Albertosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxAlbertosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 71 až 68 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Lebka albertosaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
ČeleďTyrannosauridae
PodčeleďAlbertosaurinae
RodAlbertosaurus
Osborn, 1905
Typový druh
Albertosaurus sarcophagus
Osborn, 1905
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albertosaurus („Ještěr z Alberty“) byl rod velkého dravého dinosaura (teropoda), který žil na území Severní Ameriky v období pozdní křídy (asi před 71 až 68 miliony let).[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Albertosaurus byl blízce příbuzný vývojově pokročilým tyranosauridům jako byl Daspletosaurus, Gorgosaurus nebo populární Tyrannosaurus. Ve srovnání s posledně jmenovaným rodem byl však podstatně menší a lehčeji stavěný. Byl poměrně pohyblivý a rychlý, a tak při délce 8 až 9 metrů[2] vážil asi 1,7[3] až 2,5 tuny.[4] Lebka byla dlouhá maximálně rovný 1 metr. Albertosaurus byl objeven kanadským geologem J. B. Tyrrellem v roce 1884, vědecky popsán byl ale až o 21 let později.[5]

Paleobiologie[editovat | editovat zdroj]

Albertosaurus byl podle proporcí končetin pravděpodobně rychlým běžcem (jeho rychlost v běhu se odhaduje na víc než 40 km/h). Bylo také zjištěno, že žil ve smečkách až o několika desítkách jedinců. To potvrzuje objev hromadného lůžka kostí zhruba třiceti jedinců albertosaura v kanadské Albertě o stáří 70,1 milionu let.[6] Je pravděpodobné, že také lovil ve smečce, což zřejmě značně zvyšovalo pravděpodobnost úspěchu při lovu. Jeho zuby byly uzpůsobeny k řezání masa. Snadno se zlomily, ale měl velmi silné čelisti. První fosílie tohoto rodu byly objeveny v Kanadě již roku 1884 a od té doby bylo nalezeno mnoho dalších jedinců v různých vývojových stadiích. Je také dobře zmapovaná ontogeneze (vývojová řada) tohoto dinosaura. Bylo zjištěno, že albertosauři dospívali asi v 16 letech a dožívali se věku nejspíš kolem 30 let. Albertosaurus je obecně znám jako evolučně starší a menší příbuzný tyranosaura. Některé objevy nasvědčují možnosti, že tito dinosauři byli vybaveni senzorickým systémem, umožňujícím dokonale vnímat přicházející pachy, což jim napomáhalo ve snaze vypátrat kořist.[7][8]

Postkraniální fosilní kostra tyranosaurida ze souvrství Horseshoe Canyon, dlouho považovaná za subadultní exemplář rodu Daspletosaurus, patří podle novějšího výzkumu rovněž do druhu Albertosaurus sarcophagus.[9]

Podle vědecké studie, publikované v roce 2009 je možné, že mnozí tyranosauridi trpěli obdobou současné trichomonózy, tedy onemocněním, způsobeným parazitickými prvoky. V současnosti tímto onemocněním trpí měkkozobí a hrabaví ptáci, potažmo dravci, u kterých je způsobeno prvokem bičenkou drůbeží (Trichomonas gallinae). U tyranosaurů, daspletosaurů a albertosaurů bylo toto onemocnění diagnostikováno na základě výrazných lézí (kruhových otvorů) na čelistech.[10]

První potenciální fosilie embryí tyranosauridů (možná právě albertosaurů) byly objeveny v podobě malé čelistní kosti a drápu z nohy v souvrství Two Medicine a v souvrství Horseshoe Canyon na území kanadské Alberty. Jednalo se o velmi malé exempláře o délce asi 0,7 a 1,0 metru, pravděpodobně dosud nevylíhlá nebo jen krátce vylíhnutá mláďata rodů Albertosaurus, Gorgosaurus nebo Daspletosaurus.[11]

Velikostní srovnání albertosaura a dospělého člověka.

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Tento rod dinosaura také představuje jednoho z hlavních dravců v počítačové hře na motivy filmu Jurský parkTrespasser. Dále je znám též z šestého dílu fiktivně-dokumentárního seriálu Prehistorický park, poté se objevil i v dokumentu Putování dinosaurů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Socha, V. (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 117-120)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226
  4. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 105 (anglicky)
  5. Osborn, Henry F. (1905). "Tyrannosaurus and other Cretaceous carnivorous dinosaurs". Bulletin of the American Museum of Natural History. 21 (3): 259–265. doi:10.1111/j.1468-5965.2007.00735_17.x
  6. David A. Eberth & Sandra L. Kamo (2019). High-precision U-Pb CA-ID-TIMS dating and chronostratigraphy of the dinosaur-rich Horseshoe Canyon Formation (Upper Cretaceous, Campanian–Maastrichtian), Red Deer River valley, Alberta, Canada. Canadian Journal of Earth Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2019-0019
  7. SOCHA, Vladimír. Uměli velcí teropodi pracovat s větrem?. OSEL.cz [online]. 21. listopadu 2017. Dostupné online.  (česky)
  8. Bruce M. Rothschild & Virginia Naples (2017). Apparent sixth sense in theropod evolution: The making of a Cretaceous weathervane. PLoS ONE 12(11): e0187064. doi: http://doi.org/10.1371/journal.pone.0187064
  9. Jordan C. Mallon, Jonathan R. Bura, Dirk Schumann & Philip J. Currie (2019). A Problematic Tyrannosaurid (Dinosauria: Theropoda) Skeleton and Its Implications for Tyrannosaurid Diversity in the Horseshoe Canyon Formation (Upper Cretaceous) of Alberta. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.24199
  10. https://dinosaurusblog.com/2020/04/02/tyranosauri-trichomonoza/
  11. SOCHA, Vladimír. Objeveny fosilie tyranosauřího "batolete". OSEL.cz [online]. 26. říjen 2020. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Russell, Dale A. (1970). "Tyrannosaurs from the Late Cretaceous of western Canada". National Museum of Natural Sciences Publications in Paleontology 1: 1–34.
  • Holtz, Thomas R. (2004). "Tyrannosauroidea". in Weishampel, David B.; Dodson, Peter; & Osmólska, Halszka (eds.). The Dinosauria (Second ed.). Berkeley: University of California Press. pp. 111–136. ISBN 0-520-24209-2.
  • Erickson, Gregory M.; Currie, Philip. J.; Inouye, Brian D.; & Wynn, Alice A. (2006). "Tyrannosaur life tables: an example of nonavian dinosaur population biology". Science 313: 213–217. doi:10.1126/science.1125721.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]