlejších otáček při běhu v průběhu lovu kořisti.[18] Tyranosauridi útočili na nebezpečnou kořist v podobě dobře "vyzbrojených" rohatých dinosaurů, což byl nejspíš jeden z důvodů, proč se u nich objevily velmi silné čelistní a krční svaly, masivní hlava a odolné mohutné zuby, schopné drtit i kostní hmotu.[19] Doklady o podobných útocích pocházejí i z unikátně zachovaných fosilních nálezů lebek ceratopsidů se stopami po hojících se kousnutích od velkých tyranosauridů.[20]

Podle některých dosud nepublikovaných objevů z Mongolska mohli být někteří velcí tyranosauridi (například rod Tarbosaurus) vybaveni jakýmsi hrdelním vakem, vzdáleně podobným vaku současných pelikánů. Funkce takové anatomické struktury není známá a v současnosti jsou přímé fosilní doklady nedostupné (lebka, u níž byly náznaky podobné struktury objeveny, se již rozpadla vlivem eroze).[21] Tyranosauridi měli také nesmírně silný čelistní stisk a zároveň i velmi pevné lebeční kosti, které dokázaly vzniklý tlak při skusu účinně absorbovat.[22]

Výzkum publikovaný v létě roku 2019 ukázal, že dorzotemporální oblast lebky tyranosaurů (i jiných teropodů) mohla sloužit jako jakýsi termostat, který udržoval optimální teplotu v okolí mozkovny. Tzv. dorzotemporální okna představovala výrazné otvory v zadní části lebeční klenby. Paleontologové se dlouhou dobu domnívali, že zde byly umístěny přídatné čelistní svaly, nový výzkum aligátorů za pomoci termokamery ale odhalil, že se zde nachází cévní systém, který slouží jako generátor tepla nebo naopak chladu a pomáhá udržovat teplotu hlavy nebo i celého těla. Podobný systém nejspíš fungoval i u teropodních dinosaurů, včetně samotného tyranosaura.[23]

Popsané rody[editovat | editovat zdroj]

Lebka druhu Daspletosaurus horneri, zástupce čeledi.

Příbuzné články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hutchinson, J. R.; Bates, K. T.; Molnar, J.; Allen, V.; Makovicky, P. J. (2011). "A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rex with Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth". PLoS ONE. 6 (10): e26037. doi:10.1371/journal.pone.0026037
  2. SOCHA, Vladimír. Dynastie tyranů. OSEL.cz [online]. 16. březen 2017. Dostupné online. 
  3. http://dinosaurusblog.com/2016/10/20/ktery-jedinec-tyranosaura-je-nejvetsi/
  4. https://dinosaurusblog.com/2009/04/21/781516-smrtici-stisk-t-rexe/
  5. Delcourt, R.; Grillo, O. N. (2018). "Tyrannosauroids from the Southern Hemisphere: Implications for biogeography, evolution, and taxonomy". Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 511: 379–387. doi: 10.1016/j.palaeo.2018.09.003
  6. SOCHA, Vladimír. Tajemství Gorgonského ještěra. OSEL.cz [online]. 24. únor 2017. Dostupné online. 
  7. SOCHA, Vladimír. První japonský tyranosaur. OSEL.cz [online]. 10. října 2017. Dostupné online. 
  8. Sebastian G. Dalman, Spencer G. Lucas and D. Edward Malinzak (2018). Tyrannosaurid teeth from the Upper Cretaceous (Campanian) Two Medicine Formation of Montana. Lucas, S.G. and Sullivan, R.M., eds., 2018, Fossil Record 6. New Mexico Museum of Natural History and Science 79: 125-140.
  9. http://www.pravek.info/novinky/suskityrannus-kojot-mezi-tyranosaury/
  10. http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0007288
  11. https://dinosaurusblog.com/2009/09/30/813808-praptak-konecne-prekonan-a-jak-prvoci-zabijeli-tyrannosaury/
  12. https://dinosaurusblog.com/2014/09/05/tyranosauridi-se-prochazeli-ve-skupinkach/
  13. http://www.osel.cz/8650-objevena-prvni-serie-stop-tyranosaura.html
  14. http://www.pravek.info/zajimavosti/zkusite-utect-tyranosaurovi/
  15. https://www.livescience.com/64019-turning-tyrannosaurs-t-rex.html
  16. Eric Snively; et al. (2019). Lower rotational inertia and larger leg muscles indicate more rapid turns in tyrannosaurids than in other large theropods. PeerJ 7:e6432. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.6432
  17. Informace o kanibalismu tyranosauridů v článku na webu Pravěk.info (česky)
  18. Eric Snively​; et al. (2018). Lower rotational inertia and larger leg muscles indicate more rapid turns in tyrannosaurids than in other large theropods. PeerJ Preprints 6:e27021v1. doi: https://doi.org/10.7287/peerj.preprints.27021v1
  19. Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 268-269).
  20. Sebastian G. Dalman & Spencer G. Lucas (2018). New evidence for predatory behavior in tyrannosaurid dinosaurs from the Kirtland Formation (Late Cretaceous, Campanian), northwestern New Mexico. Lucas, S.G. and Sullivan, R.M., eds., 2018, Fossil Record 6. New Mexico Museum of Natural History and Science 79: 113-124.
  21. https://dinosaurusblog.com/2019/03/07/mel-tarbosaurus-hrdelni-vak/
  22. https://www.sciencedaily.com/releases/2019/09/190925131356.htm
  23. SOCHA, Vladimír. Měl Tyrannosaurus v hlavě termostat?. Pravěk.info [online]. 13. září 2019. Dostupné online. 
  24. SOCHA, Vladimír. Jak velký byl Tarbosaurus?. OSEL.cz [online]. 30. duben 2018. Dostupné online. 
  25. SOCHA, Vladimír. Představuje se Daspletosaurus. OSEL.cz [online]. 9. březen 2017. Dostupné online. 
  26. http://www.pravek.info/novinky/dynamoterror-dynastes-novy-americky-tyranosaurid/
  27. SOCHA, Vladimír. Alioramus remotus. OSEL.cz [online]. 3. březen 2017. Dostupné online. 
  28. http://www.osel.cz/7511-dalsi-novy-bratranek-t-rexe.html
  29. SOCHA, Vladimír. Je Nanotyrannus platným rodem?. OSEL.cz [online]. 14. listopad 2016. Dostupné online. 
  30. SOCHA, Vladimír. Kdo byl Raptorex?. OSEL.cz [online]. 27. říjen 2016. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]